Muži, kteří nenávidí ženy

Severní vítr je krutý, snů továrno počítej s tím, teď vládnou tři korunky žlutý, pak Fincher snad slávu navrá-tí.. I když můžete spát, atmosféra jak z Insomnie, po krůčcích budované napětí kolem košatého rodinného stromu Vangerů, tajemná postava dívky s dračím tetováním (scéna s prokurátorem "Lizbeth Strikes Back" úchvatná) a kapka toho vyšetřovacího mysteriózna. Skandinávský drsný styl můžu, ovšem kvůli poslední půlhodině (tradiční klišé s vrahem vysvětlujícím své pohnutky, následná Pošta pro Tebe a konec z Kajmanů, kterým už režisér pošilhává na západ přes Atlantik) nemohu dát hotelu Millenium plný počet hvězd, což ovšem neznamená, že se v něm za pár měsíců nebudu chtít zase ubytovat. A pak potřetí.. (26.07.2010)

Kulyk nečetl knihu, protože nestíhá. Není tedy ovlivněn předlohou a může hodnotit pouze filmové dílko. - Švéďáci uměj žít. Chlapici si krátí čas depresivními potulkami po divoké severské krajině, popř. v ještě divočejší nordické hlavě. Kočeny si surfnou rády po netu, protože v cizích kompech jsou občas perličky na dně, a když jim termín dovolí, olíznou si s kamarádkou polárky. Investigativci investigativně investigují. A když je nuda největší, ďouča ve sklepě zaječí. U čehož se sejdou všichni klíčový ikeomilové a gradují. I přes příznaky určité provinčnosti, respektive i přes jisté nedodělky, se jedná o bezzávadovou detektivku, natočenou velice solidně. Hvězda navíc za evropský původ. (25.04.2012)

Obyčejná (nudná) detektivka tvářící se jako něco víc. Pomalu plynoucí film, který má poměrně zajímavou atmosféru, takže jsem se zpočátku vyloženě nenudil. Na druhou stranu se tam prvních 45 vůbec nic neděje. Jednotlivé sekvence spolu zprvu nemají moc souvislost, navíc ačkoliv jsem nevěděl, jak vše dopadne, kdo je vrahem, tak samostatné scény jsou poměrně předvídatelné. Po dvou hodinách(!) už měl příběh docela jasné rysy, s tím, jak se ale vyjevila zápletka, se ale také ukázaly četné logické chyby. Je z toho dost poznat, že ani knižní předloha zjevně nebyla dokonalá, ale mám dojem, že tady ve filmové adaptaci jsou ty chyby ještě markantnější. Kompletování fabule je ze začátku téměř nemožné, protože distribuce informací je zcela anti-divácká. Takže obecenstvo může jen čekat na další scénu, čekat na další scénu, čekat na další scénu a takle si počkat až na konec. Až tam si vše poskládá dohromady a zjistí, jak nesmyslně a hloupě se chovala většina postav. No a ačkoliv bych byl rád, kdyby snímek na podobně vysoké úrovni zpracování vznikl i v ČR, po rozuzlení jsem si uvědomil, že tenhle film už znovu vidět nemusím. Zkrátka... Film je to dlouhý, pomalý, neobsahuje nic, čím by mě výrazněji zaujal a trpí scenáristickými neduhy vzniklými při převádění z knihy na plátno. Špatná kombinace. (31.01.2010)

Asi takhle: Mám ráda švédské kriminálky, protože už jen ono chladné prostředí dokáže krásně vykreslit ponurou, nejasnou atmosféru. A ještě radši mám kriminálky, které jsou vlastně více o hlavních hrdinech (vyšetřovatelích) než případu samotném. A Män som hatar kvinnor oba tyto požadavky splňuje dokonale. Příběh se možná odvíjí pomalu, zvláště jste-li navyklí, že v podobné stopáži hollywoodští detektivové dotáhnou ke konci průměrně 3 - 4 případy, ale mně tenhle poklidný, strohý děj seděl, vlastně mě až místy mrzelo, když došlo k nějaké té honičce a dlouhému rozebírání, proč kdo co vlastně (ne)udělal. Knihu jsem nečetla (a jak se znám, asi si ji v nejbližší době ani nepřečtu), ale film si mě pomalu omotal kolem cívky a zdá se, že mě v nejbližší době nepustí. Chci vidět další dva díly trilogie a upřímně se obávám, co z toho za dva roky vytvoří Fincher s Danielem Craigem. Švédské příběhy by měly být ponechány ke zpracování Švédům. I když třeba takový Wallander z produkce BBC s Kennethem Branaghem v hlavní roli je důkazem, že se někdy i cizinci severského filmu zhostí výborně. (23.07.2010)

„Běžně své výzkumníky zákazníkům nepředstavujeme. Ale tvůj klient je něco jiného, tak uděláme výjimku.“ - „Cením si toho.“ - „Ale musím tě varovat. Lisbeth je hodně zvláštní.“ - „Jak zvláštní?“ - „Nepodceňuj ji, je nejlepší.“ Ale jak moc je Lisbeth dobrá, se teprve ukáže…Předesílám, že knižní předlohu jsem (jako již obvykle) nečetl, tudíž nemám srovnání. Muži, kteří nenávidí ženy jsou pro mě prototypem severské kriminálky prakticky se vším, co od ní člověk očekává. Rozdělení hlavního páru, z nich si každý zpočátku řeší své věci, a jejich následné spojení výborně funguje a film to oživí. Což divák ocení tím spíš, že ho čeká velmi pomalé tempo vyprávění. To ale dává prostor opravdu pečlivému přístupu a postupnému odhalování informací, které tím dostávají na autenticitě. Zároveň však filmu nechybí zvraty i chvíle napětí. Stejně jako sice velmi chladná, zároveň však také působivá atmosféra na pozadí vyšetřování temné minulosti jedné prominentní rodiny. Za slabší považuju asi jen trochu podivné motivace chování Lisbeth. Dávám silné 4*. (02.11.2010)