Ďáblova lest

Výborně rozjeté, obstojně pokračující, ale závěrečnou částí a především úplným závěrem trošku pohřbené snažení o českou podobu mysteriozního krimi. Škoda - po první části jsem dával 80 % a že to celé dopadne takhle, jsem netušil ani ve snu.... Ovšem co se formy týká, je Jiří Strach stále na špičce televizní tvorby. (15.02.2009)

Počáteční minuty ve mně poněkud rozdmýchaly nedůvěru, ať už kvůli tomu nechutně umělému hadovi, „srážce“ s náklaďákem (ať už byla nebo ne, to odpadnutí bylo nepěkně teatrální) nebo těm pánbíčkářům. Ovšem od chvíle, kdy nastoupil na scénu Dvořákův Sumara, chytla Ďáblova lest šťávu a začala mě hodně bavit. A to vlastně téměř po celou dobu všech 3 dílů, a to především díky výbornému castingu/herectví hlavních představitelů (krom Dvořáka také Trojan, Geislerová, Štěpánková atd.), pořádné dávce napětí, všudypřítomnému mysterióznu (které dokonce dalo i zapomenout na fakt, že je mi jinak tahle tématika úplně cizí), stále se rozšiřující sestavě podezřelých (člověk sice tuší konkrétního pachatele docela brzo, ale stále si není zcela jistý, jestli a kdo v tom jede s ním), no a v neposlední řadě občasnému humoru (do něhož jde zahrnout i tu zlomyslnou spztku na samotném konci, která mě upřímně rozesmála). Na druhou stranu, člověk musí přijmout skutečnost, že Ďáblova lest obsahuje i fantasy prvky (což každému nemusí být po chuti) a pak také přimhouřit oči nad některými slabšími místy (kupříkladu nad takovými, kdy jdou vrchní kriminalisté do všeho zásadně sami, bez toho aby si s sebou vzali alespoň 1 „pěšáka“ na krytí). Ve výsledku je to tak na rozmezí 3/4*, ale vzhledem k tomu, že u mě převládají pozitivní dojmy, zvolím vyšší variantu. „Prosím tě, co jsi tím chtěl dokázat?“ – „No když sem slyšel ty blbosti, tak sem se neudržel, no.“ – „Jaký blbosti? Víš jak je Součková známá? Dokonce přednáší i v cizině.“ – „Čím větší volovina, tím větší úspěch.“ (09.07.2015)

Že Strach je v současnosti nejlepší český televizní režisér, asi nemusíme vést spory. V ČT to naštěstí vědí a přiklepnuli mu dost peněz na to, aby jeho film nevypadal jako nízkorozpočtový škvár, který vídáme na "jedničce" každou neděli. Máme tu digitálního hada, kamerové filtry, poměrně dobrou hudbu a - světě, div se - kamera se hýbe, rotuje, najíždí na tváře, střídají se tu celky, polocelky a detaily. Když k tomu připočtu přesného Trojana, který v televizi prakticky nehraje, a televizními filmy naopak zoceleného Jiřího Dvořáka, vychází mi z toho televizní nadprůměr. (16.02.2009)

Jiří Strach je velká naděje pro návrat důvěry v české filmy. Tam, kde uvidím jeho jméno v režisérské židli, tak je pro mě daný snímek zárukou kvalitního filmového zážitku, Ďáblovu lest nevyjímaje. Příběh je tajemně mystický, temný, přímo satanský a to detektivní pátrání jak v historii lidstva, potažmo církve mě opravdu baví. Stanislav Zindulka ve filmu vypadá jako těsně před skonem, je bledý jako list pergamenu z první poloviny 13. století a otce Toderika hraje skvěle, no ... vlastně on to možná ani hrát moc nemusí, vypadá už opravdu hodně sešle. (07.11.2013)

Takový kriminální kýč, do nějž je dryáčnicky namícháno vše, aby znuděného diváka za každou cenu zaujal. A tak tvůrci bezostyšně stavějí na zdůrazňování satanistických motivů a na "tajemném" prolínání minulosti a současnosti . Nelze si nepovšimnout zcela nepravděpodobných scén ze současného života kláštera či "archeologických výzkumů". Scénář napsal Arnošt Vašíček, který se pokládá za odborníka na všechny záhady světa: http://www.sysifos.cz/index.php?vypis&sec=1207666267 Těch 70% a více tomu velmi neopodstatněně lichotí... (22.02.2009)