Čtvrtý druh

Počáteční minuty jsou výborné.. jenže nic netrvá věčně a snímek se BOHUŽEL hodlal stát něčím víc než jen béčkem o mimozemšťanech a ve vlastních ambicích se kapánek zašmodrchal. Zajímavý nápad, z kterého se trošku stává módní vlna.. někoho nadchne, jiného naštve. Já zůstal někde na půli cesty, o to snáz se mi na něj zapomínalo!! (31.03.2010)

V hororu dneska evidentně frčí krom masakrování mládeže taky ‚based on true events…‘, kde stačí pár nastříhaných záběrů ‚documentary-like‘ a kasičky pokladen už jenom cinkají. Šel jsem do toho s čistou hlavou, ale sotva Milla nakráčí do záběru, vytušil jsem, odkud asi tvůrci tu svoji pravdu brát budou. Uznávám, že zážitek to nakonec nebyl zase až tolik děsivý (ve smyslu filmařském), ale bohužel ani emocionálním. Paradoxně na mě více fungovala chvílemi umě navozená atmosféra znepokojení, než samotné hypnotické seance, ale jak už to bývá, horor je hlavně o postavách. Tyhle nemají nic moc ke hraní, byť jim snaha upřít nelze, když odříkávají ty jakože o dekádu dříve proběhnuvší dialogy. Nad touhle módou začínám pomalu zívat. 2 a ½. (08.02.2010)

Soundtrack Atli Örvarsson: 1. Flight To Nome [3:09] ,2. Owolowa [3:58] ,3. Hypnosis [2:45] ,4. The Owl [2:53] ,5. Ashley [1:40] ,6. Completely Surreal [3:58] ,7. They're Not From Here [2:46] ,8. The Fourth Kind [2:45] ,9. Torn Apart [4:31] ,10. Abduction [4:27] ,11. Northern Lights [4:06] ,12. Conclusion [2:41], (14.06.2011)

Je fakt, že filmová část se od tý dokumentární značně liší dopadem na diváka a nepůsobí zrovna kvalitně a možná i trochu ruší atmosféru, každopádně je tam nutná pro dotvoření příběhu a ty správný hororový a znepokojivý pocity spolehlivě přinesou dokumentární záběry z hypnóz, policejních vozů atd., na kterých toho sice neni až zase tolik vidět, ale to je právě to, co je na tom to nejděsivější a nejznepokojivější. (05.02.2010)

Nejhorší na tomto filmu je, že kvůli zoufalé snaze vyvolávat dojem reality se v závěrečných titulcích dostalo uznání hercům, kteří předvedli mizerné výkony (v čele s režisérem, který v záběrech rozhovoru s doktorkou vypadá jak někdo, kdo ve čtyři ráno v zaplivaném nonstopu lavíruje na hranici opilosti a doléhajícího spánku, ale ještě v pošetilé snaze sbalit tu buchtu na baru finguje zaujetí jejími řečmi), zatímco skvěle zneklidňující představitelka "reálné" doktorky zůstala nejmenována. Angažování Mily Jovovich naznačuje, že půjde o hystericky vypjatý film, a v tomto ohledu tvůrci nezklamali. Dalším vodítkem kvality je fakt, že se snímek natáčel v Kanadě a jihovýchodní Evropě, což ho přiřazuje do kategorie laciných videobraků s pány Van Damme, Lundgren a Seagal. Stejně jako tyto fláky se ani "Čtvrtý druh" nepokouší zahrát za málo peněz hodně muziky, jako to dělají produkčně nuzné horory ambiciózních fanoušků i profesionálů. Vyvolávání dojmu reality zde není užito jako omluva pro minimální prostředky při natáčení či formální rámec pro nápadité uchopení žánrové premisy, ale prostě jen plytká snaha svézt se na aktuálním trendu. Narozdíl od "Záhady Blair Witch" či "Cloverfieldu", "REC" i "Paranormal Activity" film po odhalení faktu, že je jen vykonstruovaná fikce, nemá už co nabídnout. A co se týče tématu únosů lidí mimozemšťany, "Čtvrtý druh" nesahá ani po prach na podrážkách mrazivě naléhavému snímku "Oheň v oblacích" (1993). Více v recenzi na Aktuálně.cz. (24.01.2010)