Chi bi xia: Jue zhan tian xia

Ohňom, šípom a čajom. Dvojka má väčšinu toho, čo som od nej po prvej časti chcel. Ubudlo z priam až rozprávkovej naivity a čiernobielosti, pátos je podaný vkusnejšie (namiesto hecovacieho prejavu pred bitkou milá scéna s ryžovými bochníčkami), postavy sú prepracovanejšie a Woo sa až tak nevykráda (trochu odpisuje od Yimoua, ale to nevadí). Rozdelenie na dva diely sa ukazuje ako maximálne účelné, pretože na rozdiel od nonstop akčnej jednotky je v dvojke prvá hodina venovaná "iba" taktizovaniu, špionáži, intrigám a prehlbovaniu vzťahov. Pozerajúc to na jeden záťah, tretia štvrtina by mi asi pripadala rozvláčna a únavná. V samostatnom filme však funguje vynikajúco a príbeh cez ňu výborne graduje k záverečnej megabitke. Nuž a v poslednej hodine eposu sa Woo načisto odtrhne z reťaze a predvádza manévre, nad ktorými by uznanlivo kývali hlavami aj Bondarčuk, Kurosawa či Jackson. Celkovo je to viac hrdinská dobrodružná legenda než temná vojnová dráma, nájdu sa určite takí, ktorým toto poňatie nesadne, ale tvorcovia sa ho cieľavedomo držia od začiatku do konca a celý epos pôsobí veľmi kompaktným dojmom. Dojem narúša iba úplný záver, ktorý je nečakane uponáhľaný a v mnohých veciach (naznačený vzťah medzi hlavným stratégom a princeznou) nedopovedaný - tu poriadne úradoval strihač a tipujem, že sa dočkáme nejakej rozšírenej verzie. Takisto ma mrzí dezercia Chowa Yun-Fata - nič proti Kaneširovi či Leungovi, ale Chow by filmu dodal trochu toho "kráľovského lesku". A bol by to pompézny reunion režiséra a jeho niekdajšej hlavnej hviezdy. Veľká škoda, že sa to nepodarilo. (15.03.2009)

Dění se tentokrát prakticky nehne ze zálivu u Rudých útesů a většina stopáže se zaobírá zajímavým předbitevním taktizováním, intrikami (nejvíc mě dostalo lstivé získání 100.000 šípů) a přípravami na rozhodující bitvu. Na konci se Woo doslova spustí válečné orgie, které jsou až tak megalomanské, že ke konci již moje receptory únavou nestíhaly :o) Přesto mi přišly bitevní výjevy v prologu zajímavější, jak taktickým záměrem, tak i ukázkou bojových superschnopností jednotlivých hlavních aktérů, které ve druhém díle spíše ustoupily do pozadí (což jsem patřičně olitoval). (13.04.2009)

Red Cliff drinking game: předěl mezi scénami řešený jako přeseknutí plátna – 1 panák; Takeši Kaneširo se oduševněle ovívá sokolím křídlem – 1 panák; Vicky Zhao účinkuje jako comical relief – 1 tuplák piva za zkostnatělý sexismus; Chang Cheh se tváří zasmušile – 1 panák; Šidó Nakamura má drsňácky zvednutý ret po vzoru Rockyho Balboy – 1 panák; zrychlené pohyby mraků – dorazí se flaška a načne se nová; záporáci vymyslí taktiku, ale aliance hrdinů v paralelní montáži dostane vnuknutí na protitaktiku – 1 panák a další, když hrdinové slovně vysvětlí, co už je dávno jasné a co bylo ukázané v názorné ilustraci; někdo připravuje čaj – kolektivně se vyžahne flaška laciného bolehlavu z asijské tržnice za exotické klišé; vojenský útvar vyvíjí evidentně samoúčelnou činnost čistě proto, aby se v záběru dělo něco epického – jedna kapka za každého vojáka. Podobně by šlo ve výčtu povrchních efektností pokračovat ještě dlouho, ale už tak to jen v první třetině filmu hraničí se smrtelnou otravou alkoholem. Kdyby to bylo jen schematické a povrchní, byla by to sranda, ale tohle je navíc midcult jak prase. (12.06.2009)

Tady je opravdu škoda slov. Druhý part Red Cliff je stejně úchvatný jako první čast. 280 minut jsem jen zíral, popadal dech a vychutnaval jsem si mistrovskou režii Johna Woo. Bojové scény jsou naprosto neuvěřitelné a všechna čest jak hercům tak choreografům. Vše podtrhuje skvělý střih, nádherná hudba, prostředí a hlavně herecké výkony. Tohle je povinost pro všechny fandy filmu ! (05.04.2009)

Druhý diel mal na čom stavať a to sa výrazne prejavilo v jeho kvalite. Svoju stavbu postavil na základoch z prvého dielu a tá potom vynikajúco fungovala. V prvom diely mi jednotlivé scény na seba veľmi nenadväzovali (mal som taký pocit), ale v tomto sa to výrazne zmenilo. Dokonca sa aj zlepšili herecké výkony jednotlivých predstaviteľov aj keď nie je vylúčené, že oba diely sa natáčali naraz (to neviem). Z toho čo píšem je jasné, že druhý diel sa mi páčil viac a teda odporúčam toto dvojdielne dielo. Hlbšie sa v tomto druhom diely dá dostať aj do rozmýšľania jednotlivých protagonistov a aj bol pre mňa viac "poetický" a poučný v niektorých situáciách. Súboje boli lepšie asi v prvom diely, ale mne v prvom rade ide o kvalitu príbehu. No a dvojka je aj o dosť vtipnejšia a vtipné scénky väčšinou nepasujú do vojnového filmu, ale tu je opak pravdou. (08.11.2015)