Last Night

Manželský pár pohybující se na hraně pokládající si hamletovskou otázku "Zahnout či nezahnout.". Neskutenč ě nudně natočené a i když až na Keiru tu nejsou žádní herci, kteří by udivovali svým nadáním, i strašně sušše zahrané. Dilemata se ani jednomu z herců nedala věřit a vypjaté scény, které by to snad mohly zachránit, neexistovaly. Něco podobného emoci ve mě vzbudila jen první scéna, kterou udělala Keira Worthingtonovi. U té jsem si řek, že je to pekelná kráva. A víc nic. 30% (29.10.2014)

Zvláštní dilema předkládá tento film, který je plný paradoxů a "náhod". Je horší fyzická nevěra hnaná chtíčem či hluboký cit k třetí osobě? Film tuto otázku rozhodně nezodpoví, přičemž konec je prakticky shodný se začátkem, o směřování vybraného páru nebudete vědět prakticky nic. Až na to, že oba asi vědí... Vyniká Keira a Guillaume, výraz zmláceného a ublíženého psa nasadil Worthington a Eva Mendes nikdy moc nehrála, nicméně u ní stačí její "look" (zvlášť pokud hraje charakter jako zde). V průběhu celého filmu si asi mnohokrát řeknete, kdy už "to" příjde a kdo bude oběť a kdo za padoucha. Avšak zde jsou za "padouchy a oběti" všichni zároveň. 8/10! (31.03.2011)

Debutující režisérka Massy Tadjedin mě na půl druhé hodiny zatáhla do vcelku milé společnosti, která má odpovědět na otázku, zda je horší fyzický úlet nebo silná a letitá tajná láska? Joanna a Michael se milují, respektují a ctí, ale přeci mezi sebou mají nějaké to tajemství. Zvlášť poté, když spisovatelka Joanna zjistí, jak vlastně vypadá Michaelova nová kolegyně z práce. Žádná JEN KOLEGYNĚ, ale navýsost atraktivní kost.. a co teprve, když s Michaelem pravidelně vyráží na pracovní cesty? A co když se i Joanna náhodou setkává se svou dávnou láskou? Last Night je příjemný konverzační výlet s atmosférou zejména nočního New Yorku, doprovázený melancholickým soundtrackem Clinta Mansella. Tvůrci navíc něco rozehrají, ale soudy a další osudy hrdinů nechají na divákovi. A to je jenom dobře. S emočním dopadem už je to trochu horší. Může za to zejména fakt, že linie Knightley-Canet je mnohem živelnější a hlubší (a herecky výrazně zajímavější a uvěřitelnější), než fyzično mezi plochou a tak trochu násilně do různých situací vtlačovanou dvojicí Worthington-Mendes. Dojem je tak místy chladnější, nedotaženější, některé kroky režisérky zase bez viditelného záměru.. Přesto tohle partnerské drama dokáže pomocí malých kompromisů docela velké věci.. skvělý závěr!! (06.08.2011)

Pocity sa niekedy vykresľujú veľmi ťažko, ale v tomto snímku sú zachytené extrémne trefne, citlivo a uveriteľne. Všetci štyria to hrajú tak presvedčivo, až uvažujete, či to fakt hrajú. Tenká hranica medzi láskou a vášňou, pokušením a dlho nevypovedanými slovami. Konanie postáv neodsudzujete, pretože to ľahko dokážete pochopiť. Na záver vás poteší koniec filmu, ktorý je presne taký, ako má byť. (10.01.2015)

Celé se to točí kolem odvěkého dilema zahnout/nezahnout. Škoda, že autorka tohoto snímku, patrně ovlivněna faktem, že fyziologicky nevlastní koule, se tak nějak motá v rovině citů a pocitů, místo aby ten námět osvěžila nějakým kloudným dramatem (rozuměj plnokrevným pícháním). Jeden se vlastně ani nediví tomu manželovu pokukování po prdelaté šťavelné asistentce, když má doma za manželku Keiru Knightley, která vypadá, že sní za celý den jedno kolečko banánu. Ta se zase po nocích tahá s exem, ale když někdo váží 36 kilo, tak moc energie na sex nemá, čili se tam celý film jen tak plácají a vy čekáte, jestli teda dřív zahne manžel s asistentkou na služebce, nebo jestli se Keira konečně připije a skončí v posteli s exem a co z toho tedy pro ten vztah vyplyne. Což se vlastně nakonec nedozvíme, asi nám tuto úvahu pani autorka zadala za domácí úkol. Ale jednu hvězdu za tu asistentku (Eva Mendes) musím přidat, tu by snad do postele musela zatoužit natlačit i zapřísáhla heterosexuálka. (10.10.2012)