Bojové nasazení

"Jmenuju se zbrojní seržant Highway a vypil jsem víc piva a vychcal víc krve a měl víc děvek a zmlátil víc chlapů než vy všichni blbci dohromady." Tak to je ta správná vojna. Seržant Highway nezná hodiny nebo možná lže, ale umí naučit improvizovat, překonávat a adaptovat se tak dobře, jako nikdo z úřednickejch teoretiků. Výcvik je to zkrátka dokonalej a akce typu trička, AK 47 a Švéd ("Utrhnu ti hlavu a naseru ti do krku.") dokáže skvěle pobavit. Horší je to se samotnou invazí na Grenadu, která byla i rezolucí Valnýho shromáždění OSN prohlášena za porušení mezinárodního práva. Navíc srovnávat týdenní napadení Grenady s prohranou válkou ve Vietnamu a remízou v Korei je poněkud nesmyslný, ale pro účely filmu to celkem funguje. (30.09.2016)

Kdepak, Clinta Eastwooda si musím pamatovat jedině jako poručíka Morris Schafferra z dokonalého Where Eagles Dare a nikoliv jako seržanta Toma Highwaye z tohohle (u mě) docela propadáku. Jako parodie je to místy dobrý, ale jestli to Clint coby režisér myslel vážně, tak potěš koště.___ Příběh muže, který prožívá svůj velký a nesnadný comeback? Proč ne, sice už to tu bylo mockrát (a ještě bude, vděčné to téma), ale tímhle způsobem ne! Zbrojní seržant Highway je válečný veterán - mariňák, a s tím v podstatě propluje celým filmem. Jeho současné hrdinství je maximálně tak rafinovaná volba triček na ranní rozcvičku s mužstvem. Místy jsou dialogy hodně stupidní, především celou postavu jeho exmanželky a části scénáře s tím související bych škrtnul. Scénář vůbec se mi moc nepozdává, připadá mi (v kontextu jiných filmů pana Eastwooda) poměrně hodně nezvládnutý a jaksi uměle natahovaný.___ Je pravda, že se ve filmu dočkáme mnoha vtipnějších hlášek, ale i na ty musí být vhodná nálada. Clint doby seržant si dělá legraci úplně ze všeho a nejvíc z homosexuálů, do kterých si všichni vytrvale navzájem nadávají. S trochou nadsázky by se film dal dokonce označit jako antiteploušský, protože chvílemi už to bylo s těmi vtipy na čtyřprocentní minoritu až moc přehnané. "Napijem se na Johnsona a na všechny kousky, co jsme z něho nenašli." (09.07.2008)

Well, well, well... Clinte , Clinte. Začátek měl neskutečněj potenciál a skvělej nástup. I když jsme tu už pár filmů měli o drsnejch seržích a rotách v přípravce, který si to vyžíraj, tohle se zdálo být jiné. Ty kydy a hlášky , které Clint kolem sebe rozséval bych komukoliv jinému nebral, u něj mne však neskutečně bavily. Svého zjizveného starého vlka, kterej ještě umí mladejm natrhnout kožich zvládal s bravůrou. Jenže pak Clint přišel na záklanu a představil se průzkumákům. Fakt nevěřím, že i s pitomým velitelem, předchůcem Highwaye, by pravidelná jednotka na US základně mohla žít v takovým bordelu a nedisciplíně (o exotech v jednotce ani nemluvě). To jak je dával do latě bylo fajn a Clintovi nelze upřít, že mu to v tom armádním tričku na cvičáku či v prérii seklo i když je to už starej dědek. Když v uniformě salutoval vlajce na základně, věřil jsem mu to. Jenže pak došlo na nezbytné přiblblinky typu konflikt a bitka s majorem, náhlé prozření Highwayovi jednotky kdy svýho seržu trapně podržela a samotná bojová mise... Tady už jsem nevěděl, zda koukám na špatný válečný film, nebo na špatnou komedii... Závěrečná pohádka o hodném generálovi a sesazeném neschopném veliteli mi začala prudce zvedat tlak čemuž nepřspěl ani závěr s armádním big bandem a americkou vlajkou v každém záběru. Vím, že Eastwood je patriot. Proč ne. Ale nic by se nemělo přehánět a tady to to vlastenectví krapet posralo ten dobrej zbytek. Škoda. Tři plechovky piva. * * * (02.03.2014)

Ultradrsné hlášky a ultradrsný Clint Eastwood. Tahle ultradrsná kombinace mi patrně měla k obveselení stačit - ale tentokrát jí to nějak nevyšlo. Správný mariňák musí umět improvizovat - tom není sporu. Není od věci, pokud si tuhle praktickou dovednost osvojí i režisér, herci a spolu s nimi celý filmový štáb. Leč divák by neměl mít pocit, že se od první do poslední minuty nejedná o nic jiného nežli o jednu velkou - a ne zrovna profesionální improvizaci, která vyvrcholí při závěrečné vojenské operaci. Taktéž zbrojní seržant Thomas Highway v podání Clinta Eastwooda mě nijak přehnaně neoslovil, neboť jeho zřejmé potěšení z osobní účasti v nejrůznějších válečných konfliktech je mi cizí ... bez ohledu na to, jak vážně (nebo nevážně) je míněno. (28.11.2012)

Eastwood tentokrát oblékl svého obvyklého drsňáka do vojenského mundůru. Ty scény z (po)manželského života mi přišly jak z jiného filmu, jinak je to poctivá klasika na téma drilu ve vojenském výcvikovém táboře se skutečným nasazením na závěr. V Eastwoodově filmografii se řadí někam do mírného nadprůměru. (06.03.2005)