Snídaně u Tiffanyho

Snídaně u Tiffanyho je jeden z mála filmů, které si notoricky pouštím, zaručeně v něm znovu objevím a zcela jistě se dojmu, i když si to předem zakážu. Holly je totiž úkaz, ale nebyla by jím, kdyby nebylo Audrey Hepburn - herečky z generace těch, které už se dnes nerodí. Její postava je dojemná i v situacích, kdy se chová sobecky a hloupě. Chodí si svoji koblihu posnídat před výlohu obchodu, kde nakupuje smetánka a doufá, že na ni ulpí trochu toho lesku. Hraje si na dámu, ale pod tou načančaností je obyčejná holka, která má sice zlaté srdce, ale zatím si ještě plete dojmy s pojmy a bláhově věří, že věcičky jí udělají šťastnou. Krásný, opravdu krásný film! (01.05.2004)

Po shlédnutí tohoto filmu jsem si uvědomil, jak to dnešní romantiky mají těžké. Tenkrát totiž stačil jeden jediný úsměv Audrey Hepburn a bylo zaděláno na film roku. Dneska je to tak, že čím bude příběh originálnější a s pointou větší jak Beverly Hills, tak tím pádem budeme mít menší důvod na film hnedka zapomenout. Tady mě ale více těšil Audrey kocour, než Audrey samotná a jelikož se k němu ke konci filmu zachovala jako prašivej pes, tak Snídani u Tiffanyho dávám tři hvězdy. (31.12.2016)

Zlatokopky boli už aj vtedy...A. Hepburnová opäť v romanticko-komediálnej polohe, ktorá veľmi často pripomenie kultové a nezabudnuteľné Prázdniny v Ríme a to nielen kvôli spoločnej hlavnej predstaviteľke, ale hlavne pre bláznivosť a živelnosť , ktorá ich spája i celé humorné podanie príbehu. Zmätená postava, ktorá sa nevyzná ani v sebe samej má s tvárou Hepburnovej nezameniteľné kúzlo. U mňa spokojnosť, ideálny film pre krásny večer vo dvojici, no spomínaný kult - Prázdniny v Ríme ostal neprekonaný. Aj preto o hviezdu menej. 80%. (31.12.2012)

Jeden z nejlepších romantických filmů klasického období, co jsem kdy viděl. Snídaně u Tiffanyho je v mnoha momentech hollywoodsky naivní, jindy příjemně odrzlá stejně jako sama ústřední postava, někdy staromilská a jindy zase překvapivě moderní. U dnešního mladého publika může pro svou naivitu vyvolat úsměv a rozhodně se nejedná o film pro cyniky. Já jsem si ale tenhle film právě pro svou roztomilou naivitu a celkovou lehkovážnost zamiloval. Dialogy jsou zde úderné a vtipné, postavy (ač ne moc věrohodné po psychologické stránce) sympatické a velmi dobře napsané. Kamera je jedním slovem úžasná a některé záběry jsou tak bravurně zkomponované, že bych si jimi okamžitě vytapetoval celý byt. Připočtu-li k tomu famózní (opravdu famózní) Audrey Hepburn, která si mne už v první minutě dokonale omotala kolem prstu, jejího filmového partnera George Pepparda, s nímž utvořila jeden z nejkouzelnějších filmových párů a ústřední skladbu Moon River, nemohu udat jiné než absolutní hodnocení. Je to sentimentální film, ale kdo říkal, že to vždy musí být špatné 100% (22.07.2009)

Scénář: George Axelrod .. Roztomile slabý odvárek, jak v linii romantické tak komediální. Nepocítil jsem téměř žádné emoce a něco více než jen občasný drobný úsměv také film nevykouzlí. Obě tyto stěžejní roviny jsou totiž podané příliš vágně. Povedená je tak jen krátká návštěva Tiffanyho obchodu a vlastně celý ten jejich společný den. A samozřejmě deštivá scéna na konci s kouzelně promáčenou Audrey. Od snadno zapomenutelného průměru snímek zachraňuje Manciniho hudba a zejména kdo jiný než neodolatelně přitažlivá Audrey Hepburn, ale JEN za ní nemám důvod jít výše. Pokud by měla být řeč o "nejlepším romantickém filmu" budu vždy sázet na jinou klasiku - Casablancu. (25.10.2007)