Pěst legendy

Skvělé, klasické, naprosto delikátní. Jet je mnohem kamenější, než Bruce a hlavní záporák má skutečně šmrnc, takže závěrečná bitka patří k těm nejlepším z Jetovy filmografie. také souboj s japonským mistrem (opět výborný Kurata) bere dech, zvlášť ve chvíli, kdy si oba soupeři závážou oči.Díky nedostatku drátů působí film hodně realisticky. Jasně skvělá je i scéna s Billy Chowem, který obutý do vojenských bot působí zvlášť odporně a kope jedna báseň. Jen by mě zajímalo, jestli Jet tehdy tušil, že si jednou ve Fearless zahraje toho mistra, kterého ve Fist of legend tak geniálně mstí. (08.04.2008)

Na jednej strane výborná oldskul kungfu akcia a na druhej príbeh, dialógy a celkovo jednanie postáv tak neuveriteľne stupídne a naivné, že napísať horší scenár, ktorý sa ešte tvári seriózne a pritom je úplne na smiech by fakt bolo umením . Je síce pravda, že kungfu filmy sú založene hlavne na kungfu a to ostatné je tam len aby sa nepovedalo, ale predsa len. Neostáva nič iné len sa nad tým počas filmu pousmiať a užívať si tie súboje, ktoré su fakt nevídané, hlavne keď Jet li má už po troch minútach filmu na konte zo desať zlomených poprípade vykĺbených končatín. (04.01.2009)

Tento remake původního Fist of Fury s Brucem Lee je asi lepší. To ovšem neznamená, že se Fist of Legend vyhnulo nudě mezi bitkami, ale furt je to menší nuda a méně debilní dialogy a hlavně herci než ve Fist of Fury. Jeta Li mám opravdu hodně rád ale Bruce je prostě Bruce a navíc tady si v bitkách 100% občas vypomohli lanama (jestli ne tak smekám). Ve Fist of Legend opravdu hodně dělá hudba která se tam opravdu hodí a taky hlavní bossák kterej je sice spíš komickej ale má skvěle nezničitelnou hlavu. Tam kde Bruce Lee používal nunčaky si Jet Li vystačí s řemenem a povim vám, že bych od něj nechtěl dostat pětadvacet na holou. Pro příznivce kung-fu filmů je Fist of legend příjemné strávení času. (27.06.2005)

Stejně jako už před ním jiná Hong Kongská magastar Jackie Chan, rozhodnul se i Jet Li vzdát čest legendě svého žánru Bruci Lee, tím, že natočí svou vlastní verzi jeho největšího hitu - "Pěst plná hněvu" z roku 1972. Ale jelikož Jackieho pokus o přímé pokračování natočený v roce 1976 nedopadl nijak valně, vydal se Jet poněkud jinou cestou a to cestou volného remaku. A jak tento remake dopadl? Předně je na něm znát, že od původního filmu už přeci jen utekla nějaká ta dékáda, vytratila se (téměř) věškerá jeho naivita (třeba jako když se Bruce převlékal za elektrikáře, šplhal po sloupech vysokého napětí a opravoval telefony) a i celý příběh dostal mnohem komplexnější a reálnější podobu. Na Japonce už tady není pohlíženo jenom černobíle jako v předchozích filmech, ale naopak se mezi nimi najdou i smysluplní jedinci schopní úcty k jinému národu a už samotný fakt, že je Jetova postava zamilovaná do japonské dívky, vnáší do příběhu zcela jiný rozměr. Příběh se sice znovu točí okolo okolo vzájemné nevraživosti mezi Číňany a Japonci, ale rozhodně to není taková vata jak tady všichni tvrdí (je zajímavé, že ti stejní lidi, kteří si tu na to stěžují dají klidně stejné nebo i vyšší hodnocení třeba Bruceově "Cestě draka", která je už opravdu výmaz bez jakýchkoliv skrupulí) a aspoň se místy dozvíme něco o čínské kultuře. Souboje jsou jak už jsme u Jeta zvyklí na špičkové úrovni (Yuen Woo-ping), kosti křupou ostošest, dočkáme se konfrontace různých stylů, pásku použitého jako nunchacky a taky efektního souboje s japonským "terminátorem" na závěr. (02.10.2007)

Jet Li ve vrcholné formě, navíc v choreografii Yuen Woo-Pinga? Je vcelku jedno jak moc nacionalisticky laděný tento příběh je, nebo jak moc klišoidní scénář má. Tady jde především o kung-fu. A toho je tady v nejlepší kvalitě dostatek na to, aby jste se nenudili. Pokud překousnete ty absurdní scény, kdy se pěstí drtí kamenné desky, přeráží se poctivé trámy, lámou stromy a přesto pak v soubojích kosti nekřupou, lebky nepraskají...tak si to užijete. (15.04.2017)