Biutiful

Iňárittu počtvrté a opět stejně a nebo spíše hůře. Další hra na příběhy, která potěší skvělým Javierem Bardenem, bezchybným vizuálem, syrovou atmosférou a minimalistickou hudbou. Bohužel divák velice rychle zjistí, že je film vlastně o ničem a při zjištění, že má skoro dvě a půl hodiny se spíše vyděsí než aby ho zajímalo, jak vše dopadne. (16.06.2011)

Utahaná, byť kvalitní filmařina, která nic neřekne. Javier Bardem umírá na rakovina a dumá o životě. Do toho všeho se Iňárritu snaží podat jakýsi sociální portrét současné Barcelony a celé povznést duchovním poselstvím. Mít to něco přes hodinu je vše v pořádku, nechápu však, proč je taková zápletka rozvedena do tak nesnesitelné skoro tříhodinové délky. Zbytečný film, nejen v režisérově filmografii. (05.12.2011)

Tak já jsem asi cynik, ale tohle byla taková nuda z chudinského předměstí, kterou jsem nedotáhl do konce navzdory Bardemu, který se snažil, jak mohl, aby diváka přiblížil životu hlavního hrdiny Uxbala, vysloužilého veterána ulic a feťáka. Špína a hnus se mu lepí na paty celý život a mixuje to smůlou. Námět asi dobrý, ale film mě vypnul. (19.03.2018)

Rozhodně se nenechte odradit některými škarohlídskými recenzemi, Biutiful je úžasně silný zážitek, emocionálně mě odrovnal jako už dlouho nic, a podle reakcí v kině jsem určitě nebyl sám. Nic nečekejte, nehledejte chyby a detaily a poddejte se, odpor je marný. A Bardem úžasný. 9/10 PS: po velmi dlouhém uvážení musím dodat, že žádná Černá Labuť, natož nějaká Králova řeč, ale právě Biutiful je pro mě filmem roku... (14.02.2011)

Uxbal byl velmi zajímavá postava a to nejen kvůli Javierovi, který má charisma na rozdávání. Vlastně bych měla říct, že to byla spíše velmi rozporuplná postava. Byl to kriminálník, který byl silně duchovně založený s velkým smyslem pro rodinu, tedy co se vychovy potomků týká. Bardem byl naprosto civilní a přirozený, jako by snad ani nehrál, ale roli žil. Hodně syrový a uvěřitelný snímek. (01.12.2011)