Pouta

Cítil jsem jak mi někdo 140 minut pomalu natloukává kladivem minimálně devítipalcový ocelový hřeb do hlavy... Celá audiovizuálně podmanivá Pouta jsou nádherným příkladem gradace děje snímku, který vlastně ani žádný epický děj nemá. Pochvalu zaslouží snad všichni - včele s jistojistě režírujícím Radimem Špačkem i scénáristou Ondřejem Štindlem. Sakra, to Harvey Keitel z Bad Lieutenant našel sobě rovného soka až v České republice? 85 % (22.01.2011)

Spousta lidí chválila, tak jsem čekala daleko víc.. :-( Nuda, šeď a rozbředlost.. Jediný pořádný herecký výkon má pošuk Ondřej Malý, který perfektně zvládne zároveň oběť i pachatele a prostě mu to věříte :-) Ale jinak.. Možná jsem jen mladší nebo jiného pohlaví než cílovka.. (14.03.2011)

Scénář je velmi dobrý, ale měli ho zkrotit/zkrátit dramaturg s režisérem. Postava Rusnáka je napsána na jedničku, ostatní o poznání hůř. Málokdy se mi stane, že by se mi film od začátku tak líbil, ale v poslední třetině už jsem si jen přál, ať skončí, ať skončí, a to jakkoli. Nadupané drama prostě dupe příliš dlouho a některým netrpělivcům zfádní. Nejvíc mě ale mrzely a tahaly za uši anglismy, což je u českého filmu trochu absurdní a mrazivé, ale v dnešní době možná pochopitelné. I tak klobouk dolů před tvůrci, tenhle snímek je z těch memorabilnějších. (01.04.2011)

Neni nic tragikomictejsiho, nez kdyz se do vas zamiluje estebak. (10.04.2011)

Konečne celistvé u m e l e c k é dielo o eštebáckej minulosti aj keď v rozpore s normalizácou konajú všetky postavy nenormálne individualisticky. Čo síce nevadí, ak sa na reálie Špačekovho filmu pozeráme dnešnou optikou, no sociologicky presné to nie je. (10.04.2011)

Ondřej Malý je démon, kde tohodle chlapa našli nevím, nicméně je jasné, že hledali dobře. Tak syrovou a chladnou postavu jsem v Českém filmu asi neviděl. Snad možná Hrušínský ve "Spalovači mrtvol". Film jako celek působí velmi nadprůměrně. Kamera, dunivá hudba, výprava - u mě jednoznačně nejlepší Český film poslední doby. (20.04.2011)

Antonín (Ondrej Malý), příslušník tajné policie, si při jedné ze svých sledovaček všimne krásné Kláry (Kristína Farkasová). Od tohoto okamžiku se nedokáže soustředit na nic jiného, než jak by jí získal - i za cenu porušení všeho, za co do té doby bojoval. Jeho vzpoura proti kolegům, režimu ale nemůže zůstat nepotrestána ... Toto je asi nejdéle rozkoukaný film, který jsem měl. Zhruba tři měsíce jsem se na něj po malých kousíčkách díval - a již z toho je jasné, že mi dvakrát nesedl. Spíše než příběhem (který mne dvakrát nezaujal) jsem se bavil sledováním, kde mohli autoři udělat chybu, kde se jim v záběru mohl objevit element, který do zobrazované doby nezapadá (obdobně jako v Životech těch druhých). To se mi ale nepodařilo, na zobrazení oné doby si ale autoři dali setsakra záležet. Vcelku vtipné bylo, když jsem se snažil ženě vysvětlit, o čem ve filmu šlo - vysvětlování jsem pojal tak, že vypráví o té době, kdy se člověk bál něco říct, protože netušil kdo jej kde poslouchá natáčí - jenže stačí otevřít stránky novin, a je jasné, že se vlastně vůbec nic nezměnilo... (16.04.2012)

