První den zbytku tvýho života

Duvalovi měli tedy k ideálu harmonické rodiny pořádně daleko, ale o to více na mně působili opravdověji a věrohodněji. Tak už to v životě chodívá, že si občas lidé navzájem ubližují i když se mají rádi, dělají chyby, které převzali od svých rodičů a někdy se i na nějakou dobu od sebe odcizí. A jindy se zas usmiřují, obrušují hrany, tím jak dospívají a pak jsou schopni si navzájem porozumět, nebo si odpustit. Zkrátka nic není černobílé, stejně jako tato ne zas tak veselá komedie s výbornými herci a muzikou, která mně potěšila. (06.07.2013)

Tento film vo mne zanecháva určité protichodné pocity. Na jednej strane mi prišiel film dosť uťahaný no ale na tej druhej mi dosť chýbalo, že postavy nedostali väčší priestor k realizácií toho, aby sa nám(mne) dostali pod kožu. Predsa len, jedného presťahovanie vo filme spomenuli úplne a druhý sa len priamo objavil vo svojom byte z ktorého aj tak po chvíli odišiel. Nápad skvelý, hudba skvelá, smutných momentov vyvážene ... posolstvo tam vlastne tiež je ... načo sa vlastne sťažujem? (11.10.2015)

Rémi Bezançon si pomaličku otevírá dveře do mojí top 10 nejoblíbenějších režisérů. Po perfektním Un Heureux événement jsem objevil i tenhle poklad, a musím říct že je snad ještě lepší. Na 112 minutách filmové nádhery mě definitivně přesvědčil že "krev není voda", i když bychom třeba sebevíc chtěli. Děj trochu klame tělem, a opravdu se skládá z pouhých pěti dnů - plus jeden společný den navíc. Ale jakých dnů! Během nich jsem se s rodinou Duvalových tak sžil, jako kdybych jejich osudy sledoval dlouhé roky v nekonečném seriálu. Postupně jsem si oblíbil všechny, i když jsem každého viděl v situacích ve kterých na sebe nemohou být pyšní. Tohle kouzlo je možné díky perfektně napsaným a zahraným postavám, tak i neklišovitým scénám s jemným smyslem pro humor. Celkový dojem ještě vyšperkovala šestihvězdičková hudba, soundtrack je neskutečná paráda. Top 10 za rok 2008. (03.07.2012)

Vychytaný název zlomového okamžiku v životě jednoho každého z obyčejné pětičlenné rodiny, jehož důležitost je uchopena jako subjektivní vjem jednotlivých členů. Žádná velká morální dilemata ani extrémy, jen ubíhající čas, který nás učí přizpůsobovat postoje, prohazovat přední místa priorit a nacházet cesty zpět. Více, než čím jiným se snímek zabývá procesem odpouštění - co všechno musí rodiče prominout svým dětem a samozřejmě naopak, aby byli schopni nadále se navzájem milovat a tím se mnohem lépe vyrovnávat se ztrátami, které neodvratně přijdou. Jedině pak se může i den z nejsmutnějších stát perfektním, jak praví skvěle vybraná finálová skladba... Skvělý Marc-André Grondin a soutěž ve hře na kytaru bez kytary :-) (20.02.2013)

Krásné, uhlazené, dojemné a hlavně pravdivé! Francouzi jsou opravdu okouzlující a umí dobře hrát. Myslím, že unikátní snímek o pravém životě. Po zhlédnutí jsem v sobě měla takový příjemný pocit, i ten závěr je takový rozporuplný, ale přitom skvělý. Vynikající doprovodná hudba a atmosféra, která mě vtáhla přímo do děje. Tento snímek má opravdu všeho dostatek. Jediné co mi tam chybělo bylo více podrobností a dotahování. (29.07.2012)