První den zbytku tvýho života

Tento film vo mne zanecháva určité protichodné pocity. Na jednej strane mi prišiel film dosť uťahaný no ale na tej druhej mi dosť chýbalo, že postavy nedostali väčší priestor k realizácií toho, aby sa nám(mne) dostali pod kožu. Predsa len, jedného presťahovanie vo filme spomenuli úplne a druhý sa len priamo objavil vo svojom byte z ktorého aj tak po chvíli odišiel. Nápad skvelý, hudba skvelá, smutných momentov vyvážene ... posolstvo tam vlastne tiež je ... načo sa vlastne sťažujem? (11.10.2015)

Tenhle film mě nemohl nezasáhnout. Nevím už, kolikrát mi v jeho průběhu zvlhly oči. Představím si sebe o deset, patnáct, dvacet let později. To, co prožívám dnes, budou jen vzpomínky. Někdy úsměvné a někdy hořké. Tak to v životě a v tomhle filmu je. Pro mě první den zbytku mýho života ještě nenastal a tak nějak cítím, že si tuto hlášku brzy do deníku napíšu. Možná i do deníčku tady na čsfd, kdo ví. Jo, a že život prý začíná, když chcípne pes a děti vypadnou z domu... no já nevím. (22.05.2013)

Duvalovi měli tedy k ideálu harmonické rodiny pořádně daleko, ale o to více na mně působili opravdověji a věrohodněji. Tak už to v životě chodívá, že si občas lidé navzájem ubližují i když se mají rádi, dělají chyby, které převzali od svých rodičů a někdy se i na nějakou dobu od sebe odcizí. A jindy se zas usmiřují, obrušují hrany, tím jak dospívají a pak jsou schopni si navzájem porozumět, nebo si odpustit. Zkrátka nic není černobílé, stejně jako tato ne zas tak veselá komedie s výbornými herci a muzikou, která mně potěšila. (06.07.2013)

Už dlouho ze mě žádný film neždímal slzičky tak přirozeně a nevlezdoprdelsky. Skoro jsem měl chuť vyrvat z laptotu harddisk a vlepit mu slintavého hubana. A že to byla celá škála slziček - od veskrze radostných až po ty brutálně zkormoucené. Ale abych nepředbíhal. U tohoto typu filmů mám neodbytnou potřebu vyžblebtnout svou rozjuchanost nad bezvadně strávenou skorodvouhodinovkou, ovšem u všech se opakuje ten samý vzorec - skvělí herci, scénář, režie, blablabla. Znenadání však vyvstává nepříjemná skutečnost, že o filmech vím naprosté hovno, a já si zahanbeně tisknu čelo ke kolenům. Ale v cuku letu se mi sebevědomí opět vlévá do žil a já se zdviženým frňákem pronáším: "Cítím tu ryzí dokonalost každé filmařské složky ve svém srdci!" O vteřinu později si vzpomínám, jaký to jsem cynický zmrd a větu lehce upravuji na: "Cítím to ve svém čůrakovi..." A o další vteřinu později mám už všechno na háku, neboť si uvědomuji, že tu jsou všude okolo samí moudří filmoví kritici, a všichni souhlasně pokyvují makovicemi, když sděluji světu následující: "Svéráznější, vymazlenější a originálnější rodinnou ságu byste těžko pohledali." (11.02.2014)

Francouzská komedie, která letem světem popisuje něco přes dekádu života jedné rodiny asi francouzské střední třídy. Se všemi jejich strastmi i radostmi a v poměrně krátké stopáži, takže se toho stane poměrně hodně. Plusem a zároveǹ i mínusem je fakt, že všechno působí tak strašně normálně a běžně. Bez zbytečných vytáček by se Vám tohle všechno mohlo přihodt. Film působí hodně obyčejně a bez velkých výkyvů Vás doveze do finále. Dlouho jsem váhal i nad vyšším hodnocením, ale asi není úplně proč. Rozhodně to není ztráta času, ale žánrově se jedná stále spíše o lehký nadprůměr. (14.05.2019)