Moon

Tahle série měsíčních procházek je chytrá, chvílemi snad i překvapivě rafinovaná, ale až na posledních dvacet minut jí strašně chybí emoce. Děj sice nabírá nečekaný vývoj, ale myšlenkové pochody jsou dávkovány stroze a strojovým tempem. Co mi pak vadí nejvíc, to je přetaženost hlavního nápadu. Jakkoli je sympatický a originální, stejně by Samu Bellovi daleko více slušel krátkometrážní formát. Příjemný pocit po zhlédnutí tak pramení hlavně ze samotného měsíčního prostředí. Hypnotická a pohlcující atmosféra mi jako jediná opravdu nejde z hlavy. (22.05.2010)

Pocas prvej polovice filmu som sa hladala... Hladala, hladala a stale som sa nevedela najst. Nebola som si ista, ci ide o thriller, dramu, pure sci-fi, alebo nejaky zvlastny mix. Ale druha si ma absolutne ziskala nielen hereckym koncertom dvoj a viac role Sama Rockwella, ale aj uzasnou hudbou, krasnou sceneriou a skvelym "ludsko-neludskym" Gertym akka Kevinom Spaceym. Musim povedat, ze tak ako som vstupovala do filmu so skepticizmom, tak ten neskor vyustil do euforie, ktora bola o to sladsia, ze clovek od filmu ocakaval velmi malo. (24.10.2009)

To ticho, které nastalo po skončení filmu a němý úžas se těžko zprostředkovává dál. Pravdou je, že Moon je omračující a hypnotizující měsíční meditací o mechanické činnosti člověka, o jeho touhách, snech a plánech přiživovaných videonahrávkami z jeho domova. Kam až je člověk schopný zajít? Tříleté pokání absolvované na palubě měsíční stanice obklopené smrtícím tichem. Tříletá záruční doba, tři roky absolutní samoty v zemi nikoho. Duncan Jones natočil hezky postaru vypadající sci-fi a one-man-show Sama Rockwella, kde se z not Clinta Mansella opět stává tahoun příběhu dodávající mu tu správnou atmosféru bezvýchodnosti a samoty. Zamiloval jsem se do Gerty, robota vyjadřujícího své emoce pomocí emotikon. (26.10.2009)

Když já zabrousím do sci-fi žánru, tak je to většinou kvůli někomu a tady to byl Kevin Spacey. Toho jsem sice neviděla, ale aspoň jsem zjistila, že už bych ho poznala i poslepu podle hlasu. Kdo mě ale maximálně překvapil svým hereckým umem, byl Sam Rockwell, který se nehnul z obrazu po celou dobu a ještě si to střihnul klonovaně. Smutné, depresivní, klaustrofobické, ale byla to paráda a obrovská emotivní masáž. Nečekala jsem, že mě něco takového může nadchnout, ale stalo se. A jen tak mimochodem, taky jste si všimli hned na začátku, jak má u svého lůžka ty parádní bačkůrky? Tak mně to silně připomnělo Billyho (taky Sam Rockewll) ze Sedmi psychopatů a tu jeho kouzelnou čepičku. (07.07.2013)

Jako fanouškovi starých sci-fi se mi Moon nemohl nelíbit. Nejde o akční záležitost, ale o one man show pro jednoho herce a jeho paranoiu... nebo skutečně existující konspiraci kolem něj?;) A pak je tu samozřejmě ještě Gerty alias sestava smajlíků s hlasem Kevina Spaceyho, která by mohla být Samovým přítelem - nebo taky jeho HALem. Prostě lahůdka, těžící maximum ze svého nevysokého rozpočtu. Jistě, děj je jednou z variant toho, co žánru trochu znalý divák může očekávat, ale řekněte sami - kdy naposledy se něco takového objevilo ve filmu, a hlavně kdy to bylo tak technicky i herecky propracované? Konec (který má vlastně ke konci celkem daleko) mě sice trošku zklamal, ale přesto jsem pevně rozhodnut pro 80% a udržení tohohle filmu v mé paměti. (31.05.2015)