Harry Brown

M. Caine je s príbúdajúcim vekom pre mňa čoraz zaujímavejší. Aj keď sa skvelo blysol vedľajšou úlohou v Nolanových Batmanoch, hercovi jeho formátu som prial aby zažiaril naplno a opäť sa nadobro vrátil medzi špičku postarších legiend typu C.Eastwood, či M.Freeman. Dobrých filmov o pomste nie je aspoň pre mňa nikdy dosť. Táto téma je večná a keď sa to podá tak realisticky ako v Harry Brownovi, úspech je zaručený. Film sa porovnaniu s Eastwoodovim Grand Torinom určite nevyhne, ale kdežto Eastwood išiel diváckou cestou s minimum násilia a optimizmom, Harry Brown je priamočiarejší, temnejší a skôr pesimistickejší. Grand Torino je kvalitná pecka a H. Brown je na tom o čosi poslabšie, ale stále veľmi dobre. Gangy s frajermi, ktorí si myslia, že im patrí celý svet, pozná určite každý aj zo svojho okolia. Človek, ktorého zaženú do kúta a nemá čo stratiť, by sa mohol správať aj takto ako H. Brown. Najviac sa mi páčila scéna, kde postrelenému dealerovi, ktorý leží medzi kvetináčmi s marihuanou vysvetľuje, aké má šance na prežitie s prestreleným bruchom. Temné, pesimistické,ale výborné. 90%. (24.08.2010)

Kvalitativně stojící přesně na pomezí opovrženíhodného béčka a seriózní, ambiciózní nadžánrovky á la Gran Torino, snad i o něco více než podobné Mé druhé já s Jodie Foster. Rutinní scénář se vyznačuje typickými neduhy (vratká logika, přidání vyšetřovací linky a globálnější problém k osobní lince pomsty a jejich závěrečné sjednocení horkou jehlou), v konečné podobě však působí díky vydatné režii překvapivě kompaktně, inteligentně, bez výraznějších klopýtnutí ve všech rovinách a se správně temným feelingem s vhodně naměřenou špetkou autenticity. Spolu s režií film vytahuje na silný nadprůměr pochopitelně v prvé řadě perfektní, strhaný, osamocený, vnitřně vyděšený a přesto odhodlaný a drsný Michael Caine. 7/10 (02.02.2010)

|| Scenár: Gary Young | Hudba: Martin Phipps, Ruth Barrett, Pete Tong, Paul Rogers | Produkcia: Matthew Vaughn, Kris Thykier, Matthew Brown, Keith Bell | Distribúcia: Lionsgate UK | Štúdio: Marv Partners, UK Film Council, HanWay Films, Prescience, Framestore Features | Rozpočet: 7,3 miliónov $ | Tržby: 10,309,370 $ || Effekt Man on fire, respektíve veľmi podobná štruktúra príbehovej linky, a charakterového vykreslenia a cez ňu aj osobnostný vývoj hlavného hrdinu od mierumilovníka až k neľútostnému zabijáckemu mágovi. Michael Caine je jednoducho už tým najvybrúsenejším hereckým klenotom na trhu - nie nadarmo hraje opakovane v elitných záležitostiach z dielne Ch. Nolana... Podobne ako D. Washington v Muž v ohni, aj Caine tu zápasí s nedotiahnutou motivovanosťou stať sa vraždiacou mašinériou. Gary Young je síce dobrý scenárista, ale odvôvodňovať konanie postáv v takto závažných tématach je najtvrdším orieškom aj pre tých najskúsenejších - najčastejšie práve na tomto faktore zlihávajú aj inak potenciálom nabušené "širokospektrálne" letné kusy... Len preto nie za 4, inak lahoda. (19.09.2011)

Stanné právo v jedné osobě. Spíše než variace na Gran Torino je tahle temná městská legenda variací na Přání smrti s Charlesem Bronsonem. Její syrovost a špinavost je sice místy okatě strojená, nicméně i tak je Harry Brown dospělejší a přesvědčivější, než byl jeho předobraz (který byl prostou akční kriminálkou). K největším kladům patří vedle nádherně hnusné atmosféry prostředí feťácké spodiny i výkon Michaela Cainea a neúprosný tlak tvůrců, kteří diváka hodinu a půl přesvědčují, že tenhle příběh skončí jakýmkoliv průserem, jenom ne happy endem. Malý plus za hudbu. (27.06.2011)

Je paradoxní, že zdejší komentáře jeden z nejkontroverznějších britských filmů současnosti uctívají jako divácky vstřícnou žánrovku. Narozdíl od obecného přesahu Eastwoodova "Gran Torino" přichází v "Harry Brown" s konkrétní odpovědí na konkrétní problém. Filmové reakce na kriminalitu britské mládeže nejsou ojedinělé (např. Eden Lake), ale tento film k celé otázce přistupuje s vypěněnou radikálností. Za pomoci exploatačních prvků (vyobrazení feťáků jako psychopatických trosek, byrokratická neschopnost policie, populistické ospravedlňování hrdinových činů, křiklavě idylický závěr) a autority ikonického britského herce spojovaného se starými dobrými časy vzniklo vyprávění, které diváky utvrzuje v tom, že na hrubý pytel patří hrubá záplata. Zatímco letitý drsňák Eastwood na stará kolena přijímá cestu sebeobětování a klidné síly dřívější bonvián Caine (Alfie, Italian Job) sahá po zbrani a ve stylu "Rambo: Do pekla a zpět" ukazuje mladým idealistům, že jediným řešením je nelítostný atak. Když se takto vyjadřuje senilní Stallone k situaci na druhém konci světa, lze to brát s pousmáním jako žánrovou stylizaci, ale v případě "Harryho Browna" se jedná o postoj k domácí situaci, který nevíc bude s tamními diváky silně rezonovat. Film nevyjadřuje postoj jednoho sebestředného dědka uvízlého v době své největší slávy, nýbrž odpovídá náladám publika, které již má dost situace ve svém okolí a nevidí již jiné východisko, než to zde předestřené. A právě proto je "Harry Brown" stejně jako brazilská fašistická "Elitní jednotka" mrazivá dobová výpověď a ne nějaká žánrovka. V momentě, kdy společnost dospěje do stádia, že uctívá tento přístup k věcem, nelze než cítit strach a krajní zneklidnění. Z tohoto hlediska je "Harry Brown" stejnou mírou vynikající film i odpad. (07.08.2010)