Poslední útěk do Brooklynu

Děsil jsem se, aby tohle filmové zpracování knižní předlohy nedopadlo třeba jako Bukowskiho Barfly, tedy nevalně, ale naštěstí se tak nestalo. I když jsem Selbyho Poslední odbočku na Brooklyn četl ještě v minulém tisíciletí, byl to pro mě tehdy tak silný zážitek (stejně jako všechny jeho knihy), že se mi vryl hluboko do paměti. A během filmu se mi vzpomínky na obsah knížky živě vracely v celých větách. Kdo by taky mohl zapomenout třeba na Tralala, stávku, Vinnieho partu, nebo zženštilé teplouše. Troufnu si říct, že filmu se podařilo zachytit syrového, drsného a depresivního ducha předlohy věrně, i když co pamatuju, knížka byla ještě syrovější, drsnější a bezútěšnější; a třeba Tralala myslím dopadla mnohem hůř. Nad filmem možná bděl i sám autor (mihne se v malé roli řidiče auta, které porazí Georgettu, jeho tvář si dones dobře pamatuju z nějaké knižní obálky). Intenzivní vzpomínka a já lituju, že jsem tenhle film neviděl už dávno. A už vím, po čem se příště podívám v knihovně. (08.11.2015)

Bezútěšné, špinavé prostředí Brooklynu padesátých let a tři minipříběhy frustrovaných lidí z nejnižších sociálních příček. Nic, co by člověka nabilo pozitivní energií, ale je vidět, že i tady je alespoň naděje, že i v té největší mizérii může člověk najít trochu štěstí. Herecky pobaví Paulie z Rockyho, který tady hraje Paulieho z Rockyho a pak Jennife Jason Leigh, která byla k nakousnutí. 75% (03.11.2015)

Živočišné drama plné syrového života. Příběhy periferních tvorů, bytostí tvořících masy, článků řetězu, které samy o sobě v kotli všehomíra zdánlivě nic neznamenají a jejich jsoucno se vytratí jako pára nad hrncem a jediné stopy, které po nich možná zůstanou, jsou vybledlé fotografie s tvářemi bez jména. Na jednu stranu depresivní procházka špínou lidského bytí, na tu druhou pocit sounáležitosti s pinožením se za svým štěstím. A někdy k němu stačí i to, že nám dítě řve celej zkurvenej den. Maj recht, pane Edel, za pět. (23.12.2016)

Pohled do života Brooklynské spodiny chladný ,neosobní a místy drsný příběh o každodenní existenci místní chátry plus jako bonus sme svědky hromadné šukačky s blond šlapkou oplývající zvláštním jménem Tralala ,které ovšem po samotném aktu do zpěvu nebylo.Prostě podřadná verbež v celé svojí kráse. (09.12.2013)

Nedávno som čítala aj Selbyho knihu a začiatok filmu sa jej držal dosť dobre, resp. atmosféra bola veľmi podobná. No veľmi ma sklamal záver a hlavne Tralala - teraz nemyslím ten grupáč, ale to ako si zrazu očividne "niečo uvedomila" a objímala chlapca a vyzývala ho aby neplakal, bolo to nelogické, celý film nebola taká. Kniha končila v jej prípade úplne inak a viac k veci. Pripadalo mi celé ako nejaký zhovievavý záver (aj tí roboši, vracajúci sa do továrne), akoby sa tam umelo vytváral dojem, že je vlastne všetko fajn. (15.01.2012)