500 dní se Summer

Přiznám se, že romantické filmy sleduju už jen hodně zřídka, protože v tom stereotypním kolovrátku se najde jen hodně málo titulů, které za zhlédnutí stojí. Převážná většina těch žánrových kousků je dělaná jako by podle šablony a liší se jenom mírně dávkou naivity a pokud jde o teenagerské záležitosti, i mírou nevkusu. Z téhle záplavy 500 dní se Summer opravdu vyčnívá, protože je v něm poctivé řemeslo a pár slušných nápadů i příjemné obsazení. Ale že by šlo z mého pohledu o nějaký kultovní kousek, to ani náhodou. Byl to údajně obrovský hit na Sundance festivalu, ale tenhle Webbův film mohlo v pohodě financovat kterékoli velké studio. Fakticky je to ryze mainstreamová záležitost. Kdyby se udílely hvězdičky za nejlepší mainstreamovou romantiku za daný rok, asi by s přehledem 500 dní se Summer zvítězilo, ale takhle to u mě nefunguje.Od běžné produkce se liší především tím, že si scénárista přiznal, že ne každá romantická láska končí svatbou, ale jestli mi chtějí prodávat tyhle objevy, tak s banalitami ať se obrací na někoho jiného. Za dva dny si už z filmu pamatuju jenom hodně málo. Na jedno pokoukání příjemné, ale nic víc. Celkový dojem: 60 %. (30.12.2014)

...a total mis-reading of the movie 'The Graduate'. 500 Days Of Summer je film stejný jako název - plný vícesmyslů. A k tomu ještě spousty perfektně zahraných režijních nápadů a dalších věcí lahodících nejenom pěti základním smyslům diváka, ale zejména též jeho smyslu pro humor. Úvodní citát signalizuje, že se tu bude vtipkovat na účet filmového umění (a "umění"), a je tomu skutečně tak. Jednou linií jsou gagy servírované divákovi přes mysl hlavního hrdiny (famózní Joseph Gordon-Levitt), druhou potom samotný příběh tohoto "rozhodně s nikým skutečným nesouvisejícím...ty mrcho" snímku. 90 minut neotřelého zážitku, v němž je možno obdivovat mimo jiné to zvláštní předčasně duchem dospělé děvče jménem Chloe Moretz, končí závěrem podobně podivným a degradujícím jako v případě Up In The Air - jistou rukou vedený svěží film se zvrtne v cosi, co popírá a nepopírá svou hlavní myšlenku, a v mých očích to shodilo výsledné hodnocení, protože zbavilo pětistovku Letních dní pečlivě budovaného vyznění. Překlopení do Podzimu působí nepatřičně, jakkoliv si ho možná část divákovy rozněžnělé dušičky skrytě přeje, a je to prostě škoda. Mohla to být devadesátka, ba možná i plný kotel, takhle se rozejdeme s hodně spokojenými osmdesáti procenty a do budoucna velkými očekáváními od pana Webba - Joseph už dokazuje svou formu třeba v Inception. 80% (04.09.2010)

SPOILER. Po tom hodnocení tady jsem byl plnej očekávání, to je vždycky největší chyba.. Co se dá dělat. Takže pochopitelně spíš zklamání, ale to vůbec neznamená, že je to špatný film. Jen není vlastně vůbec ničím výjimečný. Žádná neuvěřitelná hloubka myšlenek a témat (jak píše Chlupis) se nekoná, nicméně je to příjemný film, který asi hned tak z paměti nezmizí. Přesto jsem si několikrát v průběhu filmu vzpomněl na Věčný svit neposkvrněné mysli, přičemž vzpomínka na tento Gondryho opus mě opakovaně utvrdila v přesvědčení, jak je (500) Days of Summer oproti geniálnímu Věčnému svitu vlastně obyčejný film. To se mam posadit na zadek z toho, že spolu hlavní hrdinové nezůstali, protože jejich láska sice možná byla pravá, ale novej vztah Summer byl pravější? To je na celém filmu to nejzajímavější...ale to je vše. Snímek je také lehounce chaotický, což je zřejmě režisérovou nezkušeností, přesto to neni nic strašnýho, Marc Webb odvedl skvělou práci. Prostě mě štve zase ten "infamous csfd hype" a nebýt jeho bych si to užil víc, přesto jsem se dobře bavil, takže 75%. PS: Jinak Joseph Gordon-Levitt je sympaťák, ale Zooey Deschanel ten účes fakt děsně nesednul. Dost se ztotožnuju s komentářem DaViDa´82, až na to hodnocení samozřejmě:) (08.11.2009)

Já vám nevím. Na komedii to nebylo příliš vtipné, na romantický film, který měl být jiný než ty ostatní, to bylo těm ostatním až podezřele moc podobné… A opravdu jsem měl co dělat, abych vydržel do konce s otevřenýma očima. Samozřejmě že to bylo milé a alespoň jednou se v ději pozná asi úplně každý, ale že by se jednalo o nějaký „něčím jiný“ počin, to si nemyslím. I to přeskakování v ději, které se zpočátku zdá být nápadité, mi připadalo jaksi zbytečné – čím vlastně příběh Toma a Summer obohatilo? Nebyly to náhodou jen obyčejné flashbacky, jen očíslované podle dní? Asi se v tom moc vrtám, já vím. Nicméně abych jenom nebrblal – ústřední dvojice byla opravdu sympatická (i na Josepha Gordona Lewitta, který mi ze začátku tím věčným usmíváním trochu lezl na nervy, jsem si zvykl), líbily se mi scénky alá Amélie z Montmartru (vtipné seznámení se s hrdiny, škoda, že se něco takového dělo jen na začátku), příjemně poslouchatelný soundtrack, jedna roztančená scéna (Han Solo!?) a postava "malé" moudré sestřičky. To je ale asi tak všechno. (21.01.2012)

Kdybych pár dní před tím neviděl Když Harry potkal Sally, kdybych nemiloval Zooey, kdyby na to všichni kolem nepěli jen samou chválu, tak by mě případné zklamání ani nepřekvapilo. Jenže laťka byla nastavená zatraceně vysoko a její přeskočení se rovnalo výkonu koketujícímu s mojí Top 10. Nakonec se z toho vyklubala lahůdka, která musí uzemnit každého snílka. Nechybí tomu nic, co patří k neopětované lásce. Nadbíhání, rady od kámošů, zklamání z neproměněné šance, přemlouvání sebe sama pro vnitřní klid i chvilková záplava naprostého štěstí. Film mohl být poloviční, ale Zooey je kouzelná jako vždy a Joseph charismatický až na půdu. (24.03.2011)