Moon

Scénář: Nathan Parker .. ◙WHERE ARE WE NOW? ___ Moon za Sunshine (s kterým se nabízí nejbližších přirovnání) poměrně zaostává. Ve všem. Především ve scénáři. Duncan Jones měl v hlavě krátkou povídku o těžařích klíčového elementu pro pokračující rozvoj lidstva na Měsíci a tu si nechal rozvést, ale obsah rozhodně není to, co by táhlo tento film. Tím je spíše zajímavý vizuál a to především exteriérů, protože kulisa základny mi připomněla spíše Stopařova průvodce po galaxii. Dále si samozřejmě dobře vede osamocený Sam Rockwell a výborný je poutavý hudební doprovod od mistra Clint Mansell. Přesto se musí Jones jako režisér ještě hodně co učit, měl dost rezerv. Zrovna inteligentně snímek také nepůsobí (klon odcestující výstřelem v dopravním modulu, takřka nulová kontrola běhu stanice ze Země, zvláště kolik a proč je probraných klonů resp. proč byl na základně vůbec důležitý lidský dohled s tak vykonstruovaně složitou zástěrkou apod.) - jistě, snímek o tom v jádru není, ale pro vtáhnutí a uvěření vývoji děje bych je považoval za důležité. I přes slušný základ se mnou Moon emocionálně či myšlenkově téměř vůbec nepohl. ___ Letošní sci-fi souboj tak prozatím vede suverénně Neill Blomkamp s District 9 a meziročně vyhrává energie přímo od Slunce než z Měsíce. (25.10.2009)

Jako fanouškovi starých sci-fi se mi Moon nemohl nelíbit. Nejde o akční záležitost, ale o one man show pro jednoho herce a jeho paranoiu... nebo skutečně existující konspiraci kolem něj?;) A pak je tu samozřejmě ještě Gerty alias sestava smajlíků s hlasem Kevina Spaceyho, která by mohla být Samovým přítelem - nebo taky jeho HALem. Prostě lahůdka, těžící maximum ze svého nevysokého rozpočtu. Jistě, děj je jednou z variant toho, co žánru trochu znalý divák může očekávat, ale řekněte sami - kdy naposledy se něco takového objevilo ve filmu, a hlavně kdy to bylo tak technicky i herecky propracované? Konec (který má vlastně ke konci celkem daleko) mě sice trošku zklamal, ale přesto jsem pevně rozhodnut pro 80% a udržení tohohle filmu v mé paměti. (31.05.2015)

Moon je filmem post-humanistickým; temnou apokalyptickou vizí odlidštěného světa, v němž člověk nenávratně zmizel ve skafandru (viz plakáty) a humanistický mýtus na smetišti. Pozná se to podle převahy kyberpunkových otázek zasazených do jinak druhotných scifistických rekvizit. Prvním tématem filmu je vztah člověka a stroje, zahrnující teoreticko-technické prognózy další fáze lidské existence vzhledem k pokrokům vědy a technologie, druhým je kritičtější post-humanismus, reagující na téma první. Stroj tu jednoduše řečeno přebírá rysy člověka a člověk rysy stroje (připomeňme klíčová slova kyberpunku: syntéza, změna, integrace): na jedné straně poznáváme Sama Rockwella, bezpohlavní bytost, u něhož jsou všechny zbytkové lidské projevy (halucinace, nostalgie, neuróza) hodnoceny krajně nežádoucně, na druhé straně stroj, který sebeurčil vlastní identitu přes řadu převzatých lidských atributů jako hlas nebo smajlíky a který je vzdálen obrazu bezejmenného perpetuálního průmyslového zařízení. Moon se tím stává trenažerem budoucí společnosti, která bude globální ve smyslu mimoplanetárním i mimolidském. (30.10.2009)

Atmosferou nieco medzi Sunshine a Gattacou (neutichajuca tuzba ist za svojim cielom aj napriek nepriaznivym okolnostiam) s presvedcivym Sam Rockwellom. Pociatocne sklamanie z toho, ze pointa je od polovice markantne jasna, neskor vystriedalo ponorenie sa do prezentovaneho sveta ako i duse hlavnej postav(y). (20.10.2009)

skoro by me tenhle filmecek minul.. ale nastesti sem se do tohoto profilu nejak dostal, precetl velice tajemny obsah, a jelikoz sem zrovna byl nazhaven na vypointovane filmy a hodnoceni vypadalo docela obstojne, vrhl sem se na to.. A nestacil sem zirat, co vsechno jde vytahnout z minimalniho obsazeni, docela pruhledne pointy (to bylo nakonec to jedine zel, vlastne ani ne tak pruhledne, ale spise rychle vyzrazene) a rozpoctu, s kterym dokazou u nas vyrabet pekelne pociny (doslova).. Duncan Jones (nikdy sem o nem neslysel a stale si jeho jmeno nevim zapamatovat) natocil perfektni one-man-show, pracujici s prostredim ala Sunshine ci dalsi komorne vystavene filmy. i pres docela jednoduchou zapletku, nijak se nesnazici vysvetlit dopodrobna, o co opravdu spolecnosti jde (na cem se pak uzivatele mohou vyzivat a hledat ruzne logicke chyby, ci konspiracni teorie..), je atmosfera mesicni temer opustene zakladny s posadkou citajici jednoho muze (opravdu jen jednoho), kteremu se nahle vse v co veril rozpusti pred ocima a robota s hlasem Johna Doea s velice peknou metodou vyjadrovani (ovsem chlad je z ni citit poradne a Jones nas tak napina az do konce - v cem nebudu rikat) tak temna a husta, ze nemuzu mit zadne vytky. Hlavne, kdyz Sam zahral svoji postavu perfektne a procitene (opravdu jsem mu to, co chtel pral), vizual mesice dokresloval dusevni rozpolozeni zminovaneho nanejvys schopne (za tech 5 mil. dolarů je to vykon) a mansell se zase jednou prekonal a prekvapive slozil genialni hudbu, ktera je takove meritko nalady... Proste skvele old school (22.02.2010)