Tak takhle sklesle jsem se po shlédnutí filmu snad nikdy necítil...Špačkovi se podařilo vytvořit hutnou depresivní atmosféru doby. Husí kůže my naskakovala už jen při záběrech na omšelé chodby s nízkými stropy ze sádrokartonu nebo z ošuntělého nábytku a špinavých šedých koberců. Pokud přidáte ponurou hudbu a nepříčetný výraz Ondřeje Malého, není snad co vytknout...Oceňuji, že byli obsazeni téměř neznámé tváře a příběh je tím autentičtější. Kdyby namísto Malého hrál třeba Trojan, zahrál by to sice také skvěle, ale byl by to prostě Trojan a né nějakej odpornej estébáckej ksicht. (12.03.2014)

Být to o 30 minut kratší, neváhám dát plnou palbu. Takhle tam byla hluchá místa a prostor na neúčelné záběry a rádobyumělcké zhovadilosti. Výkony herecké brilantní. Scénář na jedničku. Hudba dech beroucí, podtrhující marast a zmar. Na samé hranici páté hvězdy. (23.08.2014)

Malý mě celou dobu fakt bavil, celkově skvělá atmosféra a (hlavně vizuální) styl. (12.11.2015)

Kéž by byl film tak svižný či akční jako trailer, to by byla pecka! Možná by to stačilo "jen" jinak sestřihat... (19.04.2016)

Marně přemýšlím, kdy jsem naposledy viděl český film který by byl tak nekompromisní. Asi bych musel jít až do hloubi devadesátých let, protože ve srovnání s Pouty se mi i zamýšleně syrové výpovědi typu Hořící keř zdají trochu ustrašené a hodně vychtěné. Radim Špaček naservíroval obraz pomalu zahnívající společnosti svázané normalizací, a aby toho nebylo málo, tak vykreslil brutalitu komunistické totality aniž by soudil, nebo ukazoval prstem. Jeho (polo)sadistický příslušník StB je chvílemi téměř tragická postava uvědomující si zrůdnost své profese a hledající vykoupení za své hříchy. Zajímalo by mě do jaké míry za to mohl scénář, a do jaké míry fenomenální výkon Ondřeje Malého. (30.03.2022)

po každým českým psychologickým filmu mám nepopsatelný emoce, který se dají vyjádřit jenom takhle: ????!!!?!?!?!!!!!?!?! … 4* a půl díky ondro miluju tě (lepší než joker tohleto) (17.04.2022)

Svár duchaplné myšlenky a několika úžasně napsaných scén se znatelnou vykonstruovaností příběhu. (18.12.2010)

Český film, ve kterém jsem znal snad maximálně dva herce. Těšil jsem se na něj poměrně dlouhou dobu a musím říct, že film mě nezklamal, naopak mi dal víru, že se u nás dá natočit kvalitní drama. Co se týče psychologického dramatu, to Čechům šlo vždycky. Byly to ale takové opravdu ponuré filmy, ze kterých člověk neměl moc dobrý pocit. Zde ale byla zpracována látka, která je pro diváka celkem přitažlivá. Můžeme zde vidět a trošičku poznat práci bývalé Státní bezpečnosti - její praktiky ovlivňování lidských životů, praktiky výslechů a také techniku tahání informací ze "svých" informátorů. Z těch, kteří podepsali spolupráci. V průběhu filmu jsem měl velký pocit, že vlastně ti estébáci byli takoví chudáci. Někteří pracovali pro režim, kterému nevěřili, někteří věřili - a ti byli opravdovými chudáky. Zjistíme ale, že to byli taky lidé z masa a kostí a že ti záporní se dali najít na obou stranách řeky. Ve filmu mne zaujal výkon Ondřeje Malého, kterého jsem do té doby fakt neznal. Zaujal mne tak, že jsem mu skutečně fandil. Jenže ne jako estébákovi, nýbrž jako člověku, který jako bytost, která cítí, vede svou osobní vzpouru proti režimu a zavedenému systému. Na tu roli se fakt hodil dokonale. Musím velice pochválit tvůrce za to, že se jim povedlo vybudovat atmosféru osmdesátých let a to skutečně beze zbytku. Každý detail byl propracován a i ten nezbytný sifon stál na kuchyňské lince. Jiří Kaiser byl do filmu obsazen zřejmě proto, aby tam bylo alespoň jedno zvučnější jméno. Svou roli zvládl tak, jak měl. Myslím si ale, že tento film by byl stejně kvalitní, i kdyby tu roli dostal další neznámý herec. Ve filmu je krásně vidět, jak si estébáci mohli dělat prakticky, co chtěli a vyzdvihuje to pro mě krásná scéna, kdy hlavní hrdina přitlačí kádrováčku ke stromu a začne svůj monolog slovy: "Tak teď mě poslouchej, ty stará píčo..." Velice povedený film, snad příslib pro budoucnost českého dramatu. Na pana režiséra si dám do budoucna opravdu pozor. Snad se mi to vyplatí. (06.01.2011)

