Jmenuji se Khan

Těžko říct, proč se právě indičtí filmaři nejvíc zabývají komplikacemi v životech amerických muslimů po 11. září a ani nemá cenu o tom v tomto komentáři spekulovat. Mnohem důležitější je, že My Name Is Khan je z této vlny indických filmů ten nejvyrovnanější a nejlepší. _____________________ Ostatně je také poměrně prostý a (záměrně) naivní, avšak ve svých simplifikacích nestaví muslimy do pohodlné role ukřivděných obětí (jako New York), ani netrpí nekoncepčností (jako realističtější a sebekritičtější Kurbaan). V zásadě prosazuje tři základní myšlenky: lidé se profilují jen dle svých skutků, problémy se nemají přehlížet, ale řešit a všechno (krom smrti) je vždy možné napravit. _____________________ Že půjde o milý a dobrosrdečný film, od Karana Johara každý čekal; na rozdíl od jeho předchozí počinů je však výrazně civilnější a daleko méně expresivní co se emocí týče. Tato vlastnost je přímo ukotvena v ústřední osobnosti Rizvana, jemuž Aspengerův syndrom výraznější projevy emocí nedovoluje a při klíčovém zvratu filmu tak vlastně stojí za jeho rozchodem s Mandirou. Je rozhodně fajn, že za patáliemi hlavních postav nestojí jen předsudky jejich spoluobčanů a film má daleko do toho být hysterický (akty proti-muslimského násilí, které se v něm objevují, vychází ze skutečných incidentů) . _____________________ Pokud Rizvan při své podařené a úspěšné cestě někde zakopnul či zavrávoral, tak to jistě bylo u způsobu vyprávění, které je znázorněno jako čtení jeho deníku. Ten byl ovšem psán pro Mandiru a proto je nelogické, aby v něm byly uvedeny i události, o nichž musela dávno vědět. Další drobný problém představuje pasáž s hurikánem, jenž je sice vizuálně nejpůsobivější částí filmu, ale ve vyprávění přebývá a jen zbytečně odsouvá rozuzlení. (Dodatek 2. 5. 2010: Čímž jsem ale rozhodně nechtěl naznačit, že je třeba film hodnotit podle prvních deseti minut :/ ) (24.04.2010)

A opäť z pohľadu Bollywood snímkov trefa do čierneho. Kým je prvá hodina z emocionálneho hľadiska absolútnou romantickou bombou, druhá je štartom do "sveta" ľudí, ktorí sú od určitého okamihu vnímaní ako "čisté" zlo. Kultúr je tomto svete mnoho, náboženstiev "jak by dal", no celková pointa tohto snímku hovorí úplne za všetko: sú len dva druhy ľudí, dobrí a zlí. Žiadny iný rozdiel nie je. Odkladať "My Name is Khan" bolo veľkou, veľkou chybou. Napriek tomu, že je úplne prehnaným počinom, ktorý v sebe "nosí" ducha americkej spravodlivosti, sentimentu. "Najradšej" by som jednu ☆ za ten úplný záver odobral, no nejak mi to srdce pre množstvo emócií, ktoré tento film vo mne vyvolal, nedovolí .. (27.10.2016)

On tomu někdo dal pět hvězdiček? Děláte si ze mě prdel? Dvě a půl hodiny citového vydirání je fakt můj rekord. I když teda první polovina je v podstatě normálně dívatelná a patos se drží na hraně. Jenže po 11. září to jde hodně strmě do háje. Film hraje na úplně všechny strany. Snaží se být tak objektivní, až je to někdy na facku. Nespočet zbytečných zvratů na konci to zakopává ještě níž. Co mělo dojmout, mě pomalu rozbrečelo smíchy. Tohle není Bollywood, ale Hollywood jako vyšitý. Spielberg by měl radost. A ano, dále si obhajujme náboženství, které nutí ženy nosit šátek a dělá z nich méněcenné bytosti. A srovnávání s Forrestem Gumpem by mělo být trestné. (10.10.2012)

-3* s typickou atmosférou indické kinematografie natočil režisér Karan Johar mezinárodní film, u kterého se vůbec nedivím, že víc "bodoval" ve světě než v Indii. Autoři měli v tomto snímku bohulibý záměr potlačit celosvětové předsudky vůči islámu stejně hravou formou jako to bylo u Rain Mana. Podle hodnocení soudím, že na většinu to zabralo, ale na mě tentokrát ne. V indických filmech má naivita své místo, ale v tomto navíc ve spojení se svou prvoplánovitostí na mě působila jako pěst na oko. Slabé tři hvězdičky jsou maximum co dokážu dát a nevidím důvod ho doporučovat, už z toho důvodu, že základní argumentace filmu, že na světě žijí BUĎ hodní ANEBO zlí lidé (tzn. nic mezi), je hodně špatná a zavádějící. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: X /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (10.01.2021)

"Jmenuji si Khan, a na to h poriadne zatlačte". (asi ako cigánka z osady.) "A nie som terorista", mimochodom. Keď vám to pripomína staré známe "Jmenuji se Forrest, Forrest Gump", tak tieto dva filmy majú naozaj veľa spoločného. Khan je síce autista, Forest magor, ale životné múdra rozdávajú na každom rohu. Tiež je tu najlepší priateľ, tučná čierna mama s dobrým srdcom i okolie, ktoré nemá pochopenie. Khan je moslim a tvorcovia namiesto toho, aby ukázali autistu v jeho jednoduchej a ľudskej polohe, sa z filmu s priblížujúcim záverom snažili urobiť politickú prednášku o zmierení medzi moslimami a Američanmi, medzi moslimami a hinduistami i medzi moslimami samotnými. Do toho primiešali Irák, Afganistan i Baraka Obamu. Prvé dve hodiny boli za päť hviezd a film v istých momentoch je rovnakým pohladením, ako kedysi Forest. Posledná polhodina je ale dosť rozpačitá a možno by bolo zaujímavejšie vidieť kratšiu verziu. Rovnako treba prehliadnúť zopár nelogických vecí ako napr. keď brat nechá autistu ponúkať po meste kozmetické výrobky i jeho cestovanie po Amerike je dosť nepresvedčivé. Film je však často tak milý a dojímavý, že mu to hravo odpustíte. Z filmoch o autistoch Khan nezhodil z trónu kórejský Malaton, ale je o niečo lepší ako Rain man. Silné štyri hviezdičky. 80%. (10.04.2012)