Chi bi xia: Jue zhan tian xia

Omaha Beach podle Johna Woo, jinak se druhý díl Red Cliffu nedá popsat. První polovina plná taktiky, chytrého plánování a mazaného Takeshi Kaneshira ubíhá v celku svižně, občasné vtipy vskutku pobaví. Pak se ale režisér vytáhne do výšky nebes a přímo pod nos naservíruje jednu z největších válečných scén všech dob. Netuším, jak to vypadalo ve skutečnosti, ale tahle čínská verze Dne D na mne nehorázně zapůsobila. Asijský Pán prstenů se nadmíru povedl! (22.09.2009)

Co prvy diel predstavil a naznacil, dvoja skvelo posilnuje a dokoncuje a . Druhy diel sa k prvemu ma podobne ako Tarantinov diptych o Neveste. Po hravej jednotke prichadza dvojka, ktora sice konci epickou megabitkou, ovsem pred nou ide hlavne o charaktery a vojensku taktiku v zintenzivnenom podani oproti prvej casti. Aj vedlajsie postavy dostavaju viac doleziteho priestoru. Vizualna poetika (nielen) pohybov a akcie je snad este viac typicky Woovska, aj napriek tomu, ze si reziser od svojich narodnych kolegov (hlavne Zhanga) poziciava prekvapivo castejsie nez som cakal. 8-9/10 (22.02.2009)

Dění se tentokrát prakticky nehne ze zálivu u Rudých útesů a většina stopáže se zaobírá zajímavým předbitevním taktizováním, intrikami (nejvíc mě dostalo lstivé získání 100.000 šípů) a přípravami na rozhodující bitvu. Na konci se Woo doslova spustí válečné orgie, které jsou až tak megalomanské, že ke konci již moje receptory únavou nestíhaly :o) Přesto mi přišly bitevní výjevy v prologu zajímavější, jak taktickým záměrem, tak i ukázkou bojových superschnopností jednotlivých hlavních aktérů, které ve druhém díle spíše ustoupily do pozadí (což jsem patřičně olitoval). (13.04.2009)

Druhý diel mal na čom stavať a to sa výrazne prejavilo v jeho kvalite. Svoju stavbu postavil na základoch z prvého dielu a tá potom vynikajúco fungovala. V prvom diely mi jednotlivé scény na seba veľmi nenadväzovali (mal som taký pocit), ale v tomto sa to výrazne zmenilo. Dokonca sa aj zlepšili herecké výkony jednotlivých predstaviteľov aj keď nie je vylúčené, že oba diely sa natáčali naraz (to neviem). Z toho čo píšem je jasné, že druhý diel sa mi páčil viac a teda odporúčam toto dvojdielne dielo. Hlbšie sa v tomto druhom diely dá dostať aj do rozmýšľania jednotlivých protagonistov a aj bol pre mňa viac "poetický" a poučný v niektorých situáciách. Súboje boli lepšie asi v prvom diely, ale mne v prvom rade ide o kvalitu príbehu. No a dvojka je aj o dosť vtipnejšia a vtipné scénky väčšinou nepasujú do vojnového filmu, ale tu je opak pravdou. (08.11.2015)

V podstatě totéž jako první díl, opět je tu kladenej důraz víc na taktizování, strategie nebo lsti místo na bitvy, což při Woově perfektní režii a hereckých výkonech Tonyho Leunga nebo Kaneshira zase tolik nevadí a navíc to je podle mě přehlednější, propracovanější, postavy jsou jasnější a vizuální stránka hodně zajímavá, ale přece jenom čekat v přepočtu i s prvním dílem na závěrečnou bitvu téměř 4 hodiny, to je fakt moc a krom toho bych po takovým čekání očekával něco daleko monumentálnějšího, ale naštěstí díky Woově velkýmu smyslu pro dokonalý vizuální ztvárnění každičkýho záběru to působí i tak úžasně nádherně, i když se nejedná o žádnou převratnou bitvu, obzvlášť ten ohnivej podkres je perfektní. Celkově Woo svůj první velkofilm zvlád celkem s přehledem a někdo, kdo upřednostňuje děj a taktizování namísto bitev a soubojů, bude asi absolutně spokojenej, ale mě Woo úplně neuspokojil (13.03.2009)