Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Princezna Maruška, jedna za tří dcer krále Pravoslava, se schází s tajemným princem Milivojem, který se jí objevuje a zase mizí. Aby ho mohla kdykoliv přivolat, dá jí princ růži ze soli. Milivoj je syn krále podsvětí, který jejich vztahu nepřeje, ale princ se hájí tím, že Maruška mu dala poznat lásku, kterou oni v posvětí neznají. Král naopak tvrdí, že lidé jsou bezcitní a chamtiví. Král Pravoslav chce po dcerách vědět, jakou lásku k němu chovají. Předvádějí mu své manžely, jedna tvrdí že ho má ráda jako zlato, druhá jako zlaté kamení. Maruška představí otci prince Milivoje a řekne mu, že ho má ráda jako sůl. Král se na ni i na prince rozhněvá, vyhodí Marušku z hradu a řekne jí, aby se vrátila, až sůl bude dražší než zlato a drahokamy. Pak že dostane trůn. Zjeví se Král podsvětí a zakleje krále Pravoslava i s královstvím. Všechna sůl v království se pak promění ve zlato. Bez soli se ale nedá vařit, a tak všichni časem onemocní. Marušce nezbyde nic jiného, než jít hledat lék… (TV Nova)

(více)

Recenze (170)

standsiller 

všechny recenze uživatele

Pamätám si, že ako dieťa som túto verziu Soľ nad zlato nemal príliš v láske. V detstve som nevedel pomenovať dôvod ktorý ma oberal o bežný pôžitok z rozprávok na ktorý som bol zvyknutý. Teraz však viem, že hlavným dôvodom bola výtvarná stránka a celý ráz filmu bol prílišne zahľadený do svojej dokonalosti, kde sa kládol na detského diváka dôraz až v takmer poslednom rade. Pána režiséra Martina Hollého mladšieho si nesmierne vážim, no nie je škodnou, že na liste svojich filmov má aj takýto čierny bod. Aspoň sa jedná o výnimku, ktorá potvrdzuje pravidlo, že sa jedná o perfektného režiséra. ()

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Hned úvodní scéna (turnaj) je zbytečná a nudná. Do toho nastupuje největší zlo této pohádky, po celou dobu nepřetržitě prudící, na sto honů čpící muzika Karla Svobody. Neříkám, že třeba v Noci na Karlštejně či jinde nemám jím složené písně rád. Ale tohle bylo opravdu daleko přes čáru akceptovatelnosti a to nepočítám ty wtf motivy z Návštěvníků a Létajícího Čestmíra. Libuščina nadzemskost sice celkový dojem vyvažuje, leč i tak: Přijít 28 let po Werichovi s novým zpracováním a vytvořit tuto prázdnou nudu, topornou a neinvenční jako všechny ty východoněmecké Růženky - špatný pokus. Samozřejmě nevadí, že pohádka je vážná (naopak). Vadí, že je příšerně mdlá. Přitom myšlenkově a dějově je vše, jak má být, scénář neobsahuje žádnou nehoráznost, žádná postava zde není trapná, zdůrazněny jsou ty správné momenty a motivy. Hodně dobrá je postava šaška. Tři princezny - sestry jak v Bergmanovi, aspoň na začátku. V závěru zase silná scéna setkání Marušky s otcem. Pěkné přírodní víly mají žel jen ždibec prostoru, na rozdíl od směšných komparsních podzemních zbrojnošů, připomínajících vojáky Impéria ve Hvězdných válkách. komentáře: Šandík, PollyJean ()

Reklama

sportovec 

všechny recenze uživatele

Československo-německé koprodukce vždycky svými výsledky vyvolávaly krajně protichůdné pocity. Nemnohým zdarům odpovídaly podstatně častější rozporuplné výsledky. Sloučení nároků českého a německého diváka-konzumenta nikdy nebylo lehkým oříškem. Do zapomenutí upadly historické kořeny těchto až nepřekonatelných rozdílů. V biedermaieru se zrodila velká kultura pro malé potřeby a založila celou řadu estetických norem, které v různě tvarovaných a ozvěnově se šířících modifikacích a vyzníváních přetrvaly dodneška. Jejich rozporuplnost je přitom nejkonfliktnější tam, kde sobě i jiným předstírají modernost nebo dokonce avantgardnost. Je jasné, že to, co jsem se pokusil stručně popsat, je jen jedním z několika zdrojů jevu, který nemůže potěšit ani českou, ani německou stranu. Určitá topornost a chlad, které často provázely i provázejí slovenskou původní tvorbu, se tím jen dále zesílily. Výsledek takto vynaloženého úsilí je patrný. Budeme-li tuto koprodukci srovnávat s werichovským pohledem BYL JEDNIU JEDEN KRÁL, je zřejmé, že převaha na straně koprodukčního výtvoru určitě nebude. Film nás nemusí vždycky jen rozjásat a povzbudit; mnohdy stačí, když nás neurazí. I destilovaná voda má své přednosti a své místo v našem životě. Právě tak jako tento koprodukční film nadaný špičkovým hereckým obsazením, jež jen podtrhuje vysokou profesionalitu a univerzálnost talentu slovenských ztělesňovatelů Múzy Thálie. ()

SeanLSD 

všechny recenze uživatele

Prvá polovica zaujme “verným historickým zachytením doby”, nech už to u rozprávky znie akokoľvek čudne, prekvapivo poeticky napísanými dialôgmi a prejavmi a intenzívnou zvonovou hudbou K. Svobodu v chytľavom rytme 80. rokov. Potom je to už “iba” tradičná rozprávka aj s jej tradičnými neduhmi, s Libušou a jej šteňacím výrazom a očnými tieňmi, ktoré nezmylo putovanie podzemím, ani mesačné plnenie studne, ozvláštnená slovenskými jaskyňami. ()

Acrobat 

všechny recenze uživatele

Tri poctivé slané hviezdy za otvorenosť rozprávky a nutnosť spraviť si po konci niečo slané z lístkového cesta. Herci prvotriedny snáď až na odporného a toporného soľného princa. Krásne vystavaná komparácia dobrého a zlého v rozprávke, ktorá si však drží vážnosť až osudovosť. Dobrý námet sa podaril preniesť aj na plátno a tak to zákonite odolá aj zubu času. ďakujem Božene aj zúčastneným. (videné Vianoce 2019 !) ()

Galerie (17)

Zajímavosti (6)

  • Interiéry sa točili aj v Demänovskej ľadovej jaskyni. 1 900 metrov dlhá jaskyňa v Nízkych Tatrách poskytla filmárom jedinečné kulisy vo forme ľadových stalaktitov, ktoré v rozprávke reprezentovali podzemné zásoby soli. Ďalej sa film nakrúcal v Prahe, Brne, Rožňave, Súľove, Vývrati, Ledniciach, Domici, Křivoklate, Pernštejne, Lakšárskej Novej Vsi a na Červenom Kameni. (ash99)

Reklama

Reklama