Moon

To ticho, které nastalo po skončení filmu a němý úžas se těžko zprostředkovává dál. Pravdou je, že Moon je omračující a hypnotizující měsíční meditací o mechanické činnosti člověka, o jeho touhách, snech a plánech přiživovaných videonahrávkami z jeho domova. Kam až je člověk schopný zajít? Tříleté pokání absolvované na palubě měsíční stanice obklopené smrtícím tichem. Tříletá záruční doba, tři roky absolutní samoty v zemi nikoho. Duncan Jones natočil hezky postaru vypadající sci-fi a one-man-show Sama Rockwella, kde se z not Clinta Mansella opět stává tahoun příběhu dodávající mu tu správnou atmosféru bezvýchodnosti a samoty. Zamiloval jsem se do Gerty, robota vyjadřujícího své emoce pomocí emotikon. (26.10.2009)

Skvěle využitý potenciál tohoto na první pohled tak úsporně stavěného snímku. Stísněnost a strach vyvěrající z techniky (velmi sugestivně variovaný vztah člověk x stroj) a konspiračních teorií, setkání s nezmámen, které je velmi překvapivě (a bohužel pro nás civilizačně i dost opodstatněně) pointováno. Je možné, aby korporace zašly až takhle daleko? Patrně ano. Velmi silný a zajímavý sci-fi film... PS: Kruh se uzavírá, když takovýto film z Měsíce natočí syn legendárního Ziggy Stardusta alias Davida Bowieho...i když ten byl tedy z Marsu... :-) (10.11.2009)

Skvělý sci-fi film. Chvilku po začátku jsem se začal trochu bát, že to, co je bystřejšímu divákovi okamžitě jasné, bude použito jako šokující pointa celého snímku, na tvůrci naštěstí tak naivní nebyli. Moon tak nabízí opravdu inteligentní příběh, oku lahodící záběry, vynikající (a chytlavou - ještě teď mi ta melodie furt zní v hlavě) hudbu a i emočně silné scény. A všechno dohromady to dává unikátní podívanou, kterou by žádný fanoušek jak sci-fi, tak filmů obecně, neměl prošvihnout. V podstatě bez výhrad 5*. (24.10.2009)

Když už si pustím sci-fi, tak obvykle sedím se zatnutýma zubama připravena okamžitě film vypnout. Ale u "Moon" se takové nutkání nedostavilo. Je to sice hrozně smutná depka, ale Rockwell předvedl brilantní one-man show a já byla pohlcena jak jeho výkonem (výkony?) tak přenádhernou hudbou a tajuplnou atmosférou. Sem tam i ukápla slza. Ráda bych vychválila i Kayu Scodelario, ale bohužel nedostala příliš prostoru. Zato smajlík Kevina Spaceyho, ten prostě vždycky navodil správnou náladu :) Jasných pět za to, že jsem si sama připadala zoufale a beznadějně (a výjimečně ne kvůli žánru..), když se tak cítil hlavní hrdina. (05.07.2013)

Zklamání. Kombinace levných digitálních triků, miniatur a umělých kulis z jednoho ateliéru mě ne a ne přesvědčit, koncept samotný navíc neutáhne ani devadesát minut. Je to jen obstojné autorské cvičení, které je ale stejně tak zapomenutelné. A po mém soudu vůbec neopravňuje Duncana Jonese k tomu, aby se stylizoval do spasitele současného sci-fi. (05.04.2010)