Muži, kteří nenávidí ženy

Na tenhle film jsem čekal hodně dlouhou dobu. Nakonec jsem se rozhodl, že si nejdřív přečtu knihu a pak se pustím do samotného filmu. Knihu jsem ale zfouknul během pár dnů, což jsem ani sám nečekal. 550 stránek už je nějaká štangle a tak jsem si říkal, že to bude trošku nadýl. Nakonec jsem se dost divil, když jsem po třech dnech knížku přečet a sám sebe nechápal, když jsem v šest ráno prostě musel vstát, abych si mohl udělat čaj a zbytek dočíst. Přiznám se, že se mi to nikdy nestalo a byl jsem tím dost překvapenej. Nakonec jsem knížku přečet, letěl do práce a po práci okamžitě nalít na film. U filmu mi nakonec vůbec nepřišlo, že trvá dvě a půl hodiny, ale zase jsem se rozčiloval, kolik toho pozměnili. Nečekaně pár věcí pozměnili. Například závěr mě překvapil tak, že to sem prostě napsat musim. Ale to už je na tvůrcích. Na druhou stranu mě zase fascinuje, jak si té knižní série Švédi tak váží, tak moc, že si všecky tři filmy stočili v jednom roce...kdyby jim náhodou jeden z herců umřel, aby to pak nebylo nedokonalý...to mě fakt překvapilo. Popravdě ale svojí práci dokonali výborně. Možná jsem si řikal, že kdybych knihu nečet, tak budu v příběhu dost tápat, ale bylo to spíš tím, že jsem vlastně četl daleko podrobnější příběh, než je samotný film. Ten ale celkový příběh převedl docel schopně do takové filmové podoby, kterou si zaslouží. Od začátku jsem tak počítal s pěti hvězdami. Ty mi nakonec srazil uplný konec, ale na ten se můžu vykašlat. Radost z příběhu mi to prostě nezkazí, nemůže. Další věc je taky fakt, že kniha má ten konec typicky severský, přičemž film už je na tom podstatně hůř. Možná to má ale jistou spojitost s druhým dílem, no uvidíme časem. (05.10.2010)

Kulyk nečetl knihu, protože nestíhá. Není tedy ovlivněn předlohou a může hodnotit pouze filmové dílko. - Švéďáci uměj žít. Chlapici si krátí čas depresivními potulkami po divoké severské krajině, popř. v ještě divočejší nordické hlavě. Kočeny si surfnou rády po netu, protože v cizích kompech jsou občas perličky na dně, a když jim termín dovolí, olíznou si s kamarádkou polárky. Investigativci investigativně investigují. A když je nuda největší, ďouča ve sklepě zaječí. U čehož se sejdou všichni klíčový ikeomilové a gradují. I přes příznaky určité provinčnosti, respektive i přes jisté nedodělky, se jedná o bezzávadovou detektivku, natočenou velice solidně. Hvězda navíc za evropský původ. (25.04.2012)

Opravdu by mě zajímalo jak s tímhle naloží Fincher, protože začínám mít pochybnosti, jestli se to dá natočit líp. Nicméně Fincher je Fincher, takže jsem rozhodně příjemně napnutá. Velkou výhodou toho filmu je, že nenudí. Mám slabost pro tyhle syrové thrillery se starou nevyjasněnou vraždou, takže jsem si zase jednou přišla na své. Neokoukaný skandinávský přístup tomu navíc dodává dost zajímavý a ne tak profláklý punc. Ten ale není tak cizí, aby znemožňoval "normálnímu" divákovi se do děje vžít. No a potom je tu Noomi Rapace. I kdyby se Fincherovi ta předělávka povedla, tak těžko najde lepší Lisbeth, než je ona. Rozhodně jsem zvědavá na její další počiny. Michael Nyqvist má taky charizma dostatek a chemie mezi nimi funguje na jedničku. Sem tam nějaká pěkně drsná scéna, nahoty se tvůrci taky nebáli a hudba je fajn. Rozkrývání starého tajemství prohnilého rodu je napínavý, vždycky když by mohlo nudit, tak se najde nová stopa nebo tak podobně, takže si to pěkně sype k dost slušnému finále, které mě plně uspokojilo. Nevysvětlené odbočky od příběhu se většinou vztahují ke druhému dílu. Ta pátá * asi za to, že už dlouhou jsem se takhle nebavila u něčeho, u čeho jsem to ani moc nečekala. Hodlám se teď vrhnout na knihu, kde jsem skončila na straně 5 :-) (14.04.2011)

