Nickyho rodina

Režisér Matej Mináč před 13 lety objevil britského Schindlera – Nicholase Wintona – a rozhodl se jeho čin zveřejnit, kde a jak se dá, včetně celovečerního filmu, několika krátkých dokumentů a nyní již třetího celovečerního dokumentu. Samotný Nicholas Winton o svém činu, kdy zachránil 669 židovských dětí před transportem do koncentráku a tím i jistou smrtí, nikdy nemluvil. Minimálně od roku 1999 však o něm ví celý svět. Slovenský režisér Matej Mináč si na tomto příběhu otevřel zlatý důl. Nejprve přišel s filmem Všichni moji blízcí, poté s celovečerním dokumentem Síla lidskosti – Nicholas Winton, následoval celovečerní dokument Anglická rapsodie, režisér Peter Hledík o Mateju Mináčovi natočil dokument Dvanáct let s Nickym, nu a nyní zde máme Mináčův třetí celovečerní dokumentární film. Nicholas Winton se vloni dožil 103 let a jeho čin je sám o sobě úchvatný a nedocenitelný. Na druhou stranu mi přijde nefér si na tomto činu založit živnost. Zajímalo by mne, co na tu nečekaně objevenou se slávu soukromě říká sám Winton. Dokument samotný je totiž natočen podobně jako ty předchozí – silně tlačí na emotivní pilu, na dojetí, rozpadá se na sled různých historek, hraná část je naprosto zbytečná. Kdejaký hraný televizní dokument působí daleko lépe. Protože však jde o tzv. pietní dokument, jaké se pouštějí o slavných výročích v televizi, těžko rozebírat umělecké kvality, které jsou nevalné. Podstatná je síla výpovědi. Avšak přece jen už se nedozvíme mnoho, co bychom nevěděli z minula, a když se v závěru začnou rozebírat různé současné humanitární akce pro děti celého světa, s nimiž Winton až tak nemá společného, začíná to spíše vypadat jako kýčovité a patetické náborové video Červeného kříže. Představitelé filmu Všichni moji blízcí zde také namluvili části komentáře – Jiří Bartoška, Libuše Šafránková, Josef Abrhám, ale také Klára Issová. Ta se mimochodem ve filmu jen mihne, ačkoliv vévodí plakátu. (05.01.2013)

Teší ma, že CT2 a STV2 tento film pustili v TV. Vďaka tomu som ho videl. Chcel som ho vidieť už od kedy som sa o ňom dopočul. No tak podme na to. Nedá sa to považovať za film. Toto je hraný dokument. Musím povedať, že som už videl aj lepšie spracovania, toto je taky priemer ( možno jemný podpriemer ). Tento snímok by som rozdelil na tri časti : prvá polovica, prvá štvrtina a druhá štvrtina. Prvá polovica je od začiatku po koniec vojny. Tam sa človek aj niečo dozvie, uvidí aj okatú Issovú, krásne nemecké uniformy a tak ďalej. Tá prvá polovica ma ešte aký taký spád, síce maličkú ale predsa iskričku. Potom príde nepochopiteľný zlom, ked z vojny ukážu 15 sekúnd a ideme ďalej. Prechádzame do tej už spomínanej prvej štvrtiny. Tam to už naberá známky podpriemeru. Povojnové spracovanie začína nudiť, dochádza k opakovaniu a sentimentality tam je požehnane. No a klinec do rakvy je posledná štvrtina, kde to je čistý odpad, Kambodža a zase len odpad. Ano, Winton si zaslúži uznanie za to čo spravil, ale môj názor si radšej nechám pre seba. Nebyť toho konca, bolo by hodnotenie vyššie. Takto je to len priemerne spracovaný hraný dokument, s archívnymi zábermi a opakovaným námetom. 3 z 5 (01.01.2013)

Částečně hraný dokument, který má jistě velkou výpovědní hodnotu. To, co tenkrát sir Nicholas Winton podnikl a dokázal, si jistě zaslouží pozornost a obdiv. Jen si myslím, že méně je někdy více. Chtělo by to prostřihat, protože takhle film trpí jistou rozvleklostí. Ale chápu, že i tak museli tvůrci nejspíš oželet spoustu materiálu. (22.03.2012)

Toto nie je hodnotiteľné. Je to najsilnejší príbeh 20-teho storočia, aký poznám, okrem Matky Terezy, Maximilána Kolbeho... Pamätám na dokument "Sila ľudskosti", ktorý sa ma veľmi silno dotkol. Toto je rozprávanie niekoľkých Nickyho zachránených detí. Ich príbehy, ktoré vás chytajú za srdce. Už len kvôli staručkému sirovi Wintonovi sa oplatilo pozerať. Vyžarovala z neho neuveriteľná láska k ľuďom a rovnaká dávka skromnosti. Pri spoznávaní takýchto príbehov známych, ale aj neznámych ľudí z môjho okolia, ma občas chytí optimistický pocit, že ľudstvo ešte nie je celkom stratené. (08.05.2020)

Veľmi pútavo nakrútený dokument o jednej neznámej historickej udalosti v rámci udalostí globálnych. Mináč chytro začlenil do filmu aj hrané pasáže, pretože tie ho oddeľujú od väčšiny dokumentov nielen slovenskej produkcie a robí ho diváckejším. Osobne mám ale dojem, že tempo po polovici na čas trochu upadne a film sa stáva monotónnym, silný a dlhší záver je ale veľmi emotívny v tom dobrom zmysle slova. No a neviem či bohužiaľ, ale bude vždy aktuálny. V každej dobe je totiž stále komu pomáhať a ak by každý začal od seba a vzal si príklad z Wintona, svet by bol asi krajším miestom. Budiž toho zachránení ľudia a ich potomkovia dôkazom. Asi toto by sme si mali zo snímky zobrať v prvom rade. (08.05.2018)