Posledná bosorka

S vypätím všetkých síl je možné pozrieť si optimistickú a vtedajšej ideológii poplatnú verziu Kladiva na čarodejnice, ktorá však bola na úplne odlišnej umeleckej úrovni. Neviem, čo pozitívne si môže z tohto filmu odniesť súčasný mladý divák. Asi nič, pretože sa počas prvých desiatich minút nič zaujímavé neudeje (tak ako aj v nasledujúcich 80 minútach) a po nich príde zákonité vypnutie premietania. Možno to nostalgici budú považovať za necitlivé, ale nakrúcať film, ktorý po 60 rokoch zaujme iba nežijúcimi hercami, vtedy v najlepších rokoch, nie je to najlepšie, čo sa dalo. (12.10.2020)

Čekal jsem mix Kladiva na čarodějnice a husitské trilogie zasazený do 18.století, ale tohle byla neškodná pohádka. Tady bych ani nevyčítal nějaký proticírkevní či protišlechtický étos. Je to jen černobílý příběh o lásce, která překoná i úskoky pomstichtivého a chtivého pána. Tu ukázku panského teroru a těžkého života poddaných jsem tady nijak nevnímal. a poplatnost době je tady minimální, což oceňuji. Herecky vyčníval snad jen František Dibarbora jako slizký šlechtic a moc hezky se koukalo na Oľgu Zöllnerovou. Milý a naivní příběh. 60% (23.05.2014)

Ani pohádkově laděná atmosféra, ani přehnaně poctivé herecké výkony, či naivní humor, ba ani tuctová stabilní režie, mi nezkazila krásný výpravný příběh, který se od poloviny mění v perfektní revoltu proti inkvizičními soudu, starým křivdám a nespravedlnostem. Boj proti nadvládě církve, nejen nad lidskými statky, ale i rozumem. Dokonalé vyobrazení namalované pravdy (obě verze), skvostné momenty (scéna, kdy Peter maluje Julianu na látku, je výborná, či Gašparovo zkouška z logiky) i slušný hudební doprovod. Zmíněné přehnané herectví kompenzuje výtečný Króner jako sluha Krivaj, František Dibarbora, ale i Oľga Zöllnerová. Ve chvíli, kdy se film plně přehoupne do dramatické části, jdou ty výkony nahoru i u ostatních. Pro československého diváka skvělá podívaná. (04.08.2013)

No, tak zase jednou poplavu s hodnocením proti proudu.... Historický film s tak špatnými hereckými výkony jsem tedy dlouho neviděl. Trochu to působí, jak kdyby tvůrci sehnali dohromady osazenstvo nejbližších dvou tří podhorských salaší a šlo se točit. Takže po několika celkem povedených SK filmech (Růžové sny, Obchod na korze) jsem tentokrát sáhnul vedle. (27.02.2009)

„Nešťastnej matere nešťastné dieťa.“ Hoci POSLEDNÁ BOSORKA zvádza názvom a dobou umiestnenia (18. storočie) ku KLADIVU NA ČARODEJNICE, vlastne nemá s bosorkami nič spoločné. Neukazuje dobu až tak tragicky. Hoci silné náboženstvo, nerovné sociálne podmienky, žaláre a nezmyslené popravy, predstavuje bez príkras aj ona. Aj keď sa občas topí v krásne kostýmovej/výpravnej farebnosti. (05.01.2008)