Jmenuji se Khan

Filmové vyprávění o tom, jak po 11. září 2001 jistá část amerického národa šmahem odsoudila paušálně všechny muslimy a také i o tom, že není každý muslim terorista. Poněkud delší stopáž může potenciálního diváka odrazovat, děj je však trvale poutavý a čas uběhne jako voda. UPOZORNĚNÍ: nevhodné pro cynické rasisty!! :-) (18.07.2012)

Po celou dobu filmu jsem si nebyl jistý, co si o něm myslet. Přiznám se, že chvílemi mi to přišlo i jako propagace muslimství, ale film mi pak jasně dal na jevo, že to tak ve skutečnosti není, a že hraje na notu prakticky každého a všech. Tudíž si každý v něm něco najde. Co už ale bylo úžasné, tak především fakt, kolik lidskosti, radosti, ale i smutku se ve filmu objeví. Takové filmy mám nejradši. Důležité je, aby film, který má v sobě tolik emocí, měl především duši, a tady v tomto případě bych neváhal říct, že má i něco víc, než jenom duši. A to, pěkně prosím, ani ta délka nevadila, i když je u indických filmů normální. Naopak. Příběh Khana, který má důležité poslání, aniž by to věděl, se mi hrozně líbil a přál jsem mu všechno, co si přál i on. Takového člověka by lidstvo potřebovalo jako sůl, aby si uvědomilo, kde jsou hodnoty samotného života. (18.03.2012)

A opäť z pohľadu Bollywood snímkov trefa do čierneho. Kým je prvá hodina z emocionálneho hľadiska absolútnou romantickou bombou, druhá je štartom do "sveta" ľudí, ktorí sú od určitého okamihu vnímaní ako "čisté" zlo. Kultúr je tomto svete mnoho, náboženstiev "jak by dal", no celková pointa tohto snímku hovorí úplne za všetko: sú len dva druhy ľudí, dobrí a zlí. Žiadny iný rozdiel nie je. Odkladať "My Name is Khan" bolo veľkou, veľkou chybou. Napriek tomu, že je úplne prehnaným počinom, ktorý v sebe "nosí" ducha americkej spravodlivosti, sentimentu. "Najradšej" by som jednu ☆ za ten úplný záver odobral, no nejak mi to srdce pre množstvo emócií, ktoré tento film vo mne vyvolal, nedovolí .. (27.10.2016)

Další indická směs, která dokáže i s notně provařeným kořením vytvořit podmanivou směs. Jmenuji se Khan pracuje s klišé nejtěžšího kalibru - Aspergerův syndrom činí z postavy bezelstného génia, skrze jehož obsesivní a doslovný přístup k problémům jsou řešeny problémy nejen USA, ale i celého světa, jeho až roztomilá svéráznost rovněž dává vzniknout velké lásce, kterou nezničí ani rodinná tragédie, a posléze přeroste v jeho statut "miláčka" nejen indické komunity, ale i celého amerického národa. Rovněž jde o dílo zcela prodchnuté ideologií rasového a hlavně náboženského smíru, snahou i přes tragické události vrcholného neporozumění znovu vystavět narušené vazby a vše ukončit v ideálním obraze všelidského sjednocení, který se neobejde bez velkých slov a morálních apelů. V tomto pohledu není nouze o emotivní momenty, které bez potřebné rafinovanosti přímo útočí na divákovy city a neváhají se zvolit zbraně nejtěžšího kalibru (smrt synů a truchlení matek, tradiční vesnice zničená hurikánem, nespravedlivé náboženské útoky). Nedivím se, že skoro tříhodinová nálož obdobných křišťálově průhledných a účelných momentů následujících v rychlém sledu za sebou může někoho znechutit. Současný indický film však má sílu dodat jim podmanivý háv, prodchnout je vyváženou rovnováhou mezi civilismem a živelností, hlubokou tragikou a zcizující ironií. Film tak rozhodně nepůsobí otravně, s postavami se lze díky řadě intimizujících i psychologických momentů velmi dobře ztotožnit, nepřistupovat k nim pouze jako k otrockým prostředkům úsilí dojít k velkému poselství. Navíc obraz Spojených států v indickém pohledu slibuje opravdu neotřelou podívanou, která každou chvíli vytváří dojem obrovského "tavícího kotle", což má jistě i kvality společenské reflexe. Některé spontánní momenty podpořené i prací uvolněné kamery a nečekaných hudebních směsek vnesou něco z bollywoodského náboje, aniž by tím diváka vytrhávaly z prožitku velkého příběhu, dalece přerůstajícího hlavní postavy. Právě díky těmto přednostem film upoutává pozornost po celou sáhodlouhou stopáž a úvahy o tom, že dílo přímo vnucuje svůj postoj a účelně manipuluje s reáliemi a vztahy postav, jsou záležitostí až pozdějšího vystřízlivění po "prohýřené noci", na kterou se jen tak nezapomene. (14.08.2013)

Nějak se mi ty pětihvězdičkové filmy množí a mám z toho velkou radost. Jmenuji se Khan pro mě byla opravdu veliká podívaná. Je sice pravda, že film je chvílemi trošku přehnaný, klíše se mu taky nevyhne a všudypřítomná indická hudba nemusí každému uchu ladit, nicméně nejdůležitější stránkou filmu je jeho hluboký odkaz. Ten je v těchto dnech i celkem aktuální a byl jsem velice překvapený vývojem děje a nedalo se dát nic jiného než 5 hvězd. Silně romanticky založený příběh o neúnavné vytrvalosti obyčejného člověka, musí zasáhnout každého citlivé místečko v srdci, každopádně ho mohu doporučit všem svým nej uživatelům, film stojí za shlédnutí a té velké stopáže si nakonec ani nevšimnete. (26.11.2015)