Anatomie lži

Budete mít pocit, že tento seriál dobře znáte, vyjma nosného pilíře. Postavy jsou propracovaný velice primitivně, každý má svojí úlohu a vlastnost, něco jako "catch-phrase". Dále si přičtěme románek mezi hlavní postavou a hlavní ženskou postavou. Pracují spolu, něco málo je zde vidět, ale za celý seriál se nikam nedoberou (nebo až v posledním díle). Pak tu ještě máme nádherné prostory pracoviště, po kterém se dá dramaticky procházet tak, aby to působilo ještě víc cool a moderně ( ukázkový příklad - House ). Podobných klišé je tu opravdu dost a já bych mohl pokračovat. Ale proč, když je to tak zábavný? Nenudí to, celkem to odsýpá a nenutí vás to moc přemýšlet. Jako seriál k relaxaci či k jídlu je to více než vhodné. Dalším plusem je Tim Roth, protože na jeho práci v seriálu se dá koukat do zblbnutí... A nakonec - sledováním seriálu podporujete ekologii, protože zde mají další šanci již několikrát recyklovaní epizodní herci, kteří hráli v jednom díle všech kriminálek, námořních vyšetřovacích služeb a jim podobných seriálů ;) (06.03.2011)

Simsalabim a máme tu dalšího Dr. House. Jen s tím rozdílem, že tento excentrik neodhaluje skryté nemoci způsobené většinou špatnou kombinací léků méně schopného týmu, nýbrž pomáhá FBI, CIA, DEA, FDA, NASA, FEMA, NYPD, DOE, ATF, FDA, WHO nebo US Marshals v řešení složitých případů, kdy už nepomůže ani detektor lži. Jinak klišovitá šablona pro každý jednotlivý díl sedí jako prdel na hrnci. Zatímco Dr. House - eh, pardon - Dr. Lightman jede po nějaké velké rybě, nebo zkrátka řeší divácky zajímavější případ, jeho společníci (nebo spíše podřízení) řeší druhořadý případ. Vždy na základě toho, zda obžalovaný lže nebo mluví pravdu. A tak to jde díl od dílu. Pokaždé ta stejná šablona, až to už začíná pomalu obtěžovat. Jedinou nitkou příběhu na pozadí, který spojuje jednotlivé díly a nutí diváka sledovat dál, je jen vztah Dr. House - eh, pardon, už zase - Dr. Lightmana s jeho dospívající dcerou. A to je poměrně málo. Jedná se tedy o tzv. epizodní seriál, kde vynechání celé sezony není žádné neštěstí. Ale stejně jako má Dr. House Hugha Laurieho, má Lie to Me Tima Rotha, kterého Tarantino kdoví proč vyměnil za nějakého rakouského Waltze. Tim Roth zde nasazuje plnou kadenci své herecké výbavy a můžu s klidem říct, že tím tak seriál dokonale zachraňuje. -Ono totiž už od začátku na diváka řve, že to jinak bude strašná nuda, když se díl co díl zaměříme na nějakou jinou mimiku v xichtě, která prozradí naše jakékoliv chování. Právě Tim Roth z toho dělá koukatelnou záležitost. (07.02.2013)

Tima Rotha zbožňujem a v tomto seriáli celkom dobre využíva ešte aj svoj vek. Trochu z toho síce vytŕča neoriginálna snaha o novú postavičku v štýle Horatia (CSI:MIAMI), ale aj tak je Roth tým, kto seriál ťahá. Jednotlivé príbehy ale nie sú až také výnimočné a vedľajšie postavy mi nie sú až také sympatické, aby som šiel nad tri... Politická nekorektnosť ale určite poteší... MENTALISTA mi prišiel občas o niečo hravejší... (28.10.2010)

Konečně! Floutkovský "rozpustilý" Psych ani hezounský Mentalista mi neseděli. Prostě musel přijít Pan Herec, aby sociální inženýrství a (pseudo)věda zvítězily a donutily mne sledovat pokud možno každý díl. Dodávání zdání (a občas nejen zdání) stoprocentní reálnosti používáním skutečných osobností tomu dává ještě o trochu víc šťávy, a narozdíl od mnoha jiných seriálů mám pocit, že - alespoň hlavní - postavy žijí. Kontroverze je tu sice taková umírněná, ale je to prostě sympatické. A co na tom, že bez House by to pravděpodobně nikdy nevzniklo;) Skvělá "seriózní" zábava. 80% (28.08.2011)

Tenhle seriál se mi líbil hned od prvního dílu, ale teprve po zhlédnutí několika dalších jsem mu přišla na zoubek. Každý díl je jedinečný, každý je svým způsobem jiný, i když ve všech jde jen o jedno - zjistit, kdo lže. Tim Roth v roli opravdu charismatického a jedinečného muže, který dokáže odhalit i toho nejlepšího lháře. Spolu se svými lidmi, kteří jsou v tomhle rovněž skvělí (avšak vyrovnat se mu zdaleka nemůžou), vyšetřuje případy, ve kterých by nikdo jiný nepomohl více. Je zajímavé sledovat ho při práci, jak dokáže jen z malého posunku obličeje poznat, na co asi dotyčný myslí. (06.08.2011)