Setkání v Praze, s vraždou

Janžurová, Liška, Tříska, Škvorecký, Menzel - co jméno, to pojem. Výsledek je ovšem nepochopitelně tristní. Snad kdyby to dělal jiný režisér? Ale na rozdíl od jiných komentářů se mi líbily masivní zadky saxofonistek - a to bylo asi jediné dobré na tomto filmu, ale snad to nebylo myšleno jako lechtivá estráda, že? (05.01.2009)

peklo v řetězech...dokonale sterilní a bez tempa...svým způsobem jedinečná učebnice toho, jak nepracovat se střihovou skladbou a budováním filmového prostoru...vydržel jsem půl hodiny...a to je výkon vzhledem k tomu, že ani pořádně nevím, o co tam šlo, protože daleko víc přitahovaly mojí pozornost formální lapsy...odtud neustálé výkřiky typu " Proč tam je tenhle záběr ?", "Proč je ta kamera tak daleko, když před chvílí byla tak blízko", "Proč je tak zpotvořená kompozice", "Proč se kamera před chvílí nehýbala a v prostřizích se hýbe...a navíc divně tam a zpět", "Proč ten přesosák, když mezi statickejma záběrama to tak silně vynikne" atp....a k dovršení zmatku podivné výjevy polonahých saxofonistek...no prostě mě to psychicky vyčerpalo... (16.10.2011)

Po hodně rozpačitém začátku, kdy jsem měl velkou chuť film vypnout, začala konečně klasická detektivka. Bohužel slovo "klasická" nemyslím v dobrém slova smyslu; tolik žánrových klišé jsem už dlouho neviděl. A navíc podtext snímku mi začal brzy lézt krkem; neustálé nadávání na komunisty, narážka na ruskou mafii, divné manévrování s jazyky...do detektivky takové věci prostě nepatří a tvůrci si mohli odpustit cpát to tam (ještě k tomu do TV filmu). Záběry na saxofonový kvintet mi přišly spíš nechutné a konec takový vyznívající do ztracena (poctivý chlapec se správně morálně zachoval). Vzhledem k tomu, jací zde hráli herci, tak dost slabota (no, on je k tomu také potřeba smysluplný scénář a schopný režisér, že? ;-)) Kvůli Liškovi, který konečně začal dělat něco pro to, aby se vymanil ze své škatulky, hodnotím ještě 2*. (04.01.2009)

Masivní reklamní kampaň, zvýšené očekávání (herecké obsazení, autor literární předlohy)...a příslušné zklamání. Děj postavený na náhodných setkáních, rušící jazzová kapela, nepochopitelně vychechtaná I.Janžurová, tradičně teatrální J.Tříska a mdlá L.Vondráčková, škoda, že J.Adamová nezačala vzpomínat na Honzu Wericha. Poslání příběhu sice chápu, ale tady se zjevně (a nepravděpodobně) honilo moc zajíců naší nedávné historie najednou. (05.01.2009)

Dobrá hudba, dobří herci (až na Vondráčkovou), dobří autoři námětu a přesto je to celé nějaké podivné. Vyrovnání se s minulostí je samé klišé (hodná chudá paní hraběnka, sudeťák zastřelený gardisty, komunisti byli svině - no to je tedy náramná novina), rozuzlení detektivní linie mi připadalo notně přitažené za vlasy (já vím, to je můj problém) a když je to Škvorecký, tak tu nesmějí chybět v hojné míře saxofony, že? No, atmosféru to celkem mělo, na slabší průměr to stačí... (04.01.2009)