Matka

Hahaha, hihihi, hohoho, huhuhu, hehehe. Líbí se mi, jak je tento režisér krutý. Přicházím v poslední době krutosti na chuť. Mám chuť se k filmu nějak blíže vyjádřit, ale na druhou stranu se to ve mně bije s názorem, že k takto suverénnímu počinu nelze říci nic jiného než "Líbilo se mi./Miluji./Nenávidím./Nepochopil jsem./Ne můj šálek kávy." Jakékoliv podrobnější verbalizování (doufám, že tohle slovo existuje) ale už v mých očích ztrácí smysl, protože poznámky typu "tvůrci se berou tak vážně, až jsou směšní-závěr natahovaný-žánrová nevyhraněnost-emocionální bublina" poukazují na věci, které režisér dělá záměrně. Takové rozebírání tedy nepřináší alternativu, jak by film mohl být lepší, nýbrž jak by mohl být jiný. A výraz jiný chápej jako méně osobitý a méně Bongův. ♥ (21.10.2012)

Jun-ho Bong se pomalu ale jistě stává největší režisérskou jistotou na jihu Korejského poloostrova. I přes nesporné kvality mě ale Mother moc zpočátku nebavila což naštěstí zachránila v poslední dramatické půlhodince, ve které se zúročil všechen předešlý vývoj postav a jejich motivací. Mother si jistě pozornost zaslouží, protože nám Jihokorejci dlouho nic tak zajímavého nenabídli. 70 % (03.01.2011)

Čakal som trocha viac, ale nie som ani sklamaný. Téma je pútavá a rozpletanie príbehu až k celkovej finálnej pointe mi prišlo celkom zaujímavé, logické a reálne. Skôr ma nebavila forma, medzi podstatnými časťami filmu je nahádzanej až priveľa zbytočnej omáčky, navyše natočenej pre mňa nie až tak lákavou formou. Niečo bolo už dokonca na hranici trápnosti, škoda, pretože všetko ostatné bolo čertovsky dobré. 70/100 (23.03.2015)

Vraha jsem správně vytušil již v prvních minutách filmu (a věděl, že bude-li můj odhad správný, tak se naseru), a z toho důvodu srážím jednu hvězdu. Dokonce i ty jehly, jsem čekal, že v té boudě ona ztratí a on najde. Dílo je to však filmařsky brilantní a jsem rád, že mě Joon-ho Bong příliš nezklamal (a to ani ve své zálibě v mentálních poruchách). Moji důvěru má i nadále. Ale příště méně předvídatelnosti. (20.07.2011)

Do-Joon je mentálne zaostalým chlapcom o ktorého sa stará jeho matka. Pomerne často trávi čas so svojim najlepším kamarátom Jin-taom. Do-joona jedného dňa zrazí auto. Nič vážne sa mu nestane, no spolu s Jin-taom nájdu vodiča limuzíny, nakopú mu prdel a odkopnú spätné zrkadlo. Všetci tak skončia na polícii. Jediným východiskom zo situácie je zaplatenie škody. Keď sa zdá, že Do-joon už nemôže byť vo väčších problémoch, príde skutočný "trest". Je obvinený z vraždy stredoškoláčky Moon Ah-Jung. Nikto postihnutému chlapcovi neverí. Každý okrem jeho matky si je istý, že vrahom je práve on. Nájde Do-joonova matka spôsob ako "vykľučkovať" z tejto zdanlivo neriešiteľnej situácie? Najsilnejšou stránkou tohto príbehu je jeho rozuzlenie. Najslabšou stránkou tohto príbehu je, akým spôsobom sa rozuzľuje. Ako to už u väčšiny filmov z krajiny vychádzajúceho slnka býva zvykom, aj tento snímok je monotónnym, bez výrazného napätia. Je to obrovská škoda, lebo vďaka nápadu a záveru mohol byť v mojich top dielach. Jediným negatívom sa tak stáva dlhočizná stopáž. (04.12.2013)