Dánská dívka

Tak napodruhé už jsem neměla problém vůbec s ničím. Film začne, ubíhá a když skončí, máte pocit, že jste nebyli na filmu, ale na hudební symfonii. "Dánská dívka" není "ten film o změně pohlaví", je to především dojemný a inspirativní příběh o lásce a porozumění (Gerta), o přátelství a podpoře (Hans, Henrik) a o síle a odvaze (Einar). A je to také snímek, který (teď už) bez sebemenšího zaváhání okamžitě přidávám mezi svá top dramata. Nejen kvůli tématu, jež je 100% trefou do mého vkusu, ale také kvůli hereckým výkonům, Desplatově hudbě a citlivosti, s jakou je divákovi předkládán. "God made me a woman. The doctor is healing me of the sickness that was my disguise..." Proč tak jednoduchou věc ještě stále někdo nechápe???:-/ Jinak klobouk dolů ohledně atmosféry na projekci, lepší než na promítání v rámci Mezipater.;-) (01.02.2016)

Přesně před rokem jsem byl velice mile překvapen Teorií všeho, která nesla téměř totožné propriety jako Dánská dívka. Tenhle film mě však vůbec nezajímal tématicky a Eddieho Redmaynea nezahanbuju úplně, ovšem taktéž ho v lásce příliš nemám, takže jsem chtěl tento potenciálně oscarový kousek vynechat. Nojo, jenže duší tohoto filmu neoddiskutovatelně je vycházející hvězdička, ve všech směrech dokonalá, Alicia Vikander, která měla loni naprosto luxusní rok a rozhodně doufám, že bude v dobré práci pokračovat. Nejsem a ani rozhodně nebudu jediný, kdo se podivuje nad tím, že je nominována za vedlejší roli, když je filmu stejně důležitá jako hlavní "mužská" postava (časově jsem to neměřil, ale podle mě to fakt vyjde skoro nastejno), ovšem toho plešouna prostě musí uzmout, jinak budu naštvaný na celý svět. Celkově ničím nevyčnívající oscarovka, která se hlavně v závěru snaží ždímat emoce a odvážné téma v některých ohledech zmatkovitě představuje. Například jsem se v jisté rovině ztrácel v časovém rozpoložení děje a jestli se odehrává ještě v Dánsku nebo ve Francii, ale to je jen drobnost v jinak bezchybné režii...7/10 (15.02.2016)

Dánská dívka byla už od první zmínky jasným favoritem na film, který se dočká nejedné oscarové nominace, o tom nebylo pochyb. Ve výsledku jde o řemeslně natočené životopisné drama s líbivým vizuálem a nepatrným hudebním doprovodem, přičemž tomu všemu dominuje zejména chytlavý námět a velice přesvědčivé herecké výkony obou hlavních představitelů. Redmaynův do jisté míry androgynní vzhled přidává na míře autentičnosti jeho postavy, zatímco Vikander na druhé straně sází na realistické ztvárnění ženy, jejíž manžel věří, že je ženou uvězněnou v mužském těle. Snímek zobrazuje neuvěřitelný příběh dvou lidí, kteří se hluboce milují, byť jde spíše o duševní podporu než fyzickou přitažlivost. (08.02.2016)

Toto je pro mě mnohem zajímavější snímek, než většina těch, kterým se dostalo nominací za nejlepší film. Téma je zajímavé (i když nebudu předstírat, že tomu nějak zvlášť rozumím), natočené to taky bylo dobře, mělo to dvě hodiny a já se za tu dobu nestihla nudit ani jednou. A z celého filmu pak byli nejlepší herecké výkony. Jak Eddie tak Alicia hráli přirozeně a naprosto skvěle (přála bych jim toho Oscara oběma, ale snad alespoň jeden nominaci promění). 4* (22.02.2016)

Když jsem se dostatečně nasmál nad verbalovým komentem, otřel poprskaný monitor a popadl dech, můžu něco napsat i já. Je to hrůza. Představa, že každý z nás má v sobě někoho jiného, kdo jen čeká, aby převzal váš pracně budovaný život, a vy netušíte, co ho povolá ze záhrobí, brrr, hrůza. U Einara to byly punčošky a jeho démon měl kun...byl samička. Uff, znovu hrůza, co když ten můj je třeba pes? Začnu se drbat hnátou za uchem, chcát na rohy, kadit se zvednutým ocasem na trávník a žrát to, co tam nechali jiní, stejně postižení? Nebo, nedej bože, je můj démon volič TOP 09 a já budu muset fandit Slávii, číst Sračkenbergovy bláboly a ještě jim tleskat? Fuj, až mrazí (28.02.2016)