Jmenuji se Khan

85%. Stylisticky, čistě jako audiovizuální dílo, pouze mírně nadprůměrné. Někomu by se mohlo zdát, že toho hollywoodského sentimentu je tam na bollywoodské kulturní zvyky chvílemi až moc. V čem je My Name Is Khan výjimečný je skutečnost, že boří mýty. Ale ne jen tak ledajaké. Boří společenská dogmata, předsudky, jimiž jako ovečky následujeme zmanipulovaná média stojící na základech amerického imperialismu. Dějově šablonovitý Forrest Gump, který se snaží formálně zahrát na city divákovi hendikepem hlavního hrdiny, což však nemusí být jen na škodu; zde to naopak funguje velmi pěkně, a to proto, že Khanova nemoc v něm vytvářela nutkání chovat se přirozeně. Khanova persona, maska vytvořená společností, sociálními zvyky a vnějšími vlivy, byla plochá a strohá. Jeho chování naznačovalo symboliku skutečnosti, že čirá lidská přirozenost je v jádru dobrá. Proto je My Name Is Khan výjimečným filmem. Nikoli jako film, ale jako motivační prvek, který jednoznačně a svědomitě říká lidem "dost" a úspěšně zastavuje předsudky, kterých jsme všichni tak plni. Islám není teroristickou organizací, je pouze vírou, náboženstvím, relativně mírumilovným, které si pouze pár jednotlivců a skupin vyložilo špatnou cestou. Dokážete si to připustit? Doufám, že ano. Jinak by tento krásný, inspirativní snímek neměl žádný hlubší význam. Ale on ho má, a proto se nestane pouhým dalším rádoby dojákem. Snímek, který dělá přístupným i za normálních okolností nepřístupné téma. Snímek, který střídá nálady, aby vyvolal pocit vlastní nekonečné omylnosti v názorech na zdánlivě paradigmatické záležitosti. Snímek, který působivě probouzí sebereflexi i v těch, v nichž jsou škatulky silně zakořeněny. Pane prezidente, jmenuji se Khan a nejsem terorista. Díky za ten zážitek. (12.07.2014)

Uff, vypořádat se s tímhle filmem dá docela zabrat... ta téměř tříhodinová délka, epicky neuvěřitelně rozmáchlý děj, brutální ždímačka emocí, moře patosu, kýče (už jenom ten plakát...), a megadojemný závěr (který je samozřejmě dokonale předvídatelný)... Karan Johar se prostě vůbec nebojí dávat tam srdíčko a neváhá použít cokoli, aby dostal diváka tam, kam chce, včetně velmi emotivního soundtracku, kterým si pomáhá takřka v každé scéně. Ačkoli mi způsob, jakým je ten film vyprávěný (a sestříhaný), přijde do jisté míry amatérský, až naivní, přesto se mu nevysmívám a rozumím tomu, proč si zde vysloužil tak vysoké hodnocení (navíc ho podle všeho vidělo docela dost lidí, na to, že to nikdy nešlo u nás v kinech, což mě docela překvapilo). Ostatně přišlo by mi pokrytecké se tomu filmu cynicky pošklebovat vzhledem k tomu, že i mně dojal k slzám, ale té emoční razanci prostě nejde vzdorovat, pokud má člověk v sobě aspoň kousek citu a pokud má podobné filmově nepravděpodobné příběhy v oblibě (osobně jsem si u toho vzpomněl na Benigniho snímek Tygr a sníh, který mě podobným způsobem zasáhnul). Přesto ten film beru spíše jen jako takové rozšíření obzorů, jak vypadá současná bollywoodská tvorba, a osobně mě tento - na můj vkus až příliš - exotický styl neoslovuje, protože je na mě příliš intelektuálně nekomplikovaný a celkově nezajímavý tím, jak je divácky přístupný - osobně dávám přednost, řekněme, rafinovanější filmové produkci. (25.02.2020)