Všudypřítomná zima, šedá krajina a pocit, že vás všichni jebou (obrazně i doslova). Hrdinové z adaptace románů Stiega Larssona, novinář Mikael a hackerka Lisbeth, na tom nejsou nejlíp. Z ulity, do které zdrhli před osobními průšvihy, je vytáhne nabídka bohatého starce, který už čtyřicet let řeší záhadné zmizení své neteře. Prostě taková rešeršní práce. Jen místo článků se tu kupí mrtvoly dívek, vypadávající z šatníků i jiného, vesměs starožitného nábytku. Pátrání nabírá otáčky, které vás postupně nutí rozepínat košili. I během ostré skandinávské zimy tu začne být pořádné horko. On je trochu ňouma, ona zas rozbije vaše představy o povolných blonďatých sexbombách. Společně pak utáhnou poctivou, trpělivou detektivku. Noříte se do ní pomalu, ale o to hůř se pak opouští, když za sebou zatáhne oponu. Nečekejte na hollywoodský remake. Stejně jako u nedávného upířího dramatu Ať vejde ten pravý půjde už jen o nadbytečné opisování. (09.07.2010)

Ale vážení. Jaké odkrývání rodového tajemství. Jaká strhující detektivka. Jaké nastavování zrcadla muži ovládané společnosti násilí. Thrillerová složka obsahuje obvyklou míru těch nejprovařenějších klišé. Áno, pán je tak strašně strašně podezřelý, o co, že to není on. Bing ho. A tenhle. Ten vypadá docela noumauně Luďo, že by to byl on? No že váhám. Tak, a teď jsme v pasti, a co, zločincův sáhodlouhý proslov že by nebyl? Uděláme proslov, dlouhej, pěknej. A auto padá ze silnice, a co, výbuch bude? No jasně že bude. A tak dále. Při "tajemném odhalování děsivých tajemství" se ústřední duo (pochopitelně především jeho údajně ženská část) co chvíli vytasí se zásadním zjištěním, kterého si nikdo za celou dobu nevšiml (všechny ty souvislosti mezi dávnými vraždami opravdu nikdy nikoho nenapadly), přitom se zcela pomíjí základní logika a jednoduché důkazy. Tohle by možná stačilo na průměrný díl Kobry 11 (jen s pár výbuchy navíc), ale na něco co se tváří jako sofistikovaná záležitost ani omylem. Mno, jako detektvika tedy žádná celá nula nula nic. Pak tu máme tu druhou složku. Hlubokou. Sdělnou. Složku, pro kterou má bejt krimipříběh jakýsi sociální podhoubí. Muži, co nenávidí ženy. Možná jsem méně vnímavý, ale já tam žádného neviděl. Viděl jsem tam ženy, které (možná z pochopitelných důvodů) nesnáší muže. Což se promítá do vyznění filmu. To není film o jednom konkrétním zločinu a trestu. Trest, kterej v průběhu filmu vidíme celkem čtyřikrát (či vlastně pětkrát, když připočítáme vybrání jednoho konta), pokaždý to samý v bledě modrým, tu ale není trestem za konkrétní individuální čin. To je trest za všechny ty utlačované, bité, znásilňované atd., (dosaďte co vás napadne) ženy sužované despotickým patriarchátem, rape culture a všemi těmi sračkami. Tam není světské spravedlnosti dosti, tam musíme míti hrdinku, feministického anděla (či andělici, abychom byli džendrově korektní) pomsty, obracejícího hřích proti hříšníkovi. Hele, to už tu jednou bylo, než napočítám do Sedmi, vzpomenu si kde. Tomu je podřízená i dělba úloh, kdy muž postrádá takřka jakoukoli chlapskou rozhodnost a (údajně) žena obstarává rozhodnutí v poli. Ještě k tomu malá poznámka - Lisbeth by mě nevzrušila ani po 30 letech celibátu, takže scénu s koníčkem (příšerná pozice) jsem fakt nežral. Pár piv - totiž pozitiv na závěr. Ušetřím za vstupenky na pokračování a čas, který jsem chtěl věnovat knižní předloze. (01.12.2010)