Signum laudis

Hollý se s vervou pustil do svého oblíbeného tématu R-U, na československé poměry konce sedmdesátých let natočil celkem dost syrový film. Pochválit je nutné zejména představitele titulní role Vlado Müllera, dále potom Josefa Bláhu a Jiřího Kodeta, jejich postavy byly nejbarvitější. Zamrzí snad jen to, že Liška vylupuje sám sebe, chvílemi jsem čekala, odkud se vynoří kluk Brůnovic a začne předvádět podřezávání stromků, krku a zápěstí. (17.11.2011)

Velice zajímavá výprava do Rakousko-uherských linií, která v člověku velmi pravděpodobně něco zanechá. Především se mi zamlouvala kupa velmi moudrých a totálně jednoduchých myšlenek se silným protiválečným nádechem. Vlado Müllera jsem viděl úplně poprvé a nezbývá mi než souhlasit s většinou. Byl skvělý. Žánrové začlenění snímku mezi materiál psychologický není náhodné. Ve snímku se pohybuje opravdu celá škála vojáků nejrůznějších charakterových rysů i těch zcela bezcharakterních a režie i scénář jsou zcela vymazlené. Výtku bych měl snad jen k tomu, že se snímek místy opravdu nepříjemně táhne a vehementně se snaží diváka uspat. Hodně pěkné tři kousky. (27.09.2015)

V.Muller v roli kaprála Hoferika který se se svýma podřízenýma rozhodně nepáře a jeho slovo znamená tvrdou pěst.Jenže jak už to tak někdy chodí méně je někdy vice a tak se kaprál znelíbí poseroutkům jako sou např.general Berger a ti mají v plánu se raději vzdát než bojovat za císaře pána a jeho rodinu a tak staví kaprála před vojenský soud a tam ho čeká jediný možný trest-Poprava zastřelením.Naprosto souhlasím s níže uvedenými komentáři že tohle byla životní role V.Mullera(i když hajnééé Horyna též nebyl špatnej)a svým charismem naprosto zastínil slavné české herce(Lukavský,Prachař,Kodet) (12.11.2008)

Nestává se často, aby se naše kinematografie inspirovala západním filmem, a kvalita nijak podstatně neklesla. Signum laudis je ostrá protiválečná satira s vynikajícím obsazením, mezi nímž Vlado Müller vyčnívá nejen díky své velké postavě a hřmotné povaze. Na odkazovaný Železný kříž v jednotlivostech ztrácí, ale v celkovém dojmu zase tak ne. Zmíním ještě skvělou hudbu Zdeňka Lišky. Nepamatuju si z ní jedinou notu, ale kdybych ji ještě někdy slyšel, bezpečně ji poznám. (10.03.2023)

Popravdě řečeno nechápu, že mi takový film tak dlouho unikal. Každopádně pochybení je napraveno a já si užil velmi kvalitní filmový zážitek. Na pozadí válka, která funguje jako mlýnek na maso a nikdo neví, koho semele jako dalšího (technické zpracování bylo přesně tak chaotické, jak ho mám u snímků z první světové války rád), trochu nevyvážená hudba (místy jsem v ní cítil 80. léta, což není u tak dobového filmu zrovna trefa do černého; no ale i mistr tesař se sem tam utne) a pak střety charakterů a národností (bohužel nezvýrazněné užitím více jazyků), obyčejných vojáků, nižších důstojníků a dokonce generálů. Film na svých bedrech suverénně táhne Vlado Müller, jehož Adalberta si nakonec divák oblíbí a plně mu fandí až do konce, ale i postavy podle hodnosti nejvyšší jsou velmi zajímavé, nejvíc mě z nich zaujaly asi König a Kostolány. Atmosféru zmaru a deprese pak ještě podpoří maximální hořkost v závěru a ironický úšklebek nad pochodem generálů. Silné 4*, rozhodně doporučuju. (02.10.2013)