Věc: Počátek

Je to zábavný, napínavý, má to spád, příšerky a jejich "anomálie" jsou docela hustý, i když digitální samozřejmě ... Akorát mi přišlo prostě jako u všech dnešních "rychloremaků" úplně prázdný prostředí, nudný herecký výkony, postavy mi k srdci nepřirostly. Jako by tomu něco chybělo a já prostě nevím proč a co? Fakt nevím, bavil sem se, neodbíhal, nepauzoval, ale nemělo to tu pravou šťávu, takový to nadšení ... s verzí z roku 1982 se nedá samozřejmě srovnávat ... Ale nedopadlo to špatně. (06.12.2011)

Nejsem velký znalec předchozích Věcí, takže jsem se na to díval jako na samostatný film. Místy je zvládnutý lépe (hlavně na začátku), místy hůře (hlavně na konci). Nelogičnosti nemá smysl rozebírat, od takového filmu asi nikdo nic duchaplného nečekal, ale je fakt, že u pitvy mimozemšťana bez jakýchkoli sanitárních opatření (ani roušky, proboha) jsem kroutil hlavou i já. Taky chápu, že v tom tuctu zaměnitelných fousatých Norů musela být aspoň jedna půvabná žena, ale M.E. Winsteadové jsem špičkovou paleontoložku fakt nevěřil. Nejvíc mě tak potěšilo, že jsem autorem jednoho titulku (chlubník) (22.11.2011)

Aj v celkom dobrom filme často vidíme nevyužitý potenciál, to magické „niečo“ v pozadí, či už nápad, myšlienku či náznak, z ktorého by sa dal vytvoriť nezabudnuteľný majsterštyk - keby jeho tvorca uchopil správne podstatu príbehu, vykašľal sa na všetky klišé a osvedčené vzorce, a išiel si svojou cestou. Presne taký nevyužitý potenciál by som dnes cítlil z Heijningenovho filmu, keby ho pred ním dokonale nevyužil John Carpenter. Jeho verzia bola komornou drámou, skrz plýživý strach z neidentifikovateľného zla vyexponovanou do desivého hororu. Heijningenova digitálna freak-show nie je ani komorná a nie je ani drámou, je doslovnejšia, rýchlejšia, epickejšia a klišoidnejšia. Napriek tomu na mňa fungovala slušne, jednak vďaka geniálnej myšlienke, ktorú do mojich nočných môr zakorenil v detstve Carpenter, a tiež vďaka zopár novým nápadom, ktoré ju z pozície parazitujúceho plagiátora dostali do roly dôstojnej filmárskej prehry. Za jeden z tých nápadov považujem emancipačnú zmenu hlavnej postavy z osemdesiatkového akčného hrdinu (Kurt Russell) v inteligentnú ženu, dentistku Mary Elizabeth Ripleyovú. A ďakujem za záverečné titulky ;-) (20.11.2011)

Není žádným tajemstvím, že než to začalo papat Američany, tak si zgustlo na Norech a spol. A jelikož tvůrci vycítili, že finanční možnosti fandů Věci ještě nejsou zcela vyčerpány, tak se pokusili logicky nacpat prequel před slavný film. Nebudu zastírat, že se jim to celkem podařilo, nicméně souboje nenažraných buněk s plamenomety mne do žádné zvláštní extáze nepřivedly. (26.10.2012)

Není to zlé, jen naprosto a úplně zbytečné, protože prostor, který nechává otevřený prolog jedničky, je na prequel nesmyslně úzký. Tvůrci jsou navíc až příliš uctiví a málo sebevědomí, vzniklo tak něco na pomezí prequelu a remaku, který dojíždí na neschopnost evokovat mrazivou a skličující atmosféru původního filmu, ale i na to, že se rozhodl pro ženskou hrdinku a tlačí tak Věc blíž k Vetřelci - což je typ hororu, od nějž se radikálně Carpenterův opus odlišuje především zaměřením na kolektivní psychologii a paranoickou atmosféru. Heijningen Jr. zůstal hodně při zdi, nic nepokazil nic nevytvořil... nechápu, proč se nenatočilo pokračování ve stylu vynikající PC hry The Thing. Tam je potenciál o mnoho větší... (13.12.2011)