Dobry, misty lehce dojemny, jindy zase usmevny pribeh o zivote jednoho muslimskeho Inda v USA, trpici Aspergerovym syndromem. Herecky vykon Shahrukha Khana byl fenomenalni a myslim, ze strcil do kapsy Hankse (Forrest Gump) a dost mozna i Hoffmana (Rain man). Kajol kocka jako prase, jde videt, ze neni problem vybrat nejakou peknou babu z pul miliardy Indek:-). Jasne, je to na hranici kyce, je to barevne, plne chytlave hudby..., kdo ale zna trochu indicky film, nemuze ho to prekvapit a Khan zcela urcite patri k tomu nejlepsimu. Mne se to libilo. (01.05.2015)

Isteže, je to romantická slzopudná dráma. Lenže za prvé, ak je taká len o kúsok inteligentnejšia než drvivá väčšina drám, ukazujúcich životný štýl bohatých a úspešných a ich morálku, spočívajúcu v hromadení vecí a peňazí, tak takú si rád pozriem. Za druhé som rád, ak sa film nesnaží nanútiť spomenuté hodnoty veľkoburžoázie priblížením sveta ich nositeľov diváckemu plebsu cez poukazovanie na ich rozorvané duše a obrovské citové strádanie. Na Khanovi zaujali aj nasledovné veci: 1. Skutočne milujúci rodič si nájde spoločnú reč s potomkom aj bez dnes tak populárneho zástupu lekárov, psychoterapeutov, arteterapeutov, psychológov, špeciálnych pedagógov, ošetrovateľov a tak. 2. Svet sa skutočne nedelí na náboženstvá a politické prúdy. To je falošné delenie vytvorené systémom ovládania otrokov (či už pracujú fyzicky, mentálne, alebo nerobia nič). Svet sa delí na normálnych ľudí, hajzlov. Sú aj miešanci, ale miska ich váh sa v konečnom dôsledku nakláňa buď na stranu normálnosti alebo hajzlovstva. 3. Najhoršia strata akú človek môže utrpieť je strata vlastného potomka. Je to porušenie prirodzeného striedania generácií. Takú stratu len ťažko nahradí láska partnerská. 4. Solidarita má zmysel len pri vzájomnosti. 5. Obama línia a urputná snaha spropagovať prezidenta ako podporovateľa Khanových hodnôt vyznela až nepríjemne podbiehavo a sladkasto. Jedna hviezda okamžite letí nadol. (31.08.2015)

"Jmenuji si Khan, a na to h poriadne zatlačte". (asi ako cigánka z osady.) "A nie som terorista", mimochodom. Keď vám to pripomína staré známe "Jmenuji se Forrest, Forrest Gump", tak tieto dva filmy majú naozaj veľa spoločného. Khan je síce autista, Forest magor, ale životné múdra rozdávajú na každom rohu. Tiež je tu najlepší priateľ, tučná čierna mama s dobrým srdcom i okolie, ktoré nemá pochopenie. Khan je moslim a tvorcovia namiesto toho, aby ukázali autistu v jeho jednoduchej a ľudskej polohe, sa z filmu s priblížujúcim záverom snažili urobiť politickú prednášku o zmierení medzi moslimami a Američanmi, medzi moslimami a hinduistami i medzi moslimami samotnými. Do toho primiešali Irák, Afganistan i Baraka Obamu. Prvé dve hodiny boli za päť hviezd a film v istých momentoch je rovnakým pohladením, ako kedysi Forest. Posledná polhodina je ale dosť rozpačitá a možno by bolo zaujímavejšie vidieť kratšiu verziu. Rovnako treba prehliadnúť zopár nelogických vecí ako napr. keď brat nechá autistu ponúkať po meste kozmetické výrobky i jeho cestovanie po Amerike je dosť nepresvedčivé. Film je však často tak milý a dojímavý, že mu to hravo odpustíte. Z filmoch o autistoch Khan nezhodil z trónu kórejský Malaton, ale je o niečo lepší ako Rain man. Silné štyri hviezdičky. 80%. (10.04.2012)