Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Student, který namísto očekávaných peněz zdědil bezcenný třírohý klobouk, vymyslí se svým kumpánem lest na hloupého kupce a klobouk mu prodá jako zázračný - kdo si ho nasadí na hlavu, nemusí prý nikomu nic platit... Hudební film na motivy divadelní frašky V. K. Klicpery natočil podle vlastního scénáře Alfréd Radok. Snímek, okamžitě obviněný z kosmopilitismu, byl na popud vedení barrandovských studií několikrát přestříhán, ale i přesto se stal záminkou k Radokovu vyhazovu - velký podíl na něm měl Otakar Vávra. Film dodnes působí především poetickou, na detail soustředěnou kamerou a na svou dobu nevšední hudbou. Vedle představitelů hlavních rolí, v té době zavedených filmových herců Zdeňka Dítěte, Josefa Kemra a Saši Rašilova se dočkali větších příležitostí i Rudolf Pellar a především Alena Kreuzmannová. (MarekMotor)

(více)

Recenze (23)

pipapa odpad!

všechny recenze uživatele

Vizuálně celkem milé, avšak forma i obsah naprostá katastrofa = nekoukatelná, otravná slátanina, totálně šantánově přemuzikálovaná, žánrově povšechná. Dokonce i jinak skvělý Rašilov je tady dokonale přiškrcený. Děj podaný jako rozplzlá uzpívaná fraška. Nebyl to nechtěně a nevědomě první pokus o "novou vlnu"?  Nie mehr, danke! ()

ripo

všechny recenze uživatele

Z bohaté dramatické tvorby Václava Klimenta Klicpery (1792—1859), Tylova předchůdce, jsou na současných našich jevištích hrány především jeho veselohry a frašky: Divotvorný klobouk (napsaný v roce 1817), Lhář a jeho rod, Hadrián z Římsů, Rohovín čtverrohý, Veselohra na mostě, Každý něco pro vlast, Zlý jelen. Klicpera se v nich vyznal ze své lásky k mládí, volnosti, svobodě a nemilosrdně se vysmál omezencům, sosákům a mamonářům své doby. Náš znárodněný film, uvědomuje si svou povinnost přiblížit dílo tohoto klasika i filmovým divákům, přistoupil k natočení jedné z nejoblíbenějších Klicperových veseloher, Divotvorného klobouka. Scénárista a režisér Alfréd Radok dotvořil takřka anekdotický příběh veselohry především tím, že v rozvitém ději ukázal, jak zděděný klobouk „divotvorně" působí, dále tím, že do značné míry pozměnil vzájemné vztahy jednotlivých osob, aby je mohl věrněji charakterisovat a motivovat jejich jednání. Ve snaze vytvořit bohatou podívanou, blížící se svými tanečními a hudebními prvky operetnímu charakteru, však upadl do formalismu a křečovitosti, takže děj filmu — také pro značné střihové zásahy — ustupuje místy do pozadí a jeho zkratkovitost a náznakovost jde často na úkor srozumitelnosti; tím je ovšem oslabována také základní idea původní hry i filmu — odsouzení a výsměch chorobné touze po moci, hrabivosti po penězích a víra v tvořivou sílu člověka, v jeho optimismus, překonávají každý nezdar a nouzi. Filmový přehled 28/1953 ()

