Obsahy(1)
Výroční udílení prestižních cen Americké filmové akademie - již po 81. se rozzářený sál zaplní leskem a elegancí filmových hvězd a napjatým očekáváním. (oficiální text distributora)
Videa (4)
Recenze (117)
Hughu, smekám! Úžasné otvírací číslo, které nakoplo celý večer neuvěřitelným způsobem, posloužilo jako náplast vůči výsledkům - Akademie opět (ne)zklamala a naservírovala nám výsledky více než neodpustitelné. Už i pocta klasickým muzikálům (30. léta - na Oscarech vedly muzikály, barevné pohádky; lidé hledali vyproštění od finanční krize - parafráze k dnešnímu ročníku více než patrná) dávala najevo, že dnešní večer bude patřit „načančaným pohádkám”, takže vítězství Milionáře z chatrče neznělo tak překvapivě. Ale bolelo to. Příště, Davide, tě snad už Akademie docení... ()
K předávání Oscarů mám vždy své výhrady. Vcelku průměrná zábava, které místy dominuje podivuhodné rozhodnutí komu připadne soška. Nejvíc mě tentokrát ze židle zvedl Oscar za zvláštní efekty, když to vyhrál mezi filmy jako Temný rytíř, Iron Man či Bejamin Button. Nic proti Fincherově trháku, moc se mi líbil, jen by mě zajímalo, kde jsou sakra ty skvělý efekty? To jim nestačila soška za masky? Fakt podivný. Prostě jako vždy. ()
Dobře provedená show v podání Hugha Jackmana. Jinak s udělením oscaru už to tak dobře nevidím. Určitě mi v nominacích chybělo Gran Torino možná i Dark Knight by se tam vlezl. 100%ně vím, že Slumdog milionaire byl přeceněn. 8 oscarů je nadpříliš. Řekl bych, že Akademie se nechala trošičku unést. A podle mého názoru si Mickey Rourke sošku zasloužil víc než Sean Penn. ()
Před rokem jsem se díval na předávání Českých lvů a málem jsem se poblil, když jsem o této mega ubohosti vyprávěl kamarádovi, řekl a teď se pro srovnávání koukni na předávání Oscarů. No a rok se s rokem sešel a já vidím na HBO v programu záznam s předávání těchto cen. Musím se přiznat, že mě to moc nelákalo, protože mě je úplně jedno co kdo vyhraje, ale řekl jsem si, inu co, buď pochopím co mě kámoš chtěl říci a nebo alespoň uvidím všechny ty krásné herečky v nádherných šatech. Brzo jsem, ale pochopil ten zásadní rozdíl mezi Lvem a Oscarem. Je to v lidech. Zatímco u nás přijdou do sálu polootravený český celebrity s výrazem "tak co předvedeš moderátore, když jsme se sem uráčili přijít" v Americe přijdou herecký celebrity s jiskrou v očích s cílem si ten "svůj" večer co nejvíce užít. Rozhodně je mě milejší spontální potlesk při vyhlašování nominací než potlesk z povinnosti pro vítěze, rozhodně jsou mě milejší slzy v očích než děkování sponozrům, rozhodně je mě milejší nenucenost a přirozenost v moderování než humor za každou cenu, rozhodně jě mě milejší americké spontální děkování svým blízkým či pracovním kolegům než ono české děkovaní, parodující ono americké děkování. Ovšem především a hlavně jsem viděl v očích zahraničních herců respekt a úctu ke svým kolegům a ne českou závist a nepřejícnost, kterou jsem viděl v mnoha očích na loňském Českém lvu. Možná je to jen náhoda těchto dvou přenosů, možná našim celebritám ve srovnání s těmi americkými křivdím, ale píšu o tom, co jsem viděl a jak jsem to cítil a ne o možná. Bylo nádherné vidět ty upřimné pohledy, když ti z podia mluvili o konkrétním herci v podiu a přitom si celou dobu vzájmně hleděli do očí, bylo překrásné slyšet DeNira "Dneska je možná důležité být velkým hercem, ale v životě je důležité být hlavně velkým člověkem, slyšet Seana Penna "Ať lidé odsuzující homosexuály se nad sebou zamyslí, aby se za ně jednou jejich děti nemuseli styděť." Nepamatuji si sice kdo co vyhrál a je mě to vlastně úplně šumák, ale budu si pamatovat, že jsem strávil svůj čas ve společností lidí, kteří se umí bavit, dokážou říci svoje názory, ale především, kteří se nestydí za svoje city. Za tuhle dávku zábavy a upřimnosti moc dík. ()
První polovina geniální, ve druhé autoři vsadili spíše na sílu hlavních kategorií, než na samotnou show. Oscaři zase trochu jinak. Vynikající Hugh Jackman předvedl to, co umí - perfektní herectví okořeněné zpěvem, a protože není ani moderátor ani komik, nepouštěl se do slovních hříček a "improvizovaných" scének. Možná ho bylo příliš málo, ale když se na scéně objevil, byl to suverénní elegán a báječný průvodce. Po loňském ceremoniálu, který byl "ochuzen" scénáristickou stávkou, a který tak zachraňoval výřečný Jon Stewart, přišel tenhle rok výpravou, scénami i sestřihy vypiplaný večer, který sice ve druhé polovině trochu ztrácí tempo, ale přesto patří k nejlepším Oscarovým zážitkům. ()
Reklama