My iz buduščego
We Are from the Future
Obsahy(3)
Jeden z nejpůsobivějších válečných sci-fi filmů světové kinematografie natočil v roce 2008 zkušený režisér Andrej Maljukov, který má na svém kontě ceněné snímky Diverzant nebo V ostře sledovaném pásmu. Příběh filmu se odehrává ve dvou časových rovinách – v současnosti a za druhé světové války. Čtveřice mladíků se živí prodejem válečných artefaktů na černém trhu. Jednoho dne objeví starý zákop, kde je ukryt sejf s dokumenty. Mezi papíry mrtvých vojáků nalézají fotografie, na kterých poznávají sebe sama. Šokovaní mladíci raději odcházejí, když v tom... Jako mávnutím kouzelného proutku se ocitají v roce 1942 uprostřed krvavé válečné bitvy. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (70)
Zase jeden film o cestování do minulosti, tentokrát to je ale pikantní v tom, že se parta ruských týpků, z nichž jeden je skinhead a milovník Hitlera, dostane do druhý světový, kde mezi sebou bojujou právě rusáci a němci. Nicméně co se týká využitelnosti dnešních věcí v minulosti, to se tu vlastně vůbec neděje, takže to více méně zbytek děje působí jen jako obyčejnej válečnej film, což je myslim docela škoda těch nevyužitých možností, ale zase na druhou stranu film disponuje celkem solidníma válečnýma scénama. ()
Poněkud slabomyslný příběh o čtveřici mládenců, kteří skrze nečekanou "válečnou" zkušenost dospěli ke "skutečnému" vlastenectví, má ve své části z roku 1942 oproti proklamované velkofilmovosti spíše televizní parametry (hrstka vojáků se točí na pětníku, resp. kolem jednoho jezera). Dílčím způsobem je však zábavný ("Tváří se jako návštěva z budoucnosti, ale akorát tu balí ženskou.") a skutečně vtipnou práci odvedl tuzemský autor přebalu, když název snímku graficky vykrádá Návrat do budoucnosti (ta spojnice s moderní hudbou zavlečenou do minulosti tam ovšem je). ()
Kdyby mnou náhle Prozřetelnost flákla do okopu plného negramotných Ivanů, na který notabene útočí banda vymaštěných nácků, určitě bych měl sto chutí obluzovat nemytou a neholenou zdravušku! Spíš by se ze mě stalo ztělesnění nějakého halogenu. Patrně bromu..... Marně se po již delší čas snažím vystihnout, kde jsou pro mě největší slabiny ruských filmů, zkrátka, co mě na nich tak nějak sere. Určitě to bude ono přehnané gerojství. Kdyby moskvič natočil Karkulku, tak by cestou za babuchou osvobodila dva – tři lágry, zapropagovala březen coby měsíc knihy a narubala pár tun černého uhla, aby se nakonec obětovala tím, že se na vlka vrhne s odjištěním granátem v dlani. I ta logika trošičku pokulhává, alespoň zdánlivě. Je totiž skutečně možné, že Serjožkové a Nástěnky mají hovnotové žebříčky pošoupnuté trošičku jinam, než já. Třeba vážně bloudí po světě s věčně nadurděním výrazem, nectí lidského života a jak vesele pijí, tak spokojeně i zmírají. Nebyl jsem v Rusku po dostatečně dlouhý čas na to, abych onu domněnku mohl vyvrátit. Ještě k tomuto dílu: vyhlašuji soutěž o to, kdo pozná nejvíce zásahů autocenzury! Báťuška Putin musel být na projekci skutečně spokojený, jeho ovčani dostali další kvalitní návod, jak nahlížet na vlastenectví, historii a smutné problémy dneška (kupříkladu na plešounky s hákenkrajcem na paži, rozmazlenou mládež, nectící velké činy dědů, ba naopak, hrající si s jejich lebkami vrchcáby...etc.). To vše za pomoci jezírka s živou vodou, babči kořenářky a jednoho vytepleného jeepu. A protože Vladimir Vladimirovič zrovna s Angelou buduje nějaký ten ropovod, nebyl Němec popsán moc fujky, spíš jen jako jakýsi abstraktní terč pro sovětské hlavně. Ale co, kálí to Šarik. Hvězdopružní, tam za mořem nadějí, patlají ve svatém lese zase svojí propagandu.....a je skutečně otázkou, která z nich je podařenější. Trojku si to, coby moderní verze Mrazíka, zaslouží. ()
Trošku sci-fi, kdy parta hledačů válečných relikvií se omylem dostane do opravdových bojů na Ruské frontě v roce 1942. Pak už to je celkem obstojný válečný film. Celkem jsem byl rád, že ze znalostmi, kterými disponují, by mohli lehce zvrátit vývoj. Přesto toho nevyužívají a jediná starost je, jak se z tohoto "omylu v čase" dostat ven. ()
Ruská kinematografie se nějak nechce vzdát hrdinských válečných filmů z období 2.světové války a dál s plnou vervou takovéto snímky točí jak na běžícím páse. Tentokrát se však krajně inspirovali Hollywoodem a vytvořili pop-kornový Sci-fi snímek o několika mladících ocitnuvší se skokem v čase přímo uprostřed válečné vřavy a aby toho nebylo málo, neopomnělo se přidat ani tragickou lásku. I přes typickou ryze ruskou omšelost je snímek kupodivu zdařilí. Nenudí jedinou vteřinou, je vážný a zábavný zároveň a co se týče válečných scén, tvůrci opět dokázali, že tohle umějí stejně jako kdysi. Škoda jen, že se neobtěžovali vysvětlit co vlastně stálo za tím časovým přesunem a dát větší citový důraz na milostný vztah. Každopádně se jedná o ruský válečný film, jaký tu ještě nebyl. A skutečně stojí zato. ()
Galerie (38)
Zajímavosti (1)
- Ve scéně přibližně 12 minut po objevení bunkru, když postavy zkoumají obsah lékárničky, je možné v pravém horním rohu obrazovky spatřit mikrofon. (Topper.H)
Reklama