Režie:
Ivo NovákKamera:
Václav HanušHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Jaromír Hanzlík, Jana Brejchová, Vladimír Menšík, Karel Höger, Zdeněk Štěpánek, Petr Kostka, Bohuš Záhorský, Ivan Mistrík, Svatopluk Matyáš (více)Obsahy(2)
Je skoro po válce. Spát a milovat se bude až pak. Jaromír Hanzlík, Jana Brejchová a Vladimír Menšík v hlavních rolích českého filmu. Pátého května 1945 vypukne v Praze povstání proti Němcům. Čeští dozorci umožní pankráckým vězňům hromadný útěk. Tak se dostane na svobodu i devatenáctiletý Ruda Střecha (Jaromír Hanzlík), který dychtí zapojit se do revoluce v ulicích. Vinohradský domovník Kytka jej však raději ukryje v bytě, jehož majitelé utekli. Zůstala tam jen osmnáctiletá česká služebná Karla (Jana Brejchová). Ta se s Rudovou pomocí pokusí dostat na nádraží, aby odjela k rodině na venkov. Avšak kvůli probíhajícím pouličním bojům se oba musejí vrátit. Poté, co spolu ve vší nevinnosti stráví noc, začne dům prohledávat několik německých vojáků. Ruda, ačkoliv s puškou neumí příliš zacházet, se s nimi musí vypořádat. Do Prahy mezitím míří kolona sovětských tanků, které velí generál Rybalko (Karel Höger). Jako navigátor ji vede Rudův starší bratr, svobodník Jarda Střecha (Vladimír Menšík), který bojoval s prvním československým praporem u Sokolova. Těší se na shledání s mladším bratrem, který je jediný, koho ještě má. Netuší, že Ruda, na začátku války ještě dítě, teď svádí boj o svůj a Karlin život… (Česká televize)
(více)Recenze (77)
Dve odlišné línie sú príjemným spestrením vojnového žánru v našich vodách. Tá bojová sa síce môže pýšiť bohatou výpravou, ale čo z toho, keď je v nej použitá hudba, vyvolávajúca dojem nechcenej paródie, budovateľnosti, až trápnosti. Romantická linka v meste sa pýši sympatickým párom 18 a pol a 19 ročných detí, ktoré sa musia skrývať pred guľkami, ale ak vojna v Čechách a romantika, tak jednoznačne Romeo, Julie a tma. Postavy v československej, ruskej aj nemeckej armáde rozprávajú česky a sú vo všetkých troch prípadoch zastúpené známejšími českými hercami, takže je ťažké sa v tom vyznať a znova to pôsobí mierne parodicky. Záver bol tak trochu ranou pod pás, ktorý by ale v lepšie fungujúcom filme mohol perfektne fungovať. ()
2x jsem se snažil to zhlédnout. Pokaždé jsem usnul. Přitom se tam furt střílí. Hanzlík jako odboj co v 19 umí ovládat všechny zbraně, působí velmi trapně. Dvojitá linie filmu (Ostravská operace a Praha) dopadla tak, že divák naprosto neví vo čem ta slátanina je. Ale furt se tam hezky střílí. Vůbec mě neudivuje, že v TV jsem to nikdy neviděl. ()
Jedno je jisté, film s tak obrovskou výpravou už u nás nikdo nikdy nenatočí, neboť by to stalo neskutečný balík peněz a hlavně by do něj musela byt zapojena vojenská technika snad „celé“ naši armády. Neustále zde někdo střílí, něco vybuchuje, něco přejíždí či poletuje a přitom i dějová linka má spád a rozhodně nenudí. Mladická naivita hlavních dvou protagonistu je úsměvná, ale uvěřitelná a naštěstí i povedený závěr filmu nesráží jeho celkové hodnocení. Kvalitu filmu sráží nepříliš padnoucí hudební doprovod. Někdo by mohl filmu vytknout, že k větší autenticitě by mohlo přispět, kdyby jednotlivé postavy hovořili svým rodným jazykem, já osobně tohle to nepovažuji za až tak podstatné neb filmů s válečnou tématikou, které „předabují“ komplet všechny postavy je celá řada. ()
Myslel som, že vo vojenských scénach chce film písať dejiny, ale to švejkovské podanie mi vyhovovalo viac. Spolu s Menšíkom si aj Höger netradične strihol komickú úlohu. Celkom iné je to so súkromným príbehom Karly a Rudiho a ich (ne)romantického vzťahu, takmer ako v Láskach jednej plavovlásky, kde hviezdila Brejchovej sestra. Akurát tu je situácia, a nielen v posteli, oveľa vážnejšia ako na bojovom poli. Kopa ťažkej vojenskej techniky je v reálnej akcii, film pripomina nejakého predchodcu Tankového praporu. Koniec ma teda dostal, prispela aj výborná hudba a stále nemám jasno, či tri a pol zaokrúhliť nahor alebo nadol. –––– Ať žije Rusko, Amerika, Anglie a Francie! –––– Ale nebudeš do mý postele dávat ani ruku ani nohu! –––– Jdu první. Přeběhneme tuhle střechu a je po válce. ()
"Víš, teď se bude hodně křičet. Radši míň řvi a víc namáhej tohle, hlavu." už tento dialog, na samém začátku filmu, nás ubezpečí, že na nás nečeká unifikovaná prorežimní propaganda. Linka Pražského povstání (Hanzlík - mladší bratr) a linka spěchání na pomoc povstání (Menšík - starší bratr) jsou sice propojeny poměrně uměle, ale nakonec přeci jen splynou v jedno. A obě mají co nabídnout! Poetiku Nové vlny hledejme spíše v té první, druhá nám ale nabídne řadu velice kvalitně nasnímaných válečných sekvencí nepůsobících směšně, včetně autentické techniky a opravdu masových scén. ()
Galerie (13)
Photo © Filmové studio Barrandov
Reklama