Madisonské mosty

Malebné obrazové kompozice kameramana-malíře Jacka N. Greena, něžná hudba Lennie Niehause, přesvědčivé a civilní herectví ústředního dua, Clintova svědomitá, pozvolná a nádherně staromilská režie, která dbá na lapidární detaily, to vše zapříčinilo, že jsem neměl daleko k pláči. Madisonské mosty jsou uhrančivou, citlivou a komorní básní polarity titánsky tísnivého nádechu a výdechu očistného a obrozujícího jarního deště, jehož rezonance na srdci a na duši hned tak neodezní. A rozhodně nevěřte tomu, že jsou pouze pro usedlé "domácí puťky" ve středních letech, kterým protekl život pod upracovanýma rukama, jak zde jistí jedinci (indiskrétně) prezentují. P.S. Niternost Eastwoodových filmů je pro mne zdrojem neutuchajícího obdivu a úžasu. Doufám, že u toho zůstane i do budoucna. (22.11.2008)

Příběh hebký, jako stehna krásné ženy, vyprávěný největším drsňákem v dějinách filmu. Spalte všechny červené knihovny, tohle je naprostá pecka! Romance nemusím, ale tohle byla taková nádhera, že jsem byl na konci filmu docela solidně rozebrán. Meryl Streep a Clint Eastwood rozehrají příběh, o kterém sní snad každý a kdekdo by ho chtěl prožít. Scéna, ve které Clint stojí sám v dešti a Meryl odjíždí autem se svým mužem - je překrásná, jedna z nejsilnějších vůbec, které jsem kdy viděl. Dávám vysoké hodnocení, protože Eastwood u mě zabodoval se žánrem, od kterého bych to fakt nečekal. Výborný film. (18.11.2009)

Čekal jsem romantiku, ale ne takový slaďák. Clint to ovšem opět dokázal bez problému ukočírovat, ono se to ostatně točí, když si vzal k ruce Meryl Steepovou. Zpočátku jsem byl mírně v rozpacích že nejdrsnější borec filmových dějin, který disponuje úškleblem jímž posílá zlosyny nemilosrdně do horoucích pekel, prožívá romantické poblouznění. V dnešní době vzniká nepřeberné množství romantických snímků (prakticky ve všech hraje Jennifer Aniston ve dvojici s nějakým akčním tvrďákem), upřímně ale jejich kvalita a opodstatnění ani zdaleka nesahá Madisonským mostům ani po kotníky. Clint je prostě Pan Vypravěč. 70% (06.12.2010)

Nestačí byť dobrým človekom, mužom a starostlivým otcom. Na to aby bola žena vo vzťahu spokojná a šťastná treba asi niečo viac ako len nechať ju stáť pri hrncoch a každodennom kolobehu pozostávajúceho z maličkostí a drobností okolo detí a rodiny. Čím viac človek starne, tým ľahšie si uvedomuje prípadnú nenaplnenosť zvojho bytia a to môže byť niekedy veľmi deprimujúce. Zároveň akákoľvek vyhliadka na zlepšenie a vytrhnutie zo stereotypu môže byť neodolateľne lákavá... Ako bolo aj vo filme vyslovené, niečo také môže prísť len raz za život. Už od prvého momentu ako vkročí C. Eastwood do kuchyne M. Streep je jasné, že práve nastal takýto moment. Od zamilovania až po postupné vytriezvenie a reálne zhodnotenie ich vzťahu tak má divák možnosť sledovať herecký koncert oboch hviezd, najmä M. Streep, ktorá si toho Oscara právom zaslúžila. Emočná stránka s ohľadom na celú situáciu tu v priebehu deja pekne pomaly stále narastá, pričom ku koncu je to už skoro na nevydržanie. Úžasne vťahujúca atmosféra na záver exploduje v gejzíre emócií za doprovodu myšlienok hodné pamätania. Niečo takéto si dokáže divák plne vychutnať, len keď už má niečo odžité, má rodinu a deti, len vtedy pochopí tú jednoduchú krásu slov a pocity hlavnej hrdinky - Rodine a deťom som venovala celý svoj život, Robertovi chcem venovať to čo mi ostalo. Výrok, ktorý hovorí za všetko. Skrátka geniálne. (30.11.2015)

Zavrhuji vše, co jsem o filmu předtím napsal - může mne omluvit to, že mi tenkrát bylo osmnáct. Aby jej člověk docenil, musí pořádně vyzrát, dospět a něco prožít. Ta civilní letní atmosféra a velmi živá chemie mezi ústřední dvojkou mne tak pohltila, že jsem nebyl schopen odvrátit oči. Clint Eastwood natočil snímek civilně, nestrojeně, bez karamelu. Výkony ústřední dvojice jsou tak uvěřitelné, že jsem ani nevnímal jejich skutečnou identitu. A i kdybych tisíckrát chtěl a řekl si, že mne nic nedojme, závěrečných patnáct minut mě vždycky rozseká. Nesentimentální dospělá romance pro diváky s otevřeným srdcem. 95%. (09.07.2005)