Vynikající filmový počin s pohledem tentokráte i z druhé strany.Chladné a mrazivé.Uvěřitelně neuvěřitelné. (09.02.2011)

Nikdy bychom neměli zapomínat na dobu před listopadem 1989. Zároveň bychom se asi neměli neustále utápět v historicky bolestivých momentech. Tento sníme nabízí další úhel pohledu a to velice povedeným způsobem. Psychologické drama, které jsem si užil a které mohu vřele doporučit. Pro fanoušky Pelíšků, Pupenda apod. to ovšem v žádném případě nedoporučuji..;) (15.03.2011)

Tahle doba šla prostě kolem mě bez povšimnutí, možná zažít víc tak hodnotím lépe Depresivní atmosféra je ale nastolená dobře a vyšinutý estébák je prostě jedinečný - Ondřej Malý - bravo! (15.05.2011)

Já chci taky umět říkat "psychologické drama" příběhu o muži, co prostě nezvládl, že na něho holky moc neletí.Takový pan Veselý a jeho nejasné, nebezpečné hrátky se svědomím, tam bych chtěla vidět hlubší sondu! Možná jsem překombinovaná, ale tohle mi nestačí. Nehledě na to, že jsem šla na Rodena, a ten týpek jenom jako Roden vypadal. (12.08.2011)

Po dlouhé době jsem měl konečně šanci vidět český film, který by mě oslovil nad rámec těch našich domácích patlanic a nebýt jasného zasazení, tak bych se i nechal opít rohlíkem že je to film mimo českou produkci. Industriální, mrazivý, opuštěný, zoufalý, depresivní. A mnoho dalších, veskrze negativních pocitů, stejně jako (pomalu značkové) symptomy tvorby našich severských kolegů evropanů. A také tematické zaměření "nezávislých" a podobných filmů poslední doby - psychika, prožívání "běžného" života, jeho nástrah, a krize středního věku. Zde v provedení ne až tak běžných lidí, ale dvou víceméně nepřátelských táborů, načež se hranice obou táborů a jejich význam poměrně dost klikatí. Dvě hodiny dvacet. Předlouhá stopáž a svým způsobem divákova daň za nevšední zážitek. Být svědkem pohybu postav dějem a jejich jako figurek po šachovnici, kterou kontroluje dvacet lidí, svoboda v okovech totalitního režimu, která je vedlejší v kontextu osobní duševní svobody, která je více zlým pánem než dobrým sluhou, kdy postavy v rámci vlastní psychické dynamiky nemají nad svými osudy vlastně žádnou kontrolu. Prostě úžasná podívaná. A pouze a jen podívaná, protože se vlastně nenajde ani jedna postava, se kterou by se divák mohl a chtěl ztotožnit. Takhle jen pozoruje onu šachovou partii s podivnými pravidly a několika zbylými figurkami. Ledově, s odstupem, fascinován, ale zároveň naprosto vtažen do hry. Pouta jsou řemeslně zpracována na výbornou, herecky excelentní a naprosto adekvátní k celkovému provedení, výprava perfektně dobová. Pouta jsou film, který si po nějaké té době budu již hůře vybavovat, nezachytí se mi v hlavě moc detailů a významných scén, ale ta dusivá atmosféra a skvělý filmový zážitek... to mi bude bránit na něj zapomenout, jako na celek, ještě hodně, hodně dlouhou dobu._____________ (PS: Ze všech komentářů co jsem si stihl projít, je tu jeden, ze kterého bych nejraději velké části přímo citoval - ten co napsal uživatel Enšpígl. Souhlas.) (05.03.2012)