Vražedná stěna

Kdo je proboha ochotný tohle absolvovat ? Kór v takových dřevních podmínkách. Hlava mi to nebere o to víc, že vrchol Eigeru byl slezen skoro o osmdesát let dříve (pravda jinou stranou, ale to je pro mě detail) a navíc vede do půlky hory železnice. Buď jak buď, bylo to pořádné drama, u něhož jsem občas ani nedýchal. Nordwand působí extrémně realisticky, což je na začátku skvělé, později možná i trochu nepříjemné. Až jsem si říkal že tam ti chudáci doopravdy trpí zavěšení někde na těch širších prádelních šnůrách. S přehledem nejlepší horolezecký film co jsem viděl a neztratí se ani v konkurenci klasických životopisných dramat. (27.05.2014)

Velkofilm jak má být. Perfektní herecké výkony, strhující příběh a zejména posledních čtyřicet minut je fakt neskutečnej nervák a adrenalin jako kráva. Víte, jak to skončí (a jak to končí je samozřejmě děsivé), ale budete u toho napjatí jako struny a vynervení tak, že si to budete ještě dlouho pamatovat. Silný zážitek. A vlastně nakonec zapomenete i na to, že je to ze začátku vlastně jedno velké klišé. A to Švýcarsko! 90 %. Není mi jasné, proč jsem o tom filmu dosud neslyšel. (25.08.2024)

Už ji vidím, nevěstu. Krásnou, moc krásnou. Trochu vyšší než ty. 3970m, kamenná a ledová. Láska na první pohled. Kdo nezná ten pocit, drápat se ... hodin nahoru pro ten zážitek na vrcholu, kdy se vám naskytne nádherný pohled na okolní hřebeny a vrcholy (pokud vám tedy přeje počasí) nemůže pochopit. Často se setkávám s názory typu (i mezi mými známými) co z toho máš, plahočit se nahoru, strávit tam pár minut a následně absolvovat několikahodinový sestup dolů. Horolezectví (vysokohorská turistika) je droga. Kdo nezažije, nepochopí. Shodou okolností jsem nedavno shlédnul snímek Nanga Parbat o prvovýstupu bratří Messnerů. Zavládlo určité zklamání. V tomto případě panuje téměř 100% spokojenost a to jak s příběhem samotným, ikdyž, (ale o tom až o něco později), tak především s horolezeckými pasážemi (btw neskutečně autentickými). Takhle nějak určitě chtěl (a i měl) vypadat Vilsmaierův snímek. Nordwand je téměř autentickou rekonstrukcí výstupu z r. 1936 na severní stěnu Eigeru Nordwand (výstižně překřtěný na Mordwand) rakousko-německé čtveřice, který skončil naprostou tragédií. Philipp Stölzl má bezesporu cit pro gradaci napětí. Člověk má chvílemi pocit, že sám mrzne ve sněhové bouři a tráví noc v převisu v 3000m. Slova chváli tak letí I ke kameramanovi a pochvalu jistě zaslouží I technické (dobové) vybavení horolezců. Jedinou kaňkou (bránící mi se vytasit s plným hodnocením) je ta romantická linka. Ani ne tak samotná skutečnost, že se ji tam tvůrci rozhodli zařadit, jako spíše její provedení. Když už se něco ohání textem: podle skutečné události, to si opravdu tvůrci nemohli odpustit závěrečnou scénu, kdy se Johanna Wokalek vydává do sněhové bouře za Tonim a tváří v tvář s ním čelí jeho ( jejich) posledním chvilkám. Skutečnost je taková, že Toni Kurtz opravdu zemřel “ pár metrů” od své záchrany, nicméně tím kdo ho v posledních okamžicích povzbuzoval byli horští vůdci. Je to ale opravdu pouze malá piha na kráse. p.s to uživ verbal – musíš si uvědomit, že každý nemůže být takový krasavec a švihák lázeňský jako ty. Já byl spokojený. Představa Megan Fox v bikinách zachraňující Toniho Kurtze je (možná) lákavá, ale patří do jiného typu snímku. Ikdyž možná při pohledu na ní by Tonimu roztál(y) úd(y), nadlehčil lano a protáhl ho okem karabiny. Teď vážně, snímek Nordwand je vskutku působivým adrenalinovým zážitkem (troufám si tvrdit) nejen pro horlozecké nadšence a v mých očích se řadí do těsného závěsu za Macdonaldův Touching the void. 85% p.p.s. pokud se chcete dozvědět vice o historii této stěny, doporučil bych knihu Heinricha Harrera: Bílý pavouk (14.03.2011)

Mazivý snímek se kterým sem přimrzl k obrazovce.Nadlidské sanžení těchhle partiček je na tu dobu fascinující.Vybavení si vyráběli téměř sami a i tak dokázali neskutečné.Smutný konec dává filmu snad ještě větší sílu,protože tenhle sport/styl života není jen o vítězstvích ale i o životech a to oni dobře ví.Technicky snad není co vytknout,atmosféra z útulného hotýlku riviéra jen dýcha ovšem vedle majestátního Eigeru jen chabě sekunduje.Herecké výkony jsou v úhlavní dvojci výborné a i novinářký tým je kvalitní(nemohu se zbavit pocitu že šefredaktor je hitler:O)nejvíc bych asi vyzdvihl hudbu,která měla originální prvky(klepání cepínů)a celkově velmi zdařilá.Prostě nejde nevzdát hold těmhle průkopníkům a film si nepustit...9/10 (05.09.2009)

Po Pádu do ticha další fantastický film o horolezcích, na kterém bych kromě dramatického výstupu na Eiger vyzdvihl ze všeho nejvíce dokonalou retro atmosféru předválečné Evropy a obsazení Johanny Wokalek do role Luisy. Její postava je sice stejně jako její novinářský kolega klasicky podle šablony, ale Johanna to v sobě prostě má a nedovedu si představit vhodnější obsazení (mimochodem trefně tu uživatel PhillM. vystihl, jak během filmu rozkvete). Velmi přirozeně hrál i Benno Fürmann. (02.07.2014)