Televarieté

Když na tuhle estrádu sem tam narazím, mám z ní hned husí kůži. Dílem za většinou nevtipné vtípkoscénky Dvořáka a Bohdalové, dílem za otřesná hudbodivadelnokouzelníajánevímcovšechno čísla, mnohdy v režii soudruhů z NDR. A že to bylo vtipné? No když tehdy nic jiného v televizi nebylo, tak se není čemu divit. (21.03.2014)

Jak trefně poznamenal jeden můj kamarád: "Když v nepatřičné situaci někdy dostanu záchvat smíchu, snažím se vzpomenout si na něco hodně smutnýho, třeba na Televarieté". Pro mě zůstane tahle normalizační estráda prostě sračkou, která podsouvala divákům coby miláčky národa Ivetu Bartošovou, Jiřího Korna, Josefa Laufera, Pepíčka Zímu či Ein Kessel Buntes. (14.09.2011)

>Normální< zábava pro stáda >telat< z dob nenormálního a nezábavného husákovsky normalizačního (pseudo)kulturního bahna. S odstupem času snad i místy (s kouzlem nechtěného) zábavné. Tenkrát bráno bez možností volby jako snad ještě bezmyšlenkovitě snesitelná - protože vpodstatě apolitická >kultura< pro lid na sobotní večer po >poctivé práci< pro vlast a socialismus. Kdo nezažil, nepochopí... Dlužno ovšem uznat, že moderátorská dvojice působí ve srovnání s dnešními >baviči< téměř coby vrchol humoru a inteligence. Jak tohle hodnotit (?)... :-/ . . . Tož jen za tu Jiřinu s Vládíčkem snad tedy pak ta druhá hvězdička... - - - P.S. Upřimně ale řečeno - co tyhle estrády vůbec mají co dělat na "filmové" databázi, že... - - - - - (Poprvé vídáno kdysi tenkrát ve varietních časech, kysele osvěženy vzpomínky díky čétéčku 22.10.2008, komentář zde jako devátý - 22.10.2008) (22.10.2008)

Je třeba zásadně oddělovat. Televariete je vyvřeliště mnohdy skutečně divných zjevů, pochybných zahraničních zpěváků, trapných varietních vystoupení. Na druhou stranu se pořad opírá o poměrně kvalitní verbální humor Vladimíra Dvořáka a Jiřiny Bohdalové, který v určitých okamžicích sice nefunguje příliš dobře, někdy i ve scénkách, ale pořád je citlivý rukopis Dvořáka cítit. Ovšem tento zdlouhavý pořad vyplňují tito dva menšinově, stopáž mnohdy k 90 minutám ubíjí výše zmíněný póvl. Socialismus nebyl jednoduchý. 40% (01.04.2020)

Příšerná taneční čísla prokládaná varietními výstupy okresního formátu. 1) Do toho je opatrně vložen jeden až dva účinkující ze Západu (třetí kategorie) a, aby se neřeklo, i něco málo z československé pop music (což je dnes občas to jediné, na co se dá koukat)._____ 2) Průvodní slovo držely televizní hlasatelky či jiné další nevýrazné postavy. To se změnilo příchodem Dvořáka s Bohdalovou. Místo nanicovatého konferenciérství na scénu vtrhly zábavné scénky a humorné špilce povolené komunální satiry, jejímž mistrem se Vladimír Dvořák stal. Za moc to nestálo, ale zaplaťbůh za ty dary. Některé scénky se navíc Dvořákovi opravdu povedly a zařadily se do zlatého fondu televizní zábavy. Navíc zřejmě pod Dvořákovým vlivem se trochu (ne moc) začala zlepšovat i dramaturgie pořadu a objevovat se zajímavější hosté. Česká verze Ein Kessel Buntes byla na světě._____ 3) Je zajímavé, že na většinu hostů ze zahraničí (a že jich bylo) si dnes nikdo ani nevzpomene. Balet Československé televize odpočívá někde v uměleckém pekle. Občasnou vzpomínku věnujeme československým performerům. Ale Dvořáka s Bohdalovou si připomínáme stále (i když, pravda, ne všechna jejich čísla)._____ 4) Občas (zřídkakdy) se objevily i doslova skryté poklady. Minirecitál Hany Hegerová v roce 1975 nebo vystoupení Ljuby Hermanové budiž příkladem._____ 5) Hodnocení je velmi obtížné. Za období před D+B odpad - 1*, estrádní čísla a zahraniční hosté (až na vyjímky) 1*. Zbytek 2 - 3*. Dvořák a Bohdalová 3 - 5* (jak kdy). Takže jak to udělat? (16.10.2020)