Režie:
Blake EdwardsScénář:
JP MillerKamera:
Philip H. LathropHudba:
Henry ManciniHrají:
Jack Lemmon, Lee Remick, Charles Bickford, Jack Klugman, Alan Hewitt, Jack Albertson, Mel Blanc, Lynn Borden, Charlene Holt, Jack Riley, Ken Lynch, Bert Stevens (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Uznávaný odborník v oblasti public relations ze San Franciska je "společenský" piják... který nikdy nepřestává být společenský. Jeho horlivá žena začne pít, aby s ním držela krok. Mají zlaté časy. Jenže pak se všechno obrátí... Film Dny vína a růží získal celkově pět Oskarových nominací a Oskara pro nejlepší píseň za působivou ústřední melodii Henryho Manciniho a Johnyho Mercera. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (42)
Zpočátku úsměvná romantika, postupně však čím dál depresivnější drama stojící na velmi přesvědčivé ústřední dvojici. Výborný film o závislosti a jeho (pro mě překvapivý) konec jenom potvrdil, že zdaleka nejde o obyčejný snímek s nalajnovaným vyústěním. Jen ta péče o dítě trochu drhne, přitom ono samo mohlo být pro příběh využito ještě lépe. Celkově hodnotím 4* a kvituju, že můj oblíbenec Edwards si uměl dobře poradit i s nekomediálním žánrem. ()
Tryzna pro mě. Alkoholová dramata nemám rád. Jsou smutná, a osudy těch lidí v nich úplně zbytečné. Je to samozřejmě většinou dobře zahrané, a ze života. Jack podává fantastický výkon, jeho demolice skleníku by měla být promítána v detoxu místo přivítacího pohovoru. Lee Remick se mi nelíbila, tupej výraz, naprostá absence sex appealu (tím myslím tu střízlivou část na začátku). Film je opatřen skvělým dabingem ČST Praha (Vladimír Brabec - Eva Hudečková). ()
Já nevím. Tři hvězdičky dávám za vynikající herecké výkony a pár dobře napsaných dialogů. Ale jinak mi tento film příliš nesedl: Mám totiž dojem, že v něm chybělo to nejpodstatnější - osvětlení toho, proč se ústřední dvojice alkoholiky stala/přestala jimi částečně být atd. Scénář jako by si ukousl příliš velké sousto. Ukazuje hrdiny v průběhu několika let, ale nikdy se na žádnou časovou etapu pořádně nesoustředí a vykreslení charakterů je tak poměrně povrchní. Nikdy se vlastně nedozvíme, jak byli motivováni k tomu, co (ne)dělají - a ještě hůř jsou na tom vedlejší postavy, které se ve filmu vždycky z ničeho nic objeví a potom zase beze stopy, bez vysvětlení zmizí. (Rozumějte, jsem odkojen drasťáky jako Ikarův pád, kde jsou hrdinové v ibsenovsko-čechovovské tradici pitváni až na atomy. Proti nim jsou Dny vína a růží poměrně čajíček.) ()
Velmi slušné. V pozvolném vyprávění příběhu se lehce pokulhává, avšak jako ukázka sebedestrukce alkoholem funguje tenhle film skvěle. Lemmon a Remick jako polapený a potopený pár hrají skvěle. Zejména řádění opilého Lemmona ve skvěleníku, plného krásných rozkvetlých květin (škoda, že je snímek černobílý), je až děsivé a velmi emotivní. ()
Blake Edwards měl neskutečný dar. Dokázal spojit komedii a drama ve filmu, kde fungovaly společně naprosto dokonale. Tady je to ale vidět trochu jinak než v jiných jeho spíše komediálních filmech. Tady je první poloviny rádoby komická, aby se ve druhé části stala dokonale dramatickou, drsnou a sebedestruktivně krutou. Výborné herecké výkony! ()
Galerie (29)
Zajímavosti (15)
- Film měl trvalý účinek na posílení rostoucího společenského přijetí organizace Anonymních alkoholiků. (sator)
- Aby Lee Remick, představitelka Kirsten Arnesen Clay, v opilecké scéně v motelu podala co nejpřesvědčivější výkon, byla před natáčením hypnotizována. (Cherish)
- Jack Lemmon se před natáčením pomalu zbavoval závislosti na alkoholu, ale režisér chtěl co nejvíce věrohodnosti a donutil herce opět pít. Léčení z alkoholismu trvalo Lemmonovi příštích deset let. Poté se stal zapřísáhlým abstinentem. [Zdroj: měsíčník Cinema 9/2001] (Locksley)
Reklama