Halloween II

Stěžování si nad neúctou k originálu vidím jako naprosto neoprávněné. Spousta remaků si vysloužila kritiku za to, že jen prachsprostě kopírují originál a nijak neobohacují dané téma, důsledkem čehož je jejich existence úplně zbytečná. Existence Zombieho Halloweenu je ale ospravedlněna osobitým pojetím tématu a rozvíjením postav do nových směrů. Objevila se tu reimaginace, která není jen otrockou kopií originálu a fanoušci to najednou nemohou rozdýchat...já změnu naopak vítám, neboť pokud bych chtěl sledovat stále toho samého Myerse jednajícího stále stejně, nabízí se mi tu sedm pokračování originálního Carpenterova filmu, které potenciál už vycucaly do mrtě (a mnohdy ani nenaplnily...) a žádného dalšího dílu by už nebylo třeba. ___ Rob Zombie je přeci jen kreativnější tvůrce (pro někoho možná těžké připustit), a tak se po polidštění slavného zabijáka a odhalení jeho motivací zakořeněných v nešťastném dětství v prvním díle rozhodl ukázat divákům pravou tvář tohoto monstra a prostřednictvím psychedelických výjevů vyobrazit jeho myšlenkové pochody. Jistě, psychologie není nijak hluboce propracovaná, nezapomínejme ale, že se Zombie pohybuje v žánru slasheru a exploitationu, takže i tak je psychologie postav v tomto filmu slušným nadstandardem. Zmíněné psychedelické (snové) scény sice v některých případech nepůsobí ze scénaristického hlediska dvakrát věrohodně a lze autora podezřívat z toho, že ve se ve filmu vyskytují proto, aby si v něm mohla opět zahrát jeho manželka Sheri Moon Zombie, jejíž postava v prvním díle zemřela, ve výsledku to je ale docela elegantní řešení. V těchto scénách se navíc může projevit Zombieho vizuální cítění silně ovlivněné německým expresionismem a brakem z Ameriky 50. let, což už stihl ukázat ve svých hudebních klipech. Dočkáme se tak třeba černobílé snové sekvence přímo odkazující expresionistický němý film nebo živelných klipových montáží výrazně dokreslovanými znepokojivou zvukovou stopou. ___ Forma celkově je velmi silnou stránkou druhého Halloweenu - zrnitý filmový materiál a kamera nervně kmitající prostorem přiživují sirovou atmosféru, střih je bezmála skvělý, přičemž je nezřídka užito působivé paralelní montáže a jak se dalo od autora - původem hudebníka - očekávat, zvuk hraje také zásadní roli. Z hlediska výrazových prostředků je znát, že Zombie precizně ovládá filmovou řeč a pokud chce u diváka vyvolat určitý pocit (zde místo strachu a lekání především znechucení a napětí), přesně ví, jak na to. ___ Pokud jde o samotnou postavu Myerse, tak ten už nefiguruje jen jako jakási ikona zla s anonymní tváří, má vlastní osobnost (byť plochou a málo rozvinutou), motivace a už není divákovi tak cizí, a to především díky dvojí perspektivě - v klasických teenage slasherech je divák spjat s oběťmi a s vrahem se setkává jen skrze ně, kdežto v Halloweenu se dočká i scén (a není jich málo) z Myersova úhlu pohledu. Myers je zde za jakéhosi poustevník bloudícího s rancem krajinou, což je oproti předešlým dílům nezvyklé, ale funguje to. Směr, jakým se ubírá postava doktora Loomise, je taktéž nezvyklý a o to více zajímavý...a zábavný. ___ Jako scénárista má Zombie ještě rezervy, především opisuje žánrová klišé a v některých scénách až zbytečně tlačí na pilu, čímž mám na mysli přepáleně agresivní dialogy a jednání některých postav. Jelikož jde v tomto filmu převážně o formální stránku, dá se to bez problému akceptovat. ___ Halloween II je velice brutálním slasherem nesoucím jasně čitelné autorské otisky, formálně je velmi působivý, z hlediska příběhu nijak originální, v přístupu k známému tématu ale už ano, díky čemuž ale paradoxně přichází o část publika. V záplavě formálně nevýrazných a příběhově jednolitých teenage slasherů z poslední doby tento film ční jako malý zázrak...uznávám, pro mnohé těžko stravitelný... 85% (15.12.2009) (méně) (více)