Věc: Počátek

Som rád, že vznikol preguel kultového hororu Vec a ešte radšej, že sa celkom vydaril. Obsadenie nórskych hercov a použitie ich jazyka, filmu pridalo na atraktívnosti. Nie je to síce žiadna brutálna depka, ale ako horor sa vážne vydaril, nenudí, postavy používajú hlavu a hlavne sa neustále niečo deje. Film často pripomenie omnoho slávnejšieho Votrelca, ale toto stvorenie sa tiež nemá za čo hanbiť, i keď v niektorých momentoch sa ukazuje viac ako by musel. Aby som bol istejší, tak som rodine počas filmu skontroloval zubné plomby a až potom v napätí dopozeral. Je fajn po čase vidieť v akcii plameňomet a pochvalu si zaslúži i záverečné, výborné prepojenie na starú klasiku. 70%. (02.04.2012)

Polovina věcí ve filmu nedává sebemenší smysl. spoilery Mimozemšťan se rozhodne, že vyskočí z ledu, sejme chlápka a začne ho přeměňovat. V ten samý okamžik je zabit, spálen a vše je zdánlivě vyřešeno. Druhý den se objeví dva lidé, kteří s danou "thingou" nepřišli vůbec do kontaktu. Oba jsou eliminováni, přesto se o pár minut později objevují další transformovaní mimozemšťané, kteří se nacházejí v lidech, ve kterých se nikdy nacházet nemohli ... stop kurva! Film je mizerný hlavně díky scénáři, původní Věc odkazovala na norskou základnu o pár lidech, ve které došlo z neznámých důvodů k vnitřnímu boji, spálení celé základny a následně k "magorské" snaze zabít nebohého Malamuta. Scénárista nám ale v roce 2011 chce sdělit něco jiného, podle něj byla sice celá základna norská, ale všichni na ní uměli precizně anglicky (až na jednoho člověka stojícího mimo kolektiv: neumíš anglicky? nemáš mezi námi Nory co dělat, vole), bavili se mezi sebou anglicky a navíc byli doplnění o skvělý americký tým, který čistě náhodně tvořili ti nejlepší jedinci ze všech. Díky tomu zde máme Američana, který vypadá přesně jako Kurt Russell v původní Věci (i vlastnostmi), jen mu chybí to máničkovité háro (nahrazené rebelskou naušnicí), pak tu je klasický nigga z ghetta, který se stará jen o tu svojí black ass, a nakonec největší hvězda filmu, modelka, která je zároveň vědcem a navíc jako jediná drží funkční hořák, kdy všichni muži bez poznámek ustupují a přenechávají iniciativu pro boj s mimozemšťanem právě ji (feministky se musely prstit, až to mlaskalo). Největší prdel je ovšem v tom, že je zde přes 15 postav, které člověk nedokáže ani rozeznat (až na Američany - pochopitelně), natož poznat. Ten uměle našroubovaný závěr se psem, z toho jsem se skoro posral smíchy (sakra Matthijsi van Heijningenne juniore, kdo bude pronásledovat toho psa, všichni jsou mrtví? .. na to ser, někoho necháme obživnout), nehledě na fakt, že scénárista s rejžou v tak chaotickém konci úplně zapomněli na jednu z vedlejších postav (poslední záběr na postavu: je posraná strachy ... chvíli před titulky: je mrtvá). Nevidět Věc z 80. let, tak se mi tohle možná líbilo, ale čumět na tak směšný look mimozemšťana, který by si těmi svými špagetovými chapadly nemohl vyhonit ani péro, natož postavit mezigalaktickou loď, která 100 000 let v kuse vysílá nouzový signál? Ježiši...45% (27.11.2011)

Aj v celkom dobrom filme často vidíme nevyužitý potenciál, to magické „niečo“ v pozadí, či už nápad, myšlienku či náznak, z ktorého by sa dal vytvoriť nezabudnuteľný majsterštyk - keby jeho tvorca uchopil správne podstatu príbehu, vykašľal sa na všetky klišé a osvedčené vzorce, a išiel si svojou cestou. Presne taký nevyužitý potenciál by som dnes cítlil z Heijningenovho filmu, keby ho pred ním dokonale nevyužil John Carpenter. Jeho verzia bola komornou drámou, skrz plýživý strach z neidentifikovateľného zla vyexponovanou do desivého hororu. Heijningenova digitálna freak-show nie je ani komorná a nie je ani drámou, je doslovnejšia, rýchlejšia, epickejšia a klišoidnejšia. Napriek tomu na mňa fungovala slušne, jednak vďaka geniálnej myšlienke, ktorú do mojich nočných môr zakorenil v detstve Carpenter, a tiež vďaka zopár novým nápadom, ktoré ju z pozície parazitujúceho plagiátora dostali do roly dôstojnej filmárskej prehry. Za jeden z tých nápadov považujem emancipačnú zmenu hlavnej postavy z osemdesiatkového akčného hrdinu (Kurt Russell) v inteligentnú ženu, dentistku Mary Elizabeth Ripleyovú. A ďakujem za záverečné titulky ;-) (20.11.2011)

Nevidím jediný dôvod, aby som tomuto remaku uberal body. Ja som sa bavil, nie je to síce najlepší remake, ale určite jeden z tých lepších. Nakrútené je to zručne, hlavná hrdinka mi bola tiež celkom sympatická, príšerky ušli - akurát atmosférou sa to klasicke ani zďaleka nevyrovná, čo ma však vôbec neprekvapuje. Nebránil by som sa dlhšej stopáži. (24.11.2011)

Tak takové to tedy bylo..! Rutinní skorohoro s přeřvaným zvukem. Lekačky a plomby, plomby a Norové, papundeklovej led a a krev. Hlavně Norská krev. Žádnej podpis, žádný excesy a dost nedomyšlené nudy. Za bublající kůži a za ty potvory, který jakoby vypadly ze zadku Maggota a jeho brášků, to ale stálo. Asi už nemusim vidět žádnej film, kde se objeví Pan Rypák. Ten pes nebyl tím, za co se vydával! Ty tři hvězdy, tak ty si ještě rozmyslim.. (20.11.2011)