Ulovit miliardáře

Všechno, opravdu všechno je špatně. Nečekal jsem to, ale po Miliardáři házím regulerní, smrdutě prašivý odpad. Herci, neherci i herci-neherci by se spolu s režisérem a scénáristou (existuje-li) měli nejprve stydět a pak hned smažit v pekle. Dali dohromady odporný film, na němž jsem vážně nenašel nic, co by mu přilepšilo, ačkoliv jsem se o to (ze začátku) snažil.__P.S. Nejmenované uživatelce, která mi radila "Nedívej se na to, je to děsná kravina!" slibuji, že ji příště poslechnu. Tfuj. (30.10.2010)

Americký režisér Oliver Stone si pro to, jak ostře ve svých filmech kritizoval západní společnost, vysloužil přezdívku „černé svědomí Ameriky“. Po zhlédnutí nového českého filmu Ulovit Miliardáře se mi zdá, že i jeho tvůrce Tomáš Vorel by rád slyšel, jak filmoví kritici, média i běžní diváci mluví o něm jako o černém svědomí české společnosti. Film Ulovit miliardáře měl totiž být drzou (jak je film prezentován na plakátu) satirou, která se snaží kritizovat snad všechno a všechny. Pokud má ale satira komickým způsobem kritizovat nedostatky a záporné jevy, režisér Vorel selhal jak v komice, tak především i v té kritice, neboť pohledem, který prostřednictvím filmu zaujímá vůči společnosti, sám představuje některé její neduhy. Postavy jsou zde jen karikaturami a pokud za pojmem karikatura vidíme zkratkovité vykreslení přehánějící nápadné znaky a vlastnosti za účelem zesměšnění, Vorel se při vykreslování postav řídil převážně předsudky, a tak všichni Romové v tomto filmu kradou, blonďatá přítelkyně hlavní postavy je neskutečně pitomá, židé jsou chamtiví, policisté jsou zkorumpovaní a šňupají zabavený kokain, novináři přetvářejí skutečnost k obrazu svému a i ten miliardář si myslí, že všechno se dá koupit. Tomáš Vorel se ukázal být krátkozrakým pozorovatelem a povrchním kritikem, který se snaží každého očernit, ale místo toho, aby útočil správnými argumenty, se pouze vybíjí na jednorozměrných postavách, kterým se neobtěžoval nadělit jiné než ty negativní vlastnosti. Jakoby malíř tvořící karikatury na Karlově mostě namaloval z člověka s velkým nosem a hustým obočím jen ten srandovní nos spolu s obočím a zbytek úplně ignoroval, neboť na tom už není nic legračního. Co se týče hereckého ansámblu, tak tam to není o nic lepší. Tenká hranice mezi seriózním projevem a divadelním přehráváním byla tentokrát úplně zbořena a to, co většina herců předvádí, je hnus, s prominutím. Vorel si zaslouží maximálně tak pochvalu za snahu udělat film vizuálně zajímavým, což se mu daří jen někdy a většinu záběrů ničí tím, že se všichni herci dívají přímo do kamery. Jo a Witchův hudební doprovod je naprostá blitka, která mnohdy nekoresponduje s děním na plátně. Jednoduše řečeno je tenhle film prohrou na celé čáře a zároveň těžká podpásovka pro diváky se vkusem. 15% (08.10.2009)

Vorel s Nezvalem měli žalující náladu, tak se rozhodli pár lidí / skupin / institucí ztrapnit. A když už u toho byli, tak zkusili ztrapnit úplně všechny, na které si jen vzpomněli. Problémem je, že na to jdou přes smutně hloupou karikaturu, výkřiky do prázdna s příběhem ve stylu "naznačíme pár postav" a přehrávání herců (Miroslava Etzlera v budoucnu, prosím, zabít). Jedna usmolená hvězda za nečekaně se ctí prolézajícího Matonohu a překvapivě fajn Mádla, který pochopil, že s čistým štítem z téhle maškarády nevyjde, tak si ji alespoň pořádně užil. A menší rada na závěr: Mluvit donekonečna s výrazem paka o korupci a podvodech nedělá "trefnou satiru". (31.10.2010)

Už před projekcí jsem se rozhodl přistupovat k filmu bez despektu, předsudků a shovívavě. Výš než na těch třicet to však nejde. Dobrý nápad, leč zcela "odpadově" zpracován. Zasmál jsem se pouze párkrát, a to když Etzler ze srandy zatýkal Matonohu a pak když Polívka, Vávra a romský boss v čele davu požadovali propuštění Grossmana (samozřejmě, že v tom žádné peníze nebyly). Film ukazuje naši zemi v opravdu nelichotivém světle; k tomuto obrazu však v pravdě určitě nemáme moc daleko. Jenže pod pokličku těchto sraček nám nikdy nebude umožněno nahlédnout... 30% (01.12.2010)

Nehorázna kravina najhrubšieho zrna. V tomto filme je všetko trápnosť, nuda, otrasní herci, o ničom scenár, pedofília, rasizmus atď. Jediná vec ktorá ma na filme zaujala bola rola schizofrenického nezávislého novinára ktorú podpriemerne zahral Radomil Uhlíř. Upozorňujem, že jeho podpriemerný výkon bol zo všetkých najlepší, a tak si môžete spraviť obraz o ostatných. Všetky tie stupídne dialógy a dokonca príhovory postáv k divákovi vyznievajú úplne umelo, neprirodzene až vtieravo. ODPAD! ako hrom. Neodporúčam nikomu, iba ak na spôsobenie mozgovej mŕtvice. (07.04.2010)