Dluh

Tematika 2.svetova vojna, Nacisti, Mossad, hladanie spravodlivosti... O ano, to je moje... Da sa vobec tato tema pokazit? Mozno ano, ale v tomto pripade sa fiasko rozhodne nekona. Ako uz mnohi predo mnou napisali, zabudnite na koniec. Ten je ako keby z ineho nepodareneho filmu, ale to, co mu predchadza, je naopak velmi, velmi podarene. Na platne sledujete dve obdobia, dva pribehy, tri zivotne osudy troch mladych ludi. Dvakrat je vo filme pouzita veta: Co ak by sa dal vratit cas... Zmenili by sme nieco? Tuto otazku si kladieme mnohokrat aj my, a preto ma tento film tak velmi blizko k nam beznym ludom a je tak lahucko pochopitelny. Pretoze sa v postavach svojim sposobom vidime. A scena pri klaviri, kedy hra Mesacna sonata je absolutne existencialna a uchvatne vyjadruje emocne rozpolozenie vsetkych troch hlavnych postav... No dobre, dost uz bolo reci, proste si to pozrite a urcite neobanujete. (15.11.2011)

První polovinu zcela bezchybně fungující špionážní retro ždímající napětí z každého okénka filmu. Thomas Newman drnká na nervy hudebním podkresem a Matthew Vaughn zas přesně dávkovanými dialogovými sekvencemi v kulisách prošedivělého Berlína, který je setsakramentsky temným a nehostinným akváriem, do něhož bylo vpuštěno ústřední pestrobarevné trio se svojí mladickou nerozvážností. Jen škoda nedůstojného důchodcovského závěru, který perfektně vystavěnou psychologickou hru posílá šupem o řád dolů. PS: Ciarán Hinds je největší castingový omyl, který se jen tak neodpouští. (26.11.2011)

Vím, že hořekovat nad rozlitým mlékem, má asi takový smysl, jako se snažit přivést Miloše Zemana k sebereflexi a pokoře resp. zdravé stravě a minerálce bez becherovky, pardon bublinek, ale.... vypustit příběh PO (není důvod nevěřit fyzickým resp. střeleckým dovednostem agentce Mossadu, zvlášť, když J. Madden postrádá jasnou představu, potřebné koule? pro rozehrání plnohodnotného, věrohodného útěku z východního Berlína), soustředit se pouze na jednu linii (žánr) a věnovat se podrobněji sympatickému gynekologovi resp. psychologovi-samoukovi z Birkenau, jak si pohrává se svými samozvanými hostiteli, jak s laboratorními krysami, užil by si divák (pravda, nešťastná to asociace) snímek o poznání více. Tenhle film měl potenciál zařadit se (v rámci žánru) mezi ty zapamatování si hodné, leč to se vytratilo někde mezi osvětovými přednáškami z historie a závěrečným soubojem generací, pod názvem „kámen-nůžky-papír“, kde kámen (ať už z čistě materiálních či humánních důvodů) supluje injekční stříkačka. J. Chastain již tradičně přesvědčivá, J. Christensen, coby přizpůsobivý chameleon tvrdící muziku, vynáší snímek na(d) lehký průměr, ostatní nutná popř. nudná stafáž. 60% (28.12.2013)

Dluh - čtyři písmena, čtyři hvězdy. Model dva v jednom mám ve filmech rád, pokud to teda nevypadá jako když se dva kohouti perou o slepici. Madden si ale obě dějový linky postavil do latě, takže spolu náramně vycházely, neskákaly si do řeči, nesnažily se povyšovat jedna nad druhou a já tak měl klid na prožitek. Příště ještě více Británie a ještě méně Států a bude to na pusu. (Febiofest 2015) (23.05.2015)

Atmosférický retro thriller by mohl klidně zapadnout kdesi ve vrchní polici půjčovny nebo v tom nejvzdálenějším sále kina, tak či onak by to byla škoda. Svět špionů je nám tu předkládaný zase z trochu jiného soudku. Tvůrci oscarového Zamilovaného Shakespeara jde hlavně o postavy, k první trojici agentů Mossadu se dostaneme v šedesátých letech, kdy se s mravenčí přesností mají pokusit zajmout nacistického chirurga, k té samé trojici se pak vrátíme o tři desítky let později, kdy vypluje na povrch skutečnost, že akce nebyla až tak úspěšná, jak ji agenti prezentovali. Jenže těch témat rozplétá John Madden mnohem víc, a to je možná škoda. Na větším prostoru bych tak třeba chtěl vidět vyrovnávání se s holocaustem jednotlivých hrdinů, boj se svědomím, další osudy vztahů milostného trojúhelníku, jenže leccos je jen naznačeno a dál se s tím už nepracuje. Film solidně pracuje s emocemi, což jsem ocenil hlavně u mladší verze agentů, snad i proto, že mi trojice Sam Worthington, Marton Csokas a Jessica Chastain skvěle sedla. I právě jejich pasáž mi přišla zajímavější, napínavější, atmosféričtější. Scény na vlakovém nádraží nebo třeba v gynekologickém křesle pak mírná škobrtnutí předtím i potom dokonale vynahrazují. Hlavní záporák dokonale démonický. Vlastně solidní spokojenost. (14.01.2012)