Reklama

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Samotný příběh o potrestání lakoty a nespravedlnosti je nosný, jenže jednoduchá anekdota, která by stačila na 20minutovou televizní miniaturu, je tady natažená do stopáže celovečerního filmu, a to pochopitelně spolu se zastaralou hudbou a prvorepublikovým tempem dělá svoje, takže přes slušné herecké obsazení a vtipnou pointu nemůžu dát víc. Celkový dojem: 45 %. ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Divotvorný klobouk vystihuje divadelní základ Alfréda Radoka. Rozverná divadelní jednoaktovka Václava Klimenta Klicpery poskytla ideologicky nezávadné téma, byť ani to nezaručovalo práci bez nástrah a skeptického podezřívání. Přepis satirické veselohry na filmové plátno se opírá o výraznou výtvarnou složku, včetně kostýmů a kulis. Herecká stránka si vychutnává sílu mimiky a gest pro zdůraznění hravého nadhledu. Divotvorný klobouk rozdává radostné nadšení, vždyť zápletka je v obměnách aktuální v každé možné době. Mezihry jsou provedeny citlivě a ve vkusném rytmu se nadechují k dalšímu vzepjetí pošťuchování. Pointa je vyřešena s důvtipem a v odlehčení, nenastává destrukce, ale uvolňující prozření. A urozená vzletnost na vše stále s pobaveným úsměvem dohlíží. Hlavní postavou rozverné veselohry je kupec Koliáš (vynikající Saša Rašilov st.). Jeho postava nakumulovala jednu z nejprokreslenějších odvrácených tváří společensko-sociálního soužití. Chronická lakotnost a počínající hysterická paranoia ukazují extrémní polohu záludné a nečestné touhy po bohatství a moci. V prostoduchosti i slaboduchosti fyzické převahy na vlastním výsostném postavení lze jednoduše chybovat a stát se výstražným terčem všem ostatním. Koliášův pocit vlastní nadřazenosti patří k nejúchvatnějším hereckým výkonům! Na druhé straně životního postoje je student a hudebník Tomáš Křepelka (velmi zajímavý Zdeněk Dítě), vzdálený Koliášův příbuzný, a jeho nejbližší přítel a malíř Antonín Strnad (dobrý Josef Kemr). Lehkomyslnost, pracovitost, optimismus a šlechetnost se dostává do těžkého střetu a vyslyší svou největší výzvu o pokoření svého zapšklého soka, který rád dává pocítit tíživou trudnomyslnost. Nepoddajnost, hravost a životní vitalita se spojila v oslavu života a na všechny strany tryská gejzír radosti. Hlavní ženskou postavou je Koliášova neteř Bětuška (půvabná Alena Kreuzmannová), s nezbytnou romantickou úlohou. Nikdy neklesá na mysli a nechává se unášet všeobecnou vlnou bezprostřednosti a veselí. Z dalších rolí: laskavý i neústupný hostinský Barnabáš (dobrý Theodor Pištěk), využitý písničkář Pohořalský (příjemný Rudolf Pellar), trestaný Koliášův učedník František (Jiří Novotný), smutný pomocník v obchodě a vysloužilec Václav (velmi příjemný František Kovářík), veselý sklepník Zvonek (Jaromír Pleskot), vitální šenkýřka (Jarmila Bechyňová), zákeřně pečlivý špicl Knopp (zajímavý František Šlégr), notář a vykonavatel pozůstalosti (Vladimír Řepa), či nejdůraznější z nervózně na platbu čekajících handlířů Černokudrnáč (zajímavý Otto Rubík). Divotvorný klobouk je rozvernou společenskou satirou, která se s optimistickou nadějí divá na možné vyhlídky. Divadelní základ nelze přehlédnout, ale díky hercům jde o stále velmi příjemnou zábavu a odreagování. ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Den nedožitých stých narozenin Alfréda Radoka jsem oslavil opětovným shlédnutím torza filmu, který tenkrát soudruzi nerozdýchali. A přitom to byla jen letitá klasická divadelní fraška. Jsou tam zajímavé záběry kamerou, pár dobrých herců a film jako celek jakž takž funguje. Co ale vlastně tenkrát chtěl natočil pan Radok, se už asi nedozvíme. :( ()

Galerie (2)

Zajímavosti (2)

  • Snímek byl natočen na motivy knihy "Finian´s Rainbow" Edgara Yipsela Harburga a Freda Saidyho. (Terva)
  • Při schvalovacím řízení byl film označen jako formalistický a kosmopolitní. Před uvedením do distribuce byl výrazně zkrácen. (lausik)

Reklama

Reklama