Psanec Josey Wales

Kvalitní western by měl mít alespoň trošku zajímavý příběh a dobře napsané postavy. V tomto westernu funguje jen to druhé. Obecně mě westerny zasazené do období na jejichž pozadí se odehrává občanská válka příliš nebaví. Tento nebyl výjimkou. Divákům tedy zůstává pouze správně drsný ústřední pistolník, který si na své cestě za pomstou hravě poradí s každým utlačovatelem. Tudíž jednotlivé pasáže, kde Clint vystřílí hospodu nebo polovinu armády, jsou vtipné a i na dnešní poměry velmi solidně zpracované. Jen jako celek snímek působí poněkud nemastně a neslaně. Úžasným prvkem filmu bylo všudypřítomné plivání, které hodlám, počínaje dneškem, ve společnosti praktikovat. Lepší tři kousky. (20.04.2019)

(1001) Ta románová struktura zůstává opravdu hodně, hm, kašel, románová, ale říct to Clintovi do očí jako výtku bych si netroufla. Taky jsem si nedávno uvědomila, že mám nějak naučeno vnímat všechnu jeho tvorbu jako osobní politické prohlášení, zatímco on skrze filmy provozuje osobní politický komentář - což v pokoji moji hlavy značně mění situaci a zatím na to musím vědomě myslet, abych mu nekřivdila. V mezičase si dojetím pláču nad plejádou vedlejších postav utvářejících výslednou formu. Postřelený Jamie, monologující Watie a hrdě vztyčený Deset medvědů jsou mí jasní favorité, z uvedených důvodů. Se samotnou postavou Joseyho to bude komplikovanější - je to zvláštní hybrid mezi Clintovým bezejmenným a regulérní postavou z filmů založených na charakterech - oproti bezejmennému známe jeho původ, zázemí, okolnosti, ale přesto z něj (a zejména mimo kameru) vznikla legenda s kvazi nadpřirozenými schopnostmi, pro kterou neplatí stejné zákony a pravidla jako pro lidi, kteří pijí stejnou vodu a bojují stejné boje jako on. Srdíčkem prozatím preferuji sevřenost, pojmenovanost a přiznanou magičnost Tuláka z širých plání, ale uvidíme, k čemu dospěji časem - můj tatínek si Psance pouští minimálně jednou do roka, takže příležitostí k revizi bude víc než dost. (19.09.2016)

„V tejto mizernej vojne sme prehrali tak trocha všetci.“ Clint Eastwood vraj kedysi povedal, že THE OUTLAW JOSEY WALES je jedným z jeho najobľúbenejších filmov. Neviem, nakoľko je to pravda, ale nečudoval by som sa, keby bola. Viete, ja westerny príliš nemusím, banda zamračených chlapov v klobúkoch... a čo ako. Česť výnimkám (7 STATOČNÝCH, BUTCH CASSIDY A SUNDANCE KID, PROPOSITION). Väčšinou sa nudím (BLEDÝ JAZDEC, NEZMIERITEĽNÍ) a u THE OUTLAW JOSEY WALES mi prvú hodinu hrozilo to isté. 135 minút je ale more času na to, aby ma Eastwood dostal. A musím povedať, že hoci to nebolo ľahké, nakoniec to zvládol. Uvedomil som si, že sa čoraz viac bavím na dialógoch („Ľudia, ktorí sa mi páčia, dlho nevydržia.“ – „Ako som si všimol, ani tí, čo sa ti veľmi nepáčia.“), na výborne napísaných postavách (Chief Dan George – MALÝ VEĽKÝ MUŽ), na drsných, no pritom nie za každú cenu krvavých prestrelkách a na nechutných fľusancoch Clinta Eastwooda, ktorými častoval v priebehu filmu každého, vrátane toho úbohého škaredého hlúpeho psíka, ktorý ho chcel mať tak rád. V Eastwoodovej filmografii je snímka výnimočná monológom k múdremu indiánskemu náčelníkovi (Will Sampson - PRELET NAD KUKUČÍM HNIEZDOM, KOSATKA ZABIJAK). Eastwoodovi neprajníci si robia srandu, že je to najdlhšia vec, akú sa kedy musel učiť. Ak si v tej chvíli spomenieme na jeho mlčanlivých „mužov odnikiaľ“, ktorí sa vždy tvárili, že hája svoju spravodlivosť, no v skutočnosti hájili aj spravodlivosť iných, sú slová o „ponuke smrti a ponuke života“ dojemné, nečakané a šokujúce. „Vy viete, že zabudnúť nejde.“ (26.10.2010)

"Vždycky je to stejný.. Koho si oblíbím, moc dlouho nevydrží !!" - "Já jsem si všiml, že kdo se vám znelíbí, nevydrží dlouho rovněž.." ;) Výtečná Eastwoodova adaptace Foresta Cartera.. Clint se ještě sice režijně hledal, Josey Wales platí spíš za takovou rozcvičku, za zkoušení si limitů filmového média a rozhodně i poctu hned několika velkým režisérům s Peckinpahem na čele, našel ovšem zase svoji Sondru Locke.. Nesmírně zajímavý formální hybrid a tak trochu nedoceněný biják.. (06.04.2019)

Zvláštní western. Jak už se tu párkrát objevilo, není moc dramaticky sevřený a nikam se nespěchá. Navíc se vystřídá hodně westernových stylů, občas to je jak Peckinpah, pak zase odlehčenější John Wayne styl, ve druhé půli často John Ford a taky už se zde rýsuje Clintův úsporný neheroický styl. Ne vždycky to střídání funguje, ale celkově to vytváří zvláštní originální směsku. 70%. (02.11.2009)