Muži, kteří nenávidí ženy

Docela košatá kriminálka s obsáhlou zápletkou a několika vedlejšími liniemi, které spolu s hudbou pěkně podbarvují atmosféru příběhu o mužích, kteří nenávidí ženy a dívce s tetováním draka... Právě ona dívka v excelentním podání Noomi Rapace je na filmu to nejlepší a paradoxně ústřední kriminální případ to nejslabší. Okruh podezřelých zůstává "anonymní" a divák k němu, stejně jako k oběti, nemá žádný vztah. Připočtěte si k tomu pár logických děr a je jasné, že vražda Harriet Vangerové nemůže být pro film stěžejní. Pak je tedy pěstí na oko, že po výtečném vyvrcholení přichází ještě natahovaný závěr s nepříjemným patosem, což by jinak člověk od temné a syrové severské kriminálky nečekal... Přes veškeré mouchy má ale film chytlavé a zajímavé jádro, které se v davu rozhodně neztratí. 7/10 (07.02.2012)

Poctivá a velmi drsná kriminálka, která se neštítí zobrazovat sexuální násilí. Detaily tam nejsou, ale obrázek si uděláte slušnej. Píšu o tom, protože právě přes tohle utrpení nám film představí náturu hlavní ženský postavy drsný hackerky. Samotná zápletka je správně tajemná a zvrhlá, aby upoutala divákovu pozornost a hlavní herecké duo je super. Ona je drsná jak šmirgl, ale má duševní trauma a on je umírněnej, charismatickej sympaťák. Mno jsem fakt spokojenej, mělo to koule, ale nic optimistického. 9/10 (13.11.2010)

Vzhledem k tomu, že knihu považuju za jednu z těch kulturních ohavností, jejichž nepochopitelná obliba mě nutí klást si otázku, zda mají všichni kolem mě v hlavách nasráno, je malým zázrakem, že jsem první švédskou adaptaci schopná vnímat jako více méně normální (rozuměj severskou, a tudíž úchylnou a zneklidňující) detektivku. Fundamentální neumětelství předlohy bylo nahrazeno poměrně slušným řemeslem, postavy již nejsou pouhé karikatury, původní banální progresivní naivismus skrytý do hávu moudré apolitické objektivnosti zůstal jen v podobě nevyholených podpaží, klasického „křesťani a pravičáci jsou nácci“ a záhadné skutečnosti, že každý druhý chlap je buď nácek, vrah, nebo násilník. Příběh byl zlogičtěn (jeden příklad za všechny: zatímco v knize měli Harriet s Blomkvistem společnou minulost jen proto, že starý Vanger je bezskrupulózní kapitalista, který se ve volném čase rád baví manipulováním untrmenšů, ve filmu je to hlavní důvod Blomkvistovy posedlosti případem), a hlavně a především mi už nikdo zapáleně nekáže o tom, jaké jsou ženy týrané světice a muži ze své podstaty kastracehodná prasata. PS: O IT toho vím… no, celkem hovno, ale přece jen si jsem docela jistá, že není možné, aby Trinitin ošklivý mladší bráška prováděl hackování pomocí příkazového řádku a zadání „hacknout počítač Mikaela Blomkvista“. (02.01.2013)

Muži, kteří nenávidí ženy se liší od veškeré skandinávské produkce, kterou jsem viděl. Hollywoodská kamera, přesné herectví, napínavá hudba... Kdyby se ve filmu mluvilo anglicky, tak si snad myslím, že jde o americkou produkci. Z Noomi Rapace bude jednou velká hvězda, její přesvědčivá potetovaná hackerka, která si za svůj život prošla takovými věcmi, že drtivá většina jejich vrstevnic by skončila přinejmenším někde v místnosti s polstrovanými zdmi, nemá problém se získáním si publika na svou stranu a s Michaelem Nyqvistem tvoří vynikající filmový pár. Předlohu jsem nečetl, nejsem tedy obeznámen s nejrůznějšími dějovými odlišnostmi, ale i bez toho na mě film nepůsobil dojmem, jako bych byl o něco důležitého ochuzován. Teď jen sehnat zbylé dva díly a poté knžní předlohu. (22.01.2011)

Nedávno som si prečítala knihu, takže som sa nevyhla porovnávaniu - film má síce dve a pol hodiny, aj tak však použil dosť skratiek a zmien, ktoré dej urýchľujú a zjednodušujú. Je to pochopiteľné, stále je to solídna kriminálka a ako filmová adaptácia obstojí. No kniha je predsa len o sto percent detailnejšia, prepracovanejšia, logickejšia a veci do seba tak akosi lepšie zapadajú. (12.07.2012)