Ďáblova lest

Napíšu to obráceně srovnáním se "Ztracenkou", ve které kromě už samotným panem režisérem reflektované a akceptované výtky na nečekaný žánrový skok fantasy konce "Ďáblovky" ubylo dějových klišé, které trochu, ale jen trochu, snižují dojem ze staršího seriálu. Právě množství klišé v Ďáblově lsti je mou největší výtkou (kromě obsazení neherečky Voříškové, kterou by v každém jejím filmu stálo /minimálně/ za to předabovat). Mustr z Ďáblovky zůstal i pro nový seriál, a to je dobře, protože spojení Dvořák/Geislerová/Trojan/Němec šlape na výbornou (a pokud už další projekt půjde maličkou jinou cestou, bude vše v pořádku). Hodnocení: o maličko slabší než Ztracenka, ale v kontextu současné české tvorby pořád nemůžu dát tři. (05.10.2012)

Výborně rozjeté, obstojně pokračující, ale závěrečnou částí a především úplným závěrem trošku pohřbené snažení o českou podobu mysteriozního krimi. Škoda - po první části jsem dával 80 % a že to celé dopadne takhle, jsem netušil ani ve snu.... Ovšem co se formy týká, je Jiří Strach stále na špičce televizní tvorby. (15.02.2009)

Ďáblova lest má svoje nedostatky, je příliš rozvleklá a konec jako by vypadl z jiného filmu, na druhou stranu ale působí mezi současnou televizní tvorbou, kterou víceméně tvoří "příběhy ze života", velmi osvěžujícím dojmem. Své čtyři hvěhdy si možná zaslouží s odřenýma ušima, ale troufám si říct, že tak dobře odvedenou televizní práci u nás hodně dlouho neuvidíme. (01.03.2009)

V poslední epizodě, kdy PhDr. Runa pobíhal s křížem jak roztržitý anděl a s pomocí pardubického black hat satanisty prováděl deduktivní kejkle na hranici parodie, jen aby porazili Lucifera v sudoku, jsem si konečně uvědomil, co vlastně sleduji. Petronela, Uriáše a oholeného Mikuláše Šímovou v Anděl Páně 1.5.. (25.08.2020)

Mě se to teda osobně sice vůbec nelíbilo, ale to víte než jsem stihl ohodnotit, tak přišel Jirka Strachů až ke mě domů, že prej jako potřebuje, aby to mělo na ČSFD dobrej průměr, že by mu na to jináč nekoukala ta televizní lůza a von by z toho neměl žádnou škváru. Slovo dalo slovo a tak jsem se nechal koupit (pro případné zájemce z řad tvůrců/dramaturgů: zaprodávám se lacino, podrobnosti přes poštu). Takže buďto to bylo takhle nebo se mi to prostě a jednoduše líbilo. Zatím jediné čeho se do příštích dvou epizod obávám je přílišná naivita co se týká vztahů mezi postavami. Aneb každý se zná s každým. To já strašně nerad. Ale nějaká ta stovečka by i tenhle zápor spravila, co ty na to Jirko? A vůbec, co na to Jan Tleskač? PS: Tak tedy to co předvádí závěrečná epizoda, to je skutečné peklo na zemi a trapnost nad trapnost. Na druhou stranu poslední záběr dokazuje, že si tvůrci celou dobu dělali z diváka šoufky. Teda doufám, že ten poslední záběr nebyl myšlen vážně. Upřímně v to doufám. (16.02.2009)