Idiots and Angels

Anifest 2009: Idioti a Andělé patří k tomu nejlepšímu co ae mi podařilo na Anifestu shlédnout. Úžasný příběh o muži jež bojuje s dobrem v sobě. Skvělá animace a úžasný hudební doprovod tvoří spolu s nadsázkou jíž je příběh prošpikován, naprosto úžasné dílo. Tak moc jsem si přála, aby Idioti a andělé ještě nekončili.... (05.05.2009)

Plympton mě ze začátku hodně chytil, ale nakonec upadl do značného stereotypu a co hůř, uvěřil nejspíš, že je veliký umělec. Bohužel ale tenhle jeho "art" je hrozně myšlenkově banální a konkrétně myšlenka "nápravy z donucení" mě hodně iritovala, protože co to je za nápravu, když není dobrovolná ani nucená, ale prostě automatická? Co si z toho mám jako odnést? (21.07.2013)

Určitě jeden z nejzajímavějších a nejcitlivěji udělaných animovaných filmů. Neotřelou technikou animace podporovanou vynikající scénickou hudbou vypráví jednoduchý, ale velice emotivní příběh o muži, který bojuje s se svým Andělem i Idiotem, které si nosíme v sobě, přičemž stále naráží na Idioty kolem sebe. S nadsázkou a černým humorem, pro Plymptona klasické, řeší otázku jestli je nám vlastně dobro a soucit přítěží, a jak bychom dopadli bez nich. (08.05.2009)

Ja, herr inspektor, gute. Zábavné ve vizuálu (kresbičky a temné barvičky, haleluja) a hodně silné v atmosféře, dokonce natolik, že je mi vlastně úplně jedno, že děj je kulhavý jako třínohý had a vlastně je jeho základ "kterak morální bastard k prozření přišel" věc už tisíckrát viděná a originální asi tak jako Dünyayı Kurtaran Adam, jenže ono je to dělaný prostě tak, že sem se bavil, kresba je dost fajn (a tleskám tvůrcům, protože ruční kresba je náročná vždycky, obzvlášť, když na filmu pracovalo nemnoho lidu) a svůj díl práce odzvučí i hudba (což je v podstatě samozřejmost, když se jedná o film bez jediného slovního dialogu). Proto je tak velká škoda, že závěr je moc přepálený, málo Kavkovský a o pár minut delší, než by bylo záhodno. (10.05.2014)

Úchvatný film. Pojednává o dobru, které se zrodí ze semeniště zkaženosti, přičemž dobro se zde dlouhou dobu jeví jako přitěžující okolnost. Obzvláště poté, co protagonista Angel zemře. Tato událost diváka přiměje, aby si položil otázku: Je to vůbec spravedlivé? Ale příběh filmu pokračuje dál... Jistěže je to příběh naivní, ale v kombinaci s Plymptonovým smyslem pro humor a nadsázku dostává nevídaný emocionální náboj. Banální symbolika filmu neškodí, naopak zapadá do atmosféry amerického maloměsta v neurčité době. Na filmu také obdivuji odvahu vyprávět pouze obrazem. U dlouhometrážního animovaného filmu to není obvyklé. P.S: Hafranův komentář je mnohem výstižnější. Dokáže na malém prostoru vyjádřit podstatu filmu, zatímco já chodím kolem horké kaše a přitom ještě spoileruji. Bravo Hafrane! (07.05.2009)