Kick-Ass

Kdyby mi ještě včera někdo řekl, jak sexy jsou jedenáctileté holčičky, napráším ho za pedofílii. Teď tady zlomeně sedím a přemýšlím o kastraci nebo ústavní léčbě. Od nynějška po setmění toužebně hledím k obloze, kdy už na ní starostova kancelář zase rozsvítí speciální symbol ve tvaru obrovského čuráka. PS: Přesně takhle by to vypadalo, kdyby Quentin natočil Watchmeny... (08.05.2010)

Jediná dobrá věc: hudba Johna Murphyho, ačkoliv to je silná vykrádačka jeho práce pro 28 dní poté a Sunshine, jestli to není ovšem přesně totéž. A když tak nad tím přemýšlím, on byl asi celý ost ze sekáče. Asi stárnu, ale opět mi vadil způsob, jakým bylo ve filmu zobrazováno násilí. Čím to je, že když Uma Thurman rozseká na kusy osdesát osm krasavců v kvádrech, slintám u toho blahem, a tady mi stačí SPOILER zkopání a zastřelení jednoho impersonátora /SPOILER a už vím, že tohle není film pro mě? Asi to bude tím, že tohle násilí není kůl násilí, není to ani metafora k ničemu jinému, je to prostě násilí a je běžné a působí běžně a dovedu si představit, jak to v mozečcích dětiček co na to koukají hluboce klíčí. (05.02.2011)

Pokud se Matthew Vaughn ve Stardustu dotkl hvězd, v Kick-ass nakopal všem divákům zadky a ti mu za to ještě ve stoje aplaudují a chtějí víc! Stejně jako já:). Nehorázný nářez v každé minutě, který dává vzpomenout hromadou pop-kulturních odkazů na všechno možné od Jamese Bonda až po méně nadčasový Lost. Tempo filmu je opravdu úžasné,s tejně jako kadence humorných scén/hlášek dokonale okořeněná trefným obsazením (HG a BD jsou nejvíc nejlepší hrdinové mého komiksového světa a jejich vztah je naprosto dokonalý). To nemluvím ani o skvělé hudbě, která je občas lehce vykrádána, ale s úctou (viditelně lze surfovat na Slunci i ve tmě:)). Nechybí ani trocha přesahu, kritiky světa, který se na svět dívá skrze youtube, aniž by řešil skutečné problémy stejně jako většina sousedů za okny, co se radši nedívá, když nějaký místní grázl někomu probodává břicho. Aby to nevyznělo příliš nadšeně, dvě scény mě osobně celek trochu srazily a obě jsou v závěru (do koncepce filmu sedí, jen mě prostě přišli už moc...). Celkově? Víc jak 100 minut skvělé komiksové zábavy, která není pro každého, není a ani nechce ýt realistická a potvrzuje, že Vaughn je génius, co se nikoho a ničeho nebojí. PS: nemám rád hype, ale tohle se stalo kultovním asi po pěti minutách:) (10.05.2010)

Na jedné straně skvostná technická stránka, na druhé myšlenkově vykastrovaný (byť dějově víceméně věrný) otisk papírové předlohy, z níž se po cestě na filmové plátno vytratilo to nejdůležitější - pointa, která celou spotřebu krevních konzerv ospravedlní. 7/10, aneb ryze spotřební produkt vychytralého britského byznysmana, který stačí vidět jednou, poněvadž kromě trilionu odkazů na popkulturní a mediální scénu (v tomhle ohledu jde prakticky o nejgeekoidnější film ever) v něm prakticky nic není. Jen spousta malinovky, ujetý humor a drsná mluva. Není toho málo, ale není toho ani dost na to, abych se bavil po celou dobu. P.S.: Kdo ani po zhlédnutí filmu nechápe, proč film komerčně zas až tolik neuspěl, stojí si s největší pravděpodobností na vedení. Filmy od fanoušků pro fanoušky nikdy nebudou lámat rekordy v návštěvnosti. Bohužel, bohudík. (21.04.2010)

Nomen Omen. Komiksárna o děckách, která však pro děcka ani v nejmenším není. Přetéká totiž hektolitry krve, vrší se v ní haldy usekaných končetin a jedenáctiletá holčička tu jen tak mimochodem během masakrování desítek těl na porážku cedí sprostá slůvka s takovou kadencí, že i Pohlreich by se uraženě klidil do koutku. A světe div se, přes vše výše zmíněné to není myšlenky prosté a jakkoli je to zpočátku odvázané a vtipné, tak to naprosto plynule přejde v seriózní a velmi hutnou záležitost. Matthew Vaughn prostě i do třetice dokazuje, že je svůj a to hodně svůj. Což je dobře, hodně dobře. (29.04.2010)