Looper: Nájemný zabiják

Pecka. Pro mě zatím největší překvapení roku. Už dlouho jsem neodcházela ze sci-fi filmu s takovým úžasným pocitem, že jsem viděla něco výjimečného a něco, co si s velkou radostí pustím klidně i za několik let. Nemíním se pitvat v detailech a úplně kašlu na nějaké časové paradoxy, dokážu si představit ty hádky u piva, kde jeden prohlásí, jak geniálně inteligentní film to je a druhý zase, že je to kravina, která nedává žádný smysl. Já si zkrátka postačím s vysvětlením Bruce Willise pomocí jeho jedné věty a důležité je, že samotná podstata příběhu dokonalý smysl dává. Pro někoho možná nudná pasáž na farmě, pro mě však pasáž naprosto stěžejní, protože Johnson neměl sebemenší úmysl zastínit akcí a efekty všechno ostatní, jsou to právě postavy, které jsou v tomto filmu nejdůležitější a pasáž na farmě slouží k pochopení pohnutek a motivů všech postav, což vede k osudovému a emocionálnímu finále. Film odehrávající se v budoucnosti se skvělou retro atmosférou. Looper má pro mě téměř všechno. Chci to vidět znova. (13.10.2012)

Looper předvedl něco, co tu snad ještě nebylo. Psalo se, že film zklame všechny, kdo čekají nový Počátek, ale u mě to tak není. Myšlenka a scénář si troufám říci, že jsou geniální a hlavní představitelé (Joseph Gordon-Levitt a Bruce Willis) tam perfektně zapadají. Když se oprostím od myšlenky, že Levitt bude ve stáří vypadat jak Willis, tak mi na filmu nevadilo snad vůbec nic. Dlouho jsem balancoval mezi čtyřmi a pěti hvězdičkami, ale nakonec jsem dospěl k závěru, že udělím krásných 90%. (20.01.2013)

S časem je vždycky zábava, řekl si Johnson a servíruje nám něco na způsob jižanských, méně divných 12 opic. A i když jsem měl s pochopením některých časových kejklí trochu problémy a nejsem si jistý, jestli neměl stejné problémy i Rian, zbytek klapal jak měl. Johnson totiž jinak podává krásně vidlácké sci-fi s malinkatým přesahem do našeho světa (děti, ach ty děti) s několika vytříbenými dialogy, Brucem Willisem v nejlepší formě a nebýt toho závěru a zmalovaného Levitta (nemůžu si pomoct :) šel bych i na pět. Závěr mi ovšem nedopřál takové zadostiučinění jaké měl, ať už po stránce emocionální nebo dramatické či dokonce vyprávěcí - u filmu tohoto typu čekám nějakou lepší pointu - tu si ovšem tvůrci asi vyčerpali v průběhu, kdy s dějem dělali různé zatáčky a odbočky. Ale to jen takové malé povzdechnutí od odchovance Butterfly Effect apod. Emily Blunt je čím dál sympatičtější, postavy většinou měli životnost a uběhlo to jako voda. Johnson se neztratil ani po traileru jasně viditelné řemeslné stránce a audiovizuál je tak syrový, jak jen může být. Celkově tedy 4 a určitě jsem zvědavý na další projekty (24.12.2012)

Rianu Johnsonovi se Looperem povedlo to, o co se loni neúspěšně snažil Duncan Jones Zdrojovým kódem nebo Andrew Niccol Vyměřeným časem. Natočil za málo peněz ambiciózní originální sci-fi, které je současně zábavné, chytré a bez větších nelogičností. Se splněním té poslední podmínky tu mnoho lidí nesouhlasí (soudě podle docela četných negativním komentů), ale já jsem prostě přesvědčený, že Looper se z těch časovo-cestovatelských nelogických paradoxů velmi hezky vylhal právě tím, že nijak přesně nepopisuje, jak to v daném filmovém vesmíru funguje. Zdrojový kód se o vysvětlení snažil, ale moc to nedávalo smysl. Looper nad něčím takovým jen mávne rukou a se slovy "Je to prostě složitej bordel" se o nějaké vysvětlování nestará. U mne tím vyhrál. (Spoiler) Ale slyším ty nářky. Pokud to, že z budoucnosti se navrátivší Willis zabil klukovi mámu, udělalo z kluka nebezpečného záporáka, kvůli kterému se vlastně Willis vracel, tak to nedává smysl, protože v realitě, ze které se Willis vrací, k ničemu takovému nedošlo. Jo jo, vidím radost těch chytráků, kteří taky konečně jednou na takovouhle nelogičnost přišli, takže se tím chtějí hned pochlubit a označí tu Loopera za hloupou blbost. No, ten film samozřejmě nepracuje s takovouto přímou kauzalitou, v závěru nastíněný průběh událostí, vedoucí k zezáporáčtění chlapce, je jen jedním z mnoha způsobů, jak k tomu mohlo dojít. Různé cesty vedou k jednomu cíli. Hodně různých cest vede k pravděpodobnému cíli, málo různých cest vede k nepravděpodobnému cíli. Ono přeci o tom, že Looperův filmový vesmír s "pravděpodobností" pracuje, pár slov přímo ve filmu padlo (rozhovor v bistru). Trochu bordel v tom je i tak, ale už tím, že se pravidla přesně neřeší, je jasné, že tvůrci chtějí stavět na něčem jiném. Na emocích. A tak to na mě fungovalo. (Konec spoileru). Takže tak. Looper prostě podle mne nemá daleko k tomu, aby se stal opravdu opěvovaným dílem. Je to do značné míry originální, suprově natočené, pěkně zahrané, chytře napsané a vůči svým postavám docela zlé a nekompromisní scífko. Kolik takových je? (19.10